Moderní léky na schizofrenii
ČR zaostává v předepisování moderních léků na léčbu schizofrenie. Podle přednosty Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Jiřího Rabocha jich lékaři v Česku předepisují relativně méně než jejich kolegové v zemích západní Evropy či ve Spojených státech. Nemocní si také v ČR prý hůře shání zaměstnání. Všude na světě tato choroba sužuje asi jedno procento populace.
"Když vezmeme podíl moderních antipsychotik druhé generace z celkového počtu předepisovaných antipsychotik, tak je ve srovnání se západními státy nižší," řekl Raboch. Tyto medikamenty jsou podle něj totiž podstatně dražší než předchozí generace léčiv. Nižší míru jejich používání přičítá zejména limitům na léky. Nové přípravky mají podle psychiatrů ale méně nežádoucích účinků a umožňují nemocným zařadit se rychleji do běžného života.
Tuto duševní nemoc chce připomenout Národní den schizofrenie, který připadá na středu 28. února. V České republice choroba sužuje asi 100.000 lidí. Muže i ženy postihuje zhruba stejnou měrou. "U mužů ale začíná o něco dříve než u žen," upřesnil Raboch. První příznaky se většinou objevují mezi 18. a 30. rokem.
Přestože po pěti letech intenzivní terapie se téměř 14 procent nemocných uzdraví a velká část stabilizuje, práce se jim podle odborníků shání jen obtížně. Novinářům to dnes potvrdil i pan Michal. Schizofrenií trpí od svých 20 - asi sedm let. Úřad práce na malém městě, kde žije, ho nedávno vyřadil z evidence. Adekvátní práci pro něj totiž nebyl schopen najít. "Nabízeli mi práci šičky či uklízeče," uvedl mladík s maturitou, který hovoří německy.
První příznaky nemoci rodina přikládala rozmarům dospívajícího muže, postupně je však přiměly vyhledat pomoc odborníků. "Uzavíral se do sebe, bál se lidí, přestal se stýkat s kamarády," popisovala Michalova teta, u které tehdy bydlel. Když jel vlakem, šel se například osobně přesvědčit, zda fungují brzdy. Díky moderním lékům a několikaleté terapii se jeho stav však výrazně zlepšil. "Firmy však o takové lidi nestojí," postěžovala si jeho teta.
Na návrat pacientů do běžného života se ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze zaměřuje několik projektů. V zahradě nemocnice nemocní pracují v chráněných dílnách. Provádí zde údržbářské práce v dílně a starají se o zahradu. Sociální pracovníci nemocným rovněž pomáhají plánovat si život po opuštění kliniky. Cvičí s nimi sociální dovednosti a vzdělávají jejich rodinné příslušníky i přátele.
Zdroj: ČTK