Mortalitní trendy v ČR se obrátily
V kardiovaskulárním zdraví je velký potenciál, jak zlepšit celkové zdraví populace a snížit úmrtnost lidí v Česku, upozornili na tiskové konferenci Všeobecné fakultní nemocnice její experti prof. Michal Vrablík, doc. Vladimír Tuka a doc. Martin Matoulek.
Naděje dožití po desetiletích růstu v Česku v souvislosti s pandemií covidu‑19 poklesla, a to mužům o jeden rok, ženám o 0,7 roku. Ukazuje to statistika Českého statistického úřadu za rok 2020. Naděje dožití při narození tak je k roku 2020 u mužů 75,3 roku a u žen 81,4 roku. Tak velký meziroční pokles naděje dožití při narození neměl v poválečném období obdobu.
Na covid‑19 v roce 2020 zemřelo 10 539 osob, na chronickou ischemickou chorobu srdeční ale ještě více, 19 171 osob. V roce 2020 míra úmrtnosti na ischemickou chorobu srdeční dokonce vzrostla, i když řadu let předtím klesala.
Profesor Michal Vrablík, zástupce přednosty III. interní kliniky 1. LF UK a VFN, připomněl, že Česko dosahuje čelných pozic v incidenci kardiovaskulárních onemocnění a že délka života v nemoci je v Česku v mezinárodním srovnání jedna z nejvyšších. Průměrný Čech žije až 20 let svého života s nemocí, zatímco například Švéd pouze tři roky. S tím souvisejí statistiky, podle kterých je v Česku jedna z nejvyšších spotřeb alkoholu a nadprůměrná prevalence kouření. Profesor Vrablík proto uvedl základní doporučení ohledně stravy a pohybové aktivity, která mají jasně vědecky prokázaný efekt.
„Pandemická doba jasně ukázala, že lidé žijí na hraně svých fyzických možností a pokud se objeví jakýkoli nečekaný zdravotní problém, může pro ně být fatální,“ konstatuje prof. Vrablík. „Chronické nemoci jako vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, cukrovka, obezita nebo kardiovaskulární nemoci jsou silným protivníkem a často probíhají asymptomaticky. Proto je důležité být fit, starat se o své zdraví, a oddálit tak nástup řady onemocnění, nebo je dokonce zcela eliminovat. Je prokázáno, že změna životního stylu, především pravidelný pohyb, dokáže zvrátit metabolické a kardiovaskulární choroby a prodlouží život v plném zdraví až o několik let!“ dodává.
Klíčem k prodloužení života ve zdraví až o pět let je podle sdělení zmíněných specialistů z VFN 150 minut pravidelného přiměřeného pohybu týdně a úprava životního stylu. Pravidelný pohyb snižuje riziko infarktu myokardu a cévní mozkové příhody, nádorových onemocnění a jejich recidivy, zlepšuje toleranci chemoterapie, zkvalitní spánek, zlepší paměť, náladu i libido. „Stačí 150 minut vytrvalostních aktivit týdně, jako je chůze, jízda na kole, plavání nebo běh. Vše při střední intenzitě, což znamená, že můžete při pohybu mluvit v krátkých větách,“ vypočítává doc. Vladimír Tuka, vedoucí lékař Centra zátěžové kardiologie II. interní kliniky 1. LF UK a VFN.