MZ chce změřit skutečnou zátěž sester, pak upraví jejich pracovní podmínky
Ministerstvo zdravotnictví spustilo 1. května pilotní projekt, který si klade za cíl změřit celkovou ošetřovatelskou zátěž. Ve spolupráci s ÚZIS ministerstvo zmapuje činnosti sester na jednotlivých pracovištích referenčních nemocnic a na základě výsledků pak navrhne úpravy pracovních podmínek a optimalizuje personální zabezpečení. Výsledky projektu mají být známy do konce roku 2024.
O vlivu nadměrné pracovní zátěže nelékařů na jejich ochotu i nadále vykonávat zdravotnické povolání toho bylo napsáno už mnoho, stejně jako o potřebě revidovat tzv. personální vyhlášku a upravit pracovní podmínky sester. Odbor ošetřovatelství a nelékařských povolání MZ se proto rozhodl objektivizovat zátěž nelékařů prostřednictvím projektu s názvem Měření ošetřovatelské zátěže.
„Pro zdravotnické pracovníky referenčních nemocnic byla ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR a náměstkyněmi ošetřovatelské péče vypracována metodika popisující postupy, parametry a ukazatele měření,“ uvedlo Ministerstvo zdravotnictví s tím, že první vyhodnocení pilotního projektu lze očekávat už do konce tohoto roku. „Vítám spuštění tohoto pilotního projektu. S ohledem na dynamický rozvoj medicíny, demografické změny a stárnutí obyvatel, nárůst poskytovaných zdravotních služeb, zvyšující se poptávku po kvalitních a dostupných službách, kterou lze uspokojit pouze prostřednictvím dostatečného počtu nejen kvalifikovaného odborného zdravotnického personálu, ale i personálu fyzicky a psychicky zdatného, je žádoucí upravit pracovní podmínky v personální oblasti,“ komentoval spuštění projektu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Časová náročnost, délka hospitalizace i počet úmrtí
V rámci měření ošetřovatelské zátěže bude mezi jednotlivými pracovišti sledována například časová náročnost poskytované péče na základě vykázaných individuálních výkonů, obrátka pacientů či průměrná délka hospitalizace propuštěných pacientů. Počítat se bude i podíl standardních ošetřovatelských dnů, důvod přijetí pacienta k hospitalizaci, vykázané kategorie pacienta a vykázané ošetřovací dny, ale také například počet zemřelých pacientů na pracovišti. Tato a další kritéria jsou tedy podle tvůrců projektu rozhodující pro objektivní zhodnocení pracovní zátěže nelékařů. Navíc mnohé činnosti, které sestry každodenně vykonávají, nejsou podle autorů projektu nikde evidovány.
„Podle stávajících podmínek vykazování zdravotních výkonů je většina výkonů prováděných všeobecnými sestrami, dětskými sestrami, praktickými sestrami a porodními asistentkami v rámci péče o hospitalizované pacienty agregována do ošetřovacího dne, proto jsou mnohdy evidovány pouze ve zdravotnické dokumentaci pacienta, nikoli v nemocničních informačních systémech. Některé činnosti nejsou předmětem seznamu zdravotních výkonů, proto nejsou ani evidovány,“ vysvětluje Ministerstvo zdravotnictví. Záměrem projektu je tedy podle jeho tvůrců získat data pro jednání o počtu a struktuře personálního zabezpečení u poskytovatelů zdravotních služeb.
„Měřením ošetřovatelské zátěže u vybraných výkonů se získají objektivní údaje, které pomohou posoudit zátěž všeobecných sester, dětských sester, praktických sester a porodních asistentek v čase a mohou pomoci při prosazování změn vedoucích k optimalizaci počtu ošetřovatelského personálu,“ uzavřela ředitelka odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání a hlavní sestra ČR Alice Strnadová.
