MZ: přístroje kupujeme nejlevněji jak můžeme

Nemocnice v rámci vybavování specializovaných center nakupují přístroje výrazně dráž, než by musely. Na problém poukazovalo několik na sobě nezávislých zdrojů. Lékařka Alena Dernerová, neoficiálně někteří rentgenologové z fakultních nemocnic. Problém opatrně přiznávají také někteří výrobci zdravotnické techniky. Podmínky zadávaní zakázek na nákup přístrojů se nezdají úplně v pořádku ani odborníkovi na veřejné zakázky doc. Janu Pavlovi. Co se týče nemocnic, až na výjimky nebyly příliš ochotné poskytovat konkrétní informace (odvolávaly se na obchodní tajemství). Na nejasnosti kolem miliardových nákupů poukazovali také někteří dnes již bývalí poslanci – Libor Ježek a Ludvík Hovorka. Čerstvé informace o předražených přístrojích ve fakultní nemocnice přinesl tento týden také server Aktuálně.cz. Jediný, kdo stále stojí za tím, že všechny nákupy byly v pořádku, je ministerstvo zdravotnictví. „Audity prokázaly, že je vše v pořádku,“ říká ředitel přímo řízených organizací ministerstva zdravotnictví, ing. Zdeněk Kabátek.

Výběrových řízení na nákup zdravotnické techniky ve specializovaných centrech se často účastní pouze jeden uchazeč. Takto nakoupily nemocnice přístroje a lůžka za celkem 3.3 miliard korun. Proč byla kritéria v těchto řízeních nastavena tak, že je mohl splnit jeden jediný uchazeč?

Nemusí být vždy rozhodující, kolik uchazečů se výběrového řízení účastní. Rozhodujícím kritériem je vždy cena. Kdokoliv může podat námitku k procesu zadávání zakázky nebo výběru dodavatele. Několik těchto námitek bylo podáno, nikdy však nebylo shledáno pochybení.

Podle vás tedy nehraje roli to, zda se soutěže účastní jeden nebo více účastníků na celkovou cenu? Ačkoliv studie prokazují, že čím více účastníků, tím nižší cena?

Za prvé – takové studie je potřeba brát s rezervou. Za druhé - ukažte mi nástroj, jak donutit uchazeče, aby se účastnil veřejné zakázky. Jediným prostředkem je trh. Například stavebnictví. Dříve se nám stávalo, že do soutěží ve stavebnictví se nám hlásili dva tři uchazeči. S příchodem krize se hlásí 25 uchazečů. Dnes vysoutěžíme ceny o 25 procent nižší než před pěti lety. Je tomu proto, že poptávka je obrovská, nabídka menší. U přístrojové techniky tomu tak musí být také. Musí být větší poptávka ze strany dodavatelů. My se na základě určení hlavního kritéria – ceny snažíme snížit náklady zakázky na minimum, ale to, zda se ten trh tak bude chovat či ne, nejsme schopni ovlivnit.

V nejbližší době se chystá nákup přístrojové techniky do kardiocenter, iktových center. Budou nemocnice opět vypisovat taková výběrová řízení, kterých se ve finále bude moci přihlásit pouze jedna jediná firma?

Moc té otázce nerozumím. Zopakuji, že hlavním kritériem výběru bude opět cena. Nejsem schopen organizovat účast firem v obchodních soutěžích. Nejsem schopen manažovat trh, to mi ani nepřísluší. Nemůžu obvolávat firmy a říkat jim, aby se účastnily výběrových řízení. My pouze vytvoříme podmínky, které jsou oveřitelné. Ministerstvo zdravotnictví dělalo audity opakovaně a vždy vyšlo, že všechny nákupy byly v pořádku.

V tom případě audit určitě porovnával nakoupené přístroje přes kompletátory s katalogovými cenami. Máte takové srovnání k dispozici?

Takové srovnání by bylo zavádající. Katalogové ceny jsou ceny, za které se neprodává. Prodává se vždycky s marží. Jednou firma prodá s marží 60 procent a jednou s 30 procentní marží.

Stát by ale měl hledat tu nejnižší cenu…

Také ji hledá. My se snažíme uplatňovat úsporné mechanismy tím, že jako hlavním hodnotícím kritériem je cena.

To říkáte vy. Ve skutečnosti zadavatelé (nemocnice) uvedou taková kvalifikační kritéria, které mnohé firmy splnit nemohou. Například kritérium minimálního obratu. Proč nemocnice uvádějí jako podmínku na dodávku přístroje obrat v řadu několika set milionů? Podle odborníků na státní zakázky jsou kritéria obratu v těchto případech neodůvodněná.

Obrat 200 milionů nepovažuji za diskriminační kritérium. Nechali jsme všechny nákupy prověřit externím specialistou, externí právní firmou. Když se domníváme, že by zde mohla být nějaká diskriminace po technické stránce, tak to jako diskrminační také označíme. Co víc chcete za důkaz než to, že když v případě podezření na diskriminaci, necháme kritérium prověřit a odstranit.

Volala jsem velkým výrobcům zdravotnické techniky. Ptala jsem se, zda mají zkušenost s tím, že by se chtěli zúčastnit dodávky přístrojů do specializovaných center, ale  kvůli specifickým podmínkám v zadávací dokumentaci se účastnit nemohly. Například ředitel lékařské divize firmy Philips mi potvrdil, že firma má velký obrat jako celek, ale nikoliv na některé konkrétní přístroje. Tím byla tato firma ze soutěže předem vyloučena.

To je směšné. Firma Philips je velká nadnárodní firma a mohla použít obrat své mateřské firmy. Tato firma musí dodávat tento přístroj po celé Evropě. Spíše se jich zeptejte, proč se dané zakázky nechtěla účastnit. Nikdo nemůže vědět – a to berte jako vtípek – zda se s ostatními dodavateli nedohodli, že se zrovna této zakázky účastnit nebudou.

O příliš specifických podmínkách ve výběrových řízeních jsem mluvila také zástupcem firmy G.E. Medical. Také tato firma uvedla, že měla zájem účastnit se některých zakázek na dodání přístrojů, ale kvůli příliš specifické technické podmínce se přihlásit nemohla. Konkrétně šlo o dodávku přístroje do kardiocentra ve FN Plzeň, které požadovalo přístroj jen s určitým stupněm natočení ramene…

To je přece odborná záležitost a je troufalé, aby ji takto hodnotil jakýkoliv laik. To je naprosto věcí daného lékaře, který s přístrojem pracuje. Vy si troufáte vést diskusi s profesorem, který třeba bude operovat srdce vašeho dítěte, o tom, zda je k operaci potřeba takový či jiný typ přístroje?

Ale operace by měly probíhat ve všech nemocnicích podobně a nikoliv že jeden lékař potřebuje natočené rameno přístroje o tolik stupňů a druhý lékař o jiný úhel...

Pokud má některá firmy pochybnosti, může kdykoliv během výběrového řízení upozornit zadavatele na diskriminační kritérium. Nechápu, proč tyto firmy takové námitky neposlaly. A jestliže jeden z výrobců nějaká kritéria nesplňuje, tak se může zlobit, ale musí přemýšlet o tom, proč je nesplňuje.

Kontrolní výbor sněmovny žádal ministerstvo zdravotnictví opakovaně o bližší informace k nákupům přístrojové techniky v rámci operačních programů z fondů EU. MZ výboru odpovědělo, že na tyto informace nemá nárok (zamítavé stanovisko ministerstva najdete ZDE - pozn. red.) Nyní jste naší redakci poskytl přehled projektů v jednotlivých nemocnicích v rámci Integrovaného operačního programu. Stále zde nevidím konkrétní názvy přístrojů a jejich ceny. U řady položek je pouze napsáno „balík“. Rozklíčujete mi, co je to balík?

To vám dělat nebudeme, ale jednotlivé nemocnice jsou ochotny vám informace na vyžádání poskytnout. Můžete jim zavolat.

Proč nemocnice vlastně vypisuje výběrová řízení jako balík? Proč nesoutěží přístroje po částech? Proč dodává jedna firma přístroje i lůžka?

Je to strategické rozhodnutí daného zadavatele. Nemůžu sahat do hlav kolegům. Na druhou stranu když se jedná o projekt, kdy je potřeba stavebních úprav, instalace nového operačního sálu, umístění tubus do sálu, instalace světel, zajištění revize, propojení systémů, je lepší zvolit firmu, která zajistí toto celé jako balík, než nesmlouvávat jednotlivé dodávky zvlášť.  Mohu jen zopakovat to, co už jsem řekl několikrát. Ministerstvo zdravotnictví dělá všechno pro to, aby nemocnice nakupovaly za nejnižší možnou cenu. Pokud mi najdete člověka, který umí při těchto nákupech ještě více ušetřit, okamžitě ho zaměstnám.

Iva Bezděková, www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz