Moderní technologie umožňují pokrok i v multidisciplinárním přístupu
Díky aplikaci české společnosti Syscom Software se pak snímky zašifrují a uloží do pacientovy složky na zabezpečeném serveru. I tak může vypadat elektronizace tuzemského zdravotnictví.
V případě popálenin hrají na rozdíl od řady jiných oborů fotografie velmi důležitou roli. S jejich pomocí mohou lékaři s velkou přesností nejen určit, o jak závažný případ jde, jak je popálenina lokalizovaná či hluboká, ale i jaké léčby bude zapotřebí. Nový systém navíc posunuje medicínu dále tím, že zefektivní multidisciplinární přístup, který je právě v případě popáleninového lékařství klíčový. Fotodokumentace těchto úrazů také často slouží jako podklad pro policejní vyšetřování nebo pro pojišťovny.
„V popáleninové medicíně je fotodokumentace velice důležitá, protože umožňuje posoudit vývoj léčby, další strategii chirurgického postupu a představuje možnost se k jednotlivým fázím léčby vrátit v případě opakovaných operací pro jizevnaté deformity,“ vysvětluje MUDr. Robert Zajíček, Ph.D., přednosta Kliniky popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (KPM FNKV).
Klinika slouží jako popáleninové centrum se spádovou oblastí celých Čech a zabývá se těmi nejtěžšími popáleninami u dětí i dospělých. Právě zde nyní ověřují modelovou aplikaci, kterou klinice věnovala společnost Syscom Software.
Donedávna bylo pořizování dokumentačních snímků vázáno na přítomnost profesionálního fotografa, který má však s klinikou smlouvu jen na poloviční úvazek. Nyní se věnuje jen zásadním snímkům, které vyžadují profesionální provedení, např. co nejvěrnější zachycení barev, z důvodu publikací a odborných prezentací.
Moderní přístupy multidisciplinárního týmu
„Pacienty jsme fotili již dříve. Nyní jsme ale díky digitálním fotografiím a možnosti nejen jejich prezentace, ale i archivování a zabezpečení, pokročili mnohem dál,“ hodnotí přínos systému přednosta Zajíček. Jak říká, pro kolektiv lékařů při velké vizitě je obtížné určit, jak zranění pod obvazy vypadá, a velká vizita u lůžka pacienta bývala tedy často spíše formální záležitostí. „Pacienty proto v průběhu léčby, při operacích či při pravidelných každotýdenních převazech fotíme. Každé úterý pak probíhá tzv. velká vizita bez pacienta, kde ošetřující lékař ostatním kolegům pomocí podrobné fotodokumentace, kterou promítá na obrazovku, popisuje stav nemocného. V rámci multidisciplinárního týmu se pak nad těmito snímky – ne nad pacientovým lůžkem, což může být z hlediska přenosu infekce či kvůli zabezpečení úniku citlivých informací často nevhodné – domlouváme o dalším postupu. Uvedená aplikace nám bude usnadňovat práci s velkými vizitami a neobtěžujeme soukromí pacienta,“ dodává lékař.
Součástí multidisciplinárního týmu je vedle chirurga i intenzivista, internista, pediatr, nutriční a rehabilitační terapeut, mikrobiolog, psycholog a střední zdravotnický personál. Prostřednictvím rozvoje moderních informačních technologií v medicíně nad aktuálními detailními snímky popálených ploch pacienta mohou všichni diskutovat o tom, jak na tom pacient je, a plánovat další postup léčby. „Každý se může interaktivně vyjádřit k dalšímu postupu a diskuse probíhá po všech stránkách. Trochu jsme tedy změnili pohled na vizity i na dokumentaci. Pacient má i nadále dvakrát denně vizitu s ošetřujícím lékařem, který s ním pracuje jako doposud. Multidisciplinární přístup je právě u popálenin zásadní, protože o pacientovi často rozhoduje řada věcí, nejen to, v jakém stavu jsou popálené plochy, ale i jak se cítí psychicky, jak vypadá mikrobiologicky, jak probíhá jeho rehabilitace, nutrice, jaká je jeho budoucnost, sociální situace atd.,“ vysvětluje MUDr. Zajíček s tím, že není tak úplně možné, aby se všichni odborníci takto shromáždili a diskutovali nad lůžkem pacienta.
Bezpečnost systému je prioritou
Na klinice je minimálně šest míst (např. příjem, ambulance, dva operační sály, převazové oddělení), kde se pacient ocitá a kde dochází k manipulaci s popálenými plochami. Právě díky mobilní aplikaci budou moci nyní lékaři pomocí tabletů nebo mobilních telefonů udělat potřebný snímek. Výhoda podle nich spočívá v tom, že systém bude rychlý, jednoduchý a praktický. Zároveň je velmi bezpečný a pořízená fotka bude okamžitě zakryptována a na základě kódu poputuje do systému, kde se u daného pacienta automaticky uloží.
K faktu, že budou fotografie zabezpečeny proti zneužití, se má do budoucna připojit i další výhoda. Společnost Syscom Software plánuje vyvíjet systém tak, aby bylo možné fotografie zařazovat přímo do nemocniční databáze a pak archivovat v rámci nemocničních systémů.
„Prohlížet snímky a manipulovat s nimi je možné pouze přes server, ke kterému bude několik úrovní přístupových oprávnění. Po přihlášení do aplikace prostřednictvím internetu vidí lékař nejen fotografie v časové posloupnosti, ale i ‚detail pacienta‘, ve kterém má všechny údaje o něm.“
Výhodou ověřovaného modelového systému je to, že lékaři se budou moci vracet zpět a porovnávat stav nemocného. „To můžeme nyní jen velmi omezeně, data o pacientovi jsou sice archivována, ale úložiště nebylo efektivně řešené a přístupné. Po stránce uživatelských vlastností a bezpečnosti dat se bude jednat o revoluční přístup,“ zdůrazňuje MUDr. Zajíček. Oproti stávajícímu systému, kdy se data složitě stahují na různá úložiště a pak se v nich obtížně hledá, je tak nově vyvíjená modelová aplikace obrovským krokem vpřed.
Budoucnost? Rozšíření i do záchranného systému
„Věříme, že systém bude fungovat, a bylo by výborné, kdyby do budoucna mohl být rozšířen i pro záchranný systém, který by to velice kvitoval. Prospělo by to pacientům i lékařům jak u nás na klinice, tak těm, kteří pacienty zajišťují před transportem na specializované pracoviště. Ušetřilo by to i finance,“ je přesvědčen přednosta. Kdyby totiž tento systém mohli používat lékaři záchranné služby, kteří z celých Čech posílají vážné případy, často vrtulníky, bylo by možno např. popálené dítě vyfotografovat a kryptované snímky jednoduchou cestou poslat specialistovi. Ten by prostřednictvím mobilního telefonu byl schopen stav okamžitě vyhodnotit a instruovat kolegy v místě nehody. Již v době převozu by pak mohl zabezpečit potřebný tým i operační sál, včetně např. nastavení potřebné teploty na operačním sále, nutné k ošetření dětí nejnižších věkových skupin, náchylných k podchlazení. Ale i naopak, dalo by se zamezit příjmům, kdy je pacient lékaři prvního kontaktu špatně vyhodnocen a zbytečně převážen vrtulníkem na specializované pracoviště. „Mohly by se tak ušetřit finance, snížit rizika spojená s transportem, ale i zbytečně neobsadit vrtulník, který právě třeba naléhavě potřebuje i někdo jiný,“ vysvětluje MUDr. Zajíček.
Rozšíření a další vývoj systému ještě nějakou dobu potrvá, jelikož jde zatím o model a lokální projekt, který bude třeba testovat, zkusit, jak funguje na různých sítích, zabezpečit kvalitní přenosy fotografií atd. Zapotřebí tedy bude nejen další vývoj systému, ale hlavně finance.
Zdroj: MT