Mýty a nepravdy spojené s očkováním

Spolu s pacienty sdílejí tento pohled i někteří lékaři. Strach z použité očkovací látky začíná u některých lidí převažovat nad strachem z nemoci, proti níž očkování chrání. Mezi časté mýty patří spekulace o nedostatečné účinnosti vakcín, otázky přílišné zátěže nevyzrálého imunitního systému očkovaných novorozenců a kojenců, rizika vyšší vnímavosti k jiným nemocem v důsledku očkování, souvislost očkování a vzniku neurologických a jiných abnormalit či obsahu jedovatých látek ve vakcínách. Takové informace mohou podle vědeckého sekretáře České vakcinologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Romana Chlíbka, Ph.D., snížit zájem o očkování, výsledkem může být návrat řady nemocí, varuje profesor v publikaci AIFP Mýty a nepravdy spojené s očkováním.

Jedním z častých mýtů je, že nežádoucí účinky vakcín jsou bagatelizovány a nekorektně hlášeny. Podle přehledu SÚKL z roku 2016 bylo při odhadovaném podání 800 000 dávek hlášeno 869 nežádoucích účinků, tj. cca 0,1 procenta. Povinnost hlásit nežádoucí účinky ukládá zákon všem zdravotníkům.

Další častý mýtus uvádí, že vakcíny nejsou tak účinné, jak se tvrdí. Jejich účinnost však je jako u všech léků dokazována v rámci přísného preklinického a klinického hodnocení. Než se vakcína dostane k pacientům, absolvuje čtyři fáze testování, ověřuje se na stovkách, mnohdy až tisících dobrovolníků. Účinnost všech vakcín je zpravidla vyšší než 90% (s výjinkou chřipky). Konkrétní účinky vakcín pak dokládá skutečnost, že výskyt chorob, proti nimž se očkuje, dramaticky klesl, případně se přestaly vyskytovat.

S tím souvisí mýtus, že v ČR se zbytečně očkuje proti vymýceným nemocem, jako je obrna, tetanus či černý kašel. Pravda je, že očkování lze ukončit pouze proti nemocem, které jsou vymýceny celosvětově. Zatím se jedná jen o pravé neštovice a v dohledné době lze očekávat vymýcení dětské obrny.

Další mýty spočívají v tvrzení, že vakcíny obsahují pro lidský organismus nebezpečný hliník či rtuť. Některé vakcíny skutečně hliník obsahují, ale v dávce pro lidské tělo bezpečné. Hliník je všude, i v mateřském mléce nebo dětských příkrmech. Rtuť žádná z vakcín zahrnutých do povinného očkování v ČR neobsahuje.

Hojně opakovaným mýtem je, že očkovací látky vyvolávají autismus. Tvrzení pochází ze studie Andrewa Wakefielda publikované v roce 1998 v britském časopisu Lancet. Studii po tříletém vyšetřování označila britská lékařská komora za podvrh. Autor byl usvědčen z falzifikace, následně byl vyškrtnut z registru lékařů a byla mu odejmuta lékařská licence.

Dalším zmiňovaným mýtem je, že některé vakcíny mohou vyvolat nemoc, proti které mají chránit. Většina vakcín se skládá z usmrcených patogenů. Jen omezené množství očkovacích látek obsahuje oslabené, živé patogeny. Vakcinace může někdy být následována horečkou, nevolností, ospalostí či lokálními reakcemi jako otok nebo zarudnutí v místě vpichu. Účinnost žádné vakcíny není stoprocentní. Z individuálních genetických důvodů nemusí dojít u všech očkovaných k rozvoji imunitní odpovědi.

Podrobněji o těchto i dalších mýtech spojených s očkováním se můžete dočíst v publikaci AIFP, která je volně k dispozici na internetové stránce AIFP. Publikaci lze též doporučovat pacientům či jejich rodičům. Aktuální informace o očkování na www.vakciny.net.

Zdroj: MT