MZ: Rezervy pojišťoven jsou malé, optimum by bylo 75 miliard

Ministerstvo zdravotnictví zahájilo práce na změně přerozdělení pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Nové přerozdělení má vyrovnat rozdíly mezi příjmy zaměstnaneckých pojišťoven, které si sahají na dno rezerv, a VZP, která si zatím drží stabilní zůstatky.

Optimální rezerva v systému veřejného zdravotního pojištění by byla patnáct procent ročních nákladů. Řekl to Tomáš Troch, ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva zdravotnictví, v souvislosti s nastavením úhrad za zdravotní služby v roce 2024.

Poskytovatelé zdravotních služeb a odbory často upozorňují na to, že na účtech zdravotních pojišťoven stále je přes 50 miliard korun. Úhradová vyhláška na příští rok tyto zůstatky podle predikcí sníží o dalších deset miliard. Celkové roční výdaje systému zdravotního pojištění příští rok přesáhnou 500 miliard korun, současné zůstatky tedy představují zhruba deset procent ročních nákladů. Pokud bychom nebyli v krizových časech, bylo by podle ministerstva vhodné navýšit tyto zůstatky na úroveň zhruba 76 miliard korun.

„Rezervy jsou pod deset procent, takže se dostáváme na historicky poměrně nižší úroveň. Ideálně bychom chtěli, aby byly někde kolem 15 procent. Teď jsme v krizových letech a rezervy vyčerpáváme, přičemž u některých zaměstnaneckých pojišťoven jdeme na hranu. V příštím roce bude muset nastat fiskální konsolidace i na straně zdravotních pojišťoven,“ uvedl Troch. S vyrovnaným plánem a zahájením tvorby rezerv počítá od roku 2025.

Je přerozdělení pojištění spravedlivé?

Ministerstvo zároveň predikuje, že VZP bude mít příští rok o 2,2 miliardy korun vyšší náklady než příjmy, zatímco zaměstnanecké pojišťovny o sedm miliard. Přitom už nyní jsou zůstatky na účtech ostatních pojišťoven v přepočtu na jednoho pojištěnce výrazně nižší než u VZP. U všech zdravotních pojišťoven s výjimkou VZP klesly zůstatky všech fondů pod 4 500 korun na jednoho pojištěnce (u Vojenské zdravotní pojišťovny až k 1 500 na pojištěnce), zatímco u VZP zůstávají kolem 6 000 na jednoho pojištěnce. V první polovině roku 2021 přitom měly tři zdravotní pojišťovny vyšší zůstatky na jednoho pojištěnce než VZP, tři nižší. A žádná je neměla méně než 3 500 korun.

Ačkoli má VZP zhruba 56 procent pojištěnců, drží 70 procent celkových zůstatků na všech fondech všech zdravotních pojišťoven a podle predikce ministerstva zdravotnictví bude mít na konci roku 2024 dokonce 86 procent zbylých zůstatků (viz graf).

„Budeme muset řešit, že saldo není rovnoměrné. Zamyslet se nad systémem přerozdělení, který by zohledňoval specifika, která předchozí systém nezohledňoval,“ uvedla Ing. Helena Rögnerová, vrchní ředitelka ministerstva zdravotnictví pro ekonomiku a zdravotní pojištění.

Změna přerozdělení se nedá provést bez změny zákona. „Udělali jsme seznam možných změn systému přerozdělení, který konzultujeme se zdravotními pojišťovnami. Není to z měsíce na měsíc, je to spíše v horizontu dvou let,“ sdělil Troch.

Rozdíly byly patrné už v dohodovacím řízení, kdy byla při jednání s několika segmenty Všeobecná zdravotní pojišťovna ochotná nabídnout až osmiprocentní růst úhrad, zatímco Svaz zdravotních pojišťoven mohl přistoupit jen na pětiprocentní růst.

Na základě aktuálního vývoje nyní VZP odhaduje, že udrží za letošní rok vyrovnané hospodaření. „Původně ve zdravotně‑pojistném plánu bylo předpokládáno, že to saldo bude zhruba minus šest miliard,“ připomněl předseda správní rady VZP Tom Philipp.

Jsou tu dva hlavní rozdíly, které způsobují odlišný vývoj hospodaření VZP a ostatních pojišťoven. VZP měla historicky vyšší úhrady nemocnicím a v souvislosti se sbližováním základních sazeb teď rychleji rostou náklady na nemocniční péči zaměstnaneckým pojišťovnám s historicky nižší základnou. Ten hlavní rozdíl ovšem způsobil nábor Ukrajinců, kteří přišli do Česka po zahájení ruské invaze na Ukrajinu 24. února 2022. Utečenci se stali nejprve státními pojištěnci, část z nich dnes odvádí zdravotní pojištění ze zaměstnání nebo jako OSVČ. Zároveň čerpají méně zdravotních služeb než česká populace, z přerozdělení zdravotního pojištění tedy za ně pojišťovna v souhrnu dostává více, než kolik vydá na péči pro ně. Celkem Ukrajinci zlepšili hospodaření VZP o 2,7 miliardy korun.

O změnu přerozdělení usiluje Svaz zdravotních pojišťoven. Ten uvádí, že u VZP je registrováno zhruba 80 procent nově příchozích z Ukrajiny. Současný systém přerozdělení je podle svazu vzhledem k tomu nespravedlivý. „Na rozdíl od českých občanů se u plateb za Ukrajince neprovádí přerozdělení podle jejich skutečných nákladů, ale podle nákladů obvyklých u českých pojištěnců. Skutečná nákladovost pro tuto velkou skupinu pojištěnců je však úplně jiná. Průměrné čerpání zdravotní péče u uprchlíka z Ukrajiny se z různých důvodů pohybuje jen kolem třetiny průměrného čerpání českého pojištěnce,“ argumentuje svaz. „Bilanci VZP uměle vylepšuje nesprávně oceněná nákladovost za ukrajinské uprchlíky, a to zhruba o pět miliard ročně. Tyto rozdíly by nové přerozdělení mělo rychle narovnat. Bez korektního rozdělení zdrojů si nelze férové podmínky mezi pojišťovnami představit,“ říká Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven.

Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek na současném systému přerozdělení nic nespravedlivého nevidí a tvrdí, že i ostatní pojišťovny měly možnost dělat nábor Ukrajinců. „Jsem absolutní nepřítel řešení pod heslem: bohatým vezmeme a chudým přidáme, abychom stabilizovali systém. Systém obsahuje jasný nástroj, co se má stát, pokud některá zdravotní pojišťovna není schopna dostát svým závazkům,“ řekl Kabátek pro MT (viz rozhovor Kabátek: VZP je úspěšná, udržíme stabilitu).