MZ představilo strategii zvýšení proočkovanosti proti chřipce

Chřipka se po protipandemických opatřeních vrátila v plné síle a představuje stále hrozbu zejména pro rizikové skupiny obyvatel. Úroveň proočkovanosti je ale u nás v mezinárodním srovnání na velmi nízké úrovni. Může nás to přijít draho nejen po zdravotní, ale i po ekonomické stránce. Ministerstvo zdravotnictví proto ve spolupráci s odbornými společnostmi, Státním zdravotním ústavem a Hospodářskou komorou ČR připravilo a představilo Strategii zvýšení proočkovanosti proti chřipce a se začátkem sezóny respiračních onemocnění vyzvalo k očkování proti chřipce i onemocnění covid‑19.

Celosvětově postihuje chřipka každoročně přibližně pět až deset procent dospělých a 20 až 30 procent dětí. Závažný průběh včetně fatálních následků hrozí zejména nejmladším dětem, starším osobám a chronicky nemocným. Celosvětově musí být každoročně hospitalizováno se závažným průběhem chřipky asi pět milionů lidí a 290 000–650 000 jich zemře. V České republice pak umírá v důsledku onemocnění dýchacích cest v souvislosti s chřipkou přibližně 1 500 lidí ročně, při závažných epidemiích však může podle odborníků dosahovat počet úmrtí až 5 000. Mnoha fatálním případům by přitom bylo možné zabránit pomocí vakcinace. „Očkování je jedním z největších úspěchů moderní medicíny a působí jako základní nástroj prevence v předcházení komplikacím, těžkému průběhu onemocnění a dlouhodobým následkům prodělaného onemocnění,“ připomíná ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, podle něhož jsou v současné době do České republiky dováženy nejmodernější vakcíny jak proti chřipce, tak proti onemocnění covid‑19 a dalším respiračním onemocněním. Dostupnost vakcinace proti chřipce a onemocnění covid‑19, ať už z hlediska dostatečných zásob, nebo úhrad, nepředstavuje v současnosti problém. Hlavní potíž spočívá v podcenění rizika a nedostatečné ochotě populace podstupovat tuto vakcinaci.

Dlouhodobě nízká úroveň proočkovanosti

Proočkovanost zejména proti viru chřipky je v České republice i v mezinárodním srovnání dlouhodobě na velmi nízké úrovni – dalo by se říci až zoufale nízké. Platí to zvláště v kontrastu s doporučeními Světové zdravotnické organizace (viz graf). Zatímco v rámci celé populace podstoupí každoročně vakcinaci proti chřipce přibližně pět až osm procent lidí, pokud jde o rizikové skupiny osob v kategorii 65+, zde dosahuje úroveň proočkovanosti přibližně 20 procent. To není ani třetina proočkovanosti, jakou doporučuje Světová zdravotnická organizace. U rizikových skupin, jako jsou kardiaci či diabetici, je pak proočkovanost dokonce ještě nižší. Podle dat z roku 2018 bylo proočkováno jen přibližně 10 procent kardiaků a 16 procent diabetiků, proočkovanost astmatiků dokonce nedosahovala ani šesti procent.

Zdravotní i ekonomické dopady

Infekční respirační onemocnění, jako je chřipka nebo covid‑19, představují nezanedbatelný zdravotní problém a mohou mít i fatální následky. Nízká proočkovanost je ale důkazem, že tato fakta jsou často přehlížena či podceňována. Dlouhodobý charakter nízké proočkovanosti proti chřipce pak může naznačovat, že problematice v minulosti nebyla věnována patřičná pozornost ani ze strany státu a dalších institucí. Pandemie onemocnění covid‑19 však akcelerovala úsilí o nápravu stávajícího stavu. Infekční respirační onemocnění totiž nepředstavují pouze zdravotní, ale také vážný ekonomický problém. „Chřipku bereme stále jako něco, co každého jednou do roka potká, a počítáme s tím. Když se na to ale podíváme v součtu, tak zjistíme, že chřipka způsobuje obrovské ekonomické škody,“ říká viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza s tím, že nejvíce zasažen je v tomto ohledu průmysl. „Pro průmyslové firmy, které jsou závislé na velkém množství pracovníků na malém prostoru, mohou chřipkové epidemie znamenat paralýzu výroby, což způsobuje obrovské škody celému českému hospodářství,“ dodal Prouza. To potvrzují i provedené analýzy Institutu pro zdravotní ekonomiku (iHETA) z posledních let. Nízká proočkovanost dopadá primárně na systém zdravotního pojištění a náklady zdravotních pojišťoven, a to například skrze vyšší počet hospitalizací či návštěv pohotovostí. „U nekomplikovaných průběhů se náklady na léčbu pohybují ve stokorunách denně, kdežto u těžkých průběhů vyžadujících hospitalizaci se průměrný náklad na jednodenní hospitalizaci pacienta s pneumonií pohybuje okolo 30 000 korun, což je v porovnání s cenou očkování diametrálně odlišná částka,“ uvádí ministerstvo. Celkový dopad chřipky, resp. nízké proočkovanosti na národní hospodářství je však podle iHETA výrazně vyšší, a to zejména v důsledku onemocnění nerizikové populace v produktivním věku. „Kdybychom se v nerizikové populaci dostali na padesát procent proočkovanosti, byli bychom schopni zabránit 260 000 případů chřipky a mnoha dnům pracovní neschopnosti, jejichž náklady dnes nese zejména zaměstnavatel,“ vypočítal farmakoekonom Tomáš Doležal, podle kterého by takto bylo možné ušetřit díky redukci ztráty pracovního výkonu kolem dvou miliard korun.

Jednotná strategie a vysoké ambice

Identifikace problému vybudila státní instituce i odborné společnosti a zástupce průmyslu k vytvoření jednotné Strategie zvýšení proočkovanosti proti chřipce (viz QR kód). Její ambicí je ze zmíněných přibližně 20 procent proočkovanosti u rizikové skupiny osob dosáhnout doporučené 75procentní proočkovanosti do roku 2030. Strategie se zaměřuje nejen na rizikové skupiny, ale také na zdravotníky a pracovníky v sociálních službách. Cesta k navýšení proočkovanosti reaguje na všechny hlavní důvody současného nízkého zájmu o vakcinaci. Vedle nižšího povědomí o důležitosti vakcinace a možných zdravotních dopadech má podle tvůrců strategie zásadní vliv i přístup zdravotníků k této vakcinaci. Proočkovanost je totiž nízká i v rámci této klíčové profesní skupiny. „Nezbytným krokem k dosažení cíle této strategie je průběžné zvyšování zdravotní gramotnosti o důležitosti očkování proti chřipce jakožto základní prevenci, a to nejen u rizikových skupin, ale také u zdravotníků a pracovníků v sociálních službách, tedy u osob, které přijdou do blízkého kontaktu právě s cílovou skupinou,“ varují autoři, podle nichž je pro úspěch nové strategie zásadní, aby se do podpory zvyšování proočkovanosti zapojily všechny relevantní subjekty napříč společností (viz K věci).