Moderní ambulance rozšíří péči o rizikové novorozence
Specializovaná ambulance s přístrojovým vybavením pro dlouhodobé sledování vysoce rizikových novorozenců vznikla díky poskytnuté dotaci z Norských fondů v Ústavu pro péči o matku a dítě (ÚPMD) v Praze. Pomocí pořízených přístrojů bude možné u předčasně narozených dětí a u novorozenců se závažnými komplikacemi s vysokým rizikem závažných neuro‑senzorických postižení včas diagnostikovat poruchy zraku, postižení sluchu, zpomalení psychomotorického vývoje a funkci centrální nervové soustavy.
Celkové náklady projektu s názvem „Ambulantní dlouhodobé sledování vysoce rizikových novorozenců“, které dosáhly 8,2 milionu Kč, byly z 80 procent hrazeny grantem z Norska. „Díky realizaci tohoto projektu se naše porodnice posunula na špičku v oblasti komplexní péče o kriticky nemocné novorozence. Věříme, že se nám podaří nejenom zachraňovat více nedonošených dětí, ale hlavně zlepšit kvalitu jejich života. Včasná diagnostika následků nedonošeného dítěte a následná cílená intervence je pro úspěšnou terapii rizikových novorozenců zásadní a nenahraditelná,“ říká doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc., ředitel ÚPMD.
Posledních dvacet let podle dat ÚZIS v Česku počet novorozenců s nízkou porodní hmotností (pod 2,5 kilogramu) narůstá. Zatímco v roce 1995 tvořili 5,5 procenta, v roce 2015 to bylo 7,6 procenta. Tato skutečnost je nejvíce ovlivněna jak zvyšujícím se věkem matek, tak rostoucím počtem dětí narozených po umělém oplodnění.
Dlouhodobé sledování se neorientuje jen na nedonošené novorozence, ale i na donošené děti s vrozenými vývojovými vadami nebo komplikacemi v průběhu těhotenství nebo při porodu. Velkou skupinou je nyní také sledování vícečetných těhotenství, speciálně jednovaječných dvojčat.
Poté, co novorozenci opustí jednotku intenzivní péče, je odborníci v Podolí sledují do 24 měsíců korigovaného věku, v některých případech sledování pokračuje až do pěti let věku. V databázi ÚPMD mají v současnosti na tisíc dětí, některé po narození vážily méně než půl kilogramu. „Ukazuje se, že dnes již děti nemají tak často těžká motorická postižení, jako tomu bylo dříve. Je ale mnohem více dětí s poruchou autistického spektra nebo ADHD. Devastujících komplikací z hlediska centrálního nervového systému díky prenatální, porodní i poporodní péči značně ubylo,“ hodnotí situaci primář pediatrického oddělení doc. MUDr. Zbyněk Straňák, CSc., MBA.
Ambulance na světové úrovni
V rámci projektu byly vytvořeny dvě specializované ambulance pro dlouhodobé sledování vysoce rizikových novorozenců. Kromě rekonstrukce místností došlo zejména k pořízení sedmi zdravotnických přístrojů a jedné zdravotnické pomůcky. Lékařům a pacientům nově slouží sítnicová kamera pro diagnostiku postižení sítnice, ultrazvukový přístroj pro diagnostiku funkčních a strukturálních poruch srdce, ledvin a zažívacího traktu, přístroj pro včasnou diagnostiku poruch sluchu a postižení kostního metabolismu a pro elektrofyziologickou diagnostiku, přístroj pro diagnostiku amblyopie a refrakčních vad, rehabilitační lůžko a vybavení k vyšetření vývoje dle Bayleyové.
„Projekt je zaměřen na snížení dlouhodobé morbidity vysoce rizikové populace novorozenců. Víme, že v rámci intenzivní péče dosahujeme s jednou z celosvětově nejnižších novorozeneckých úmrtností skvělých výsledků, ale naší prioritou v současné době je kvalita života zachráněných novorozenců, tedy snížení závažných komplikací. Čím se dítě narodí dříve, tím je pravděpodobnost, že bude bez komplikací vedoucích k dlouhodobým handicapům, nižší,“ připomíná doc. Straňák.
Primární cílovou skupinou jsou perinatálně ohrožení novorozenci:
- s extrémně nízkou a velmi nízkou porodní hmotností
- s vysokým rizikem poruchy neuropsychického vývoje:
- po prodělané perinatální asfyxii,
- s infekčními komplikacemi,
- se závažnými formami ikteru,
- s intrauterinní růstovou restrikcí,
- s patologickým ultrazvukovým nálezem CNS.
„Dnes je dlouhodobé sledování tou poslední prioritou, kterou se zabýváme, a něčím, co je ještě třeba zdokonalit,“ dodává primář s tím, že ambulance se zaměřuje na:
- specializovanou neurofyziologickou diagnostiku,
- oftalmologickou péči,
- komplexní neurologickou péči,
- neurosenzorické funkce,
- kardiologické vyšetření,
- nefrologické vyšetření,
- osteologické vyšetření.
Jak lékaři připomínají, nešlo jen o prostý nákup zdravotnické techniky, ale mnohem důležitější byla edukace ošetřujícího personálu. K hlavním cílům projektu patří vytvoření podmínek pro optimální a adekvátní dispenzární péči u vysoce rizikových novorozenců, dále vytvoření podmínek pro optimální a adekvátní ambulantní dispenzární péči, zavedení rozšířeného screeningového vyšetření sluchu, zavedení rozšířeného screeningového vyšetření zraku, ale i vytvoření algoritmu pro dlouhodobé sledování rizikových novorozenců. Implementace nových diagnostických a terapeutických postupů u rizikových novorozenců se zaměřuje hlavně na ultrasonografickou diagnostiku. Díky novým přístrojům a postupům lékaři doufají ve zlepšení celkových prognóz rizikových novorozenců, a to hlavně na základě zlepšení podmínek pro včasnou diagnostiku poruch psychomotorického vývoje, oběhové soustavy, vývodných cest močových a zažívacího ústrojí.
MĚLI BYSTE VĚDĚT…
Ústav pro péči o matku a dítě
Ústav pro péči o matku a dítě v Praze‑Podolí je špičkové zdravotnické zařízení, které se specializuje na poskytování zdravotních služeb v základních oborech gynekologie, porodnictví a neonatologie a v řadě komplementárních oborů, které úzce souvisejí s péčí o ženu a dítě. Novorozenecké oddělení ÚPMD je integrální součástí Perinatologického centra a momentálně jedním z největších novorozeneckých oddělení v České republice. Poskytuje komplexní diagnosticko‑terapeutickou péči pro novorozence se závažnými patologickými stavy z celého regionu ČR. Ročně zde ošetří na 5 500 novorozenců, což představuje pět procent všech novorozenců v ČR. Disponuje unikátními programy péče o novorozence s vrozenými vývojovými vadami a závažným respiračním selháním. Na jednotce intenzivní a resuscitační péče je každoročně ošetřováno 500–550 kriticky nemocných novorozenců, z toho 160 novorozenců s porodní hmotností pod 1 500 gramů.
Zdroj: MT