Víme, jak to bude se „čtyřiadvacítkami“. Odměňování zdravotníků stále v mlze

AKTUALIZOVÁNO Jednání o systémových změnách v oblasti pracovních podmínek, vzdělávání a odměňování zdravotnických pracovníků pokračují. Nejspornějším bodem jednání o změnách zákoníku práce mezi zástupci lékařů a nemocnicemi byla možnost opětovného překročení limitu 416 hodin přesčasové práce. Tedy limitu, jehož loňské prolomení vedlo k masivnímu lékařskému protestu. Podle SML ČLK je třeba se zamyslet nad dalším osudem nemocnic, které nebudou schopny svůj provoz zajistit v rámci v současnosti platného maximálního počtu přesčasové práce. Prolomení tohoto limitu se ale do novely zákoníku práce nakonec nedostalo a konsensuální právní normu by měla Poslanecká sněmovna projednat už během června. Navazující schůzka k zákonu o odměňování zdravotníků dohodou neskončila. Mladí lékaři a odbory se s navrženým „kompromisem“ Ministerstva zdravotnictví nesmířili a jednání budou pokračovat.

Mladí lékaři prostřednictvím svého komunikačního kanálu na Facebooku referovali o průběhu posledních jednání zaměřených na připravovanou novelu zákoníku práce, která má zlepšit pracovní podmínky zdravotníků – novela by měla být schválena ještě letos. Takzvaný „zdravotní balíček“ upravující 24hodinové směny či volno před zkouškou z kmene a před atestací by měl být v Poslanecké sněmovně projednán v průběhu června a v platnost by měl vstoupit 1. srpna 2024. Uvedených jednání se vedle zástupců mladých lékařů účastnili také zástupci Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí, asociací nemocnic, lékařských fakult, pojišťoven, odborů a České lékařské komory (ČLK). Jednáním byli osobně přítomni i ministři obou jmenovaných resortů.

Největší diskuse se prý vedly se zástupci nemocnic ohledně možnosti opětovného prolomení limitu 416 hodin přesčasové práce. Navzdory tomu jsou však podle SML ČLK otázky ohledně změn zákoníku práce uzavřené a možnost opětovného navýšení přesčasů se do novely nedostala. Jednání o budoucích změnách v oblasti vzdělávání přinesly také pozitivní posun. Ne tak již schůzka, na které Ministerstvo zdravotnictví zástupcům mladých lékařů a odborů představilo dlouho očekávaný první návrh zákona o odměňování zdravotníků.  

Jak to bude se „čtyřiadvacítkami“?

Účastníci se během schůzek shodli na speciálním příplatku pro ty, kdo slouží 24hodinové směny. Zdravotníci, kteří budou ochotni sloužit „čtyřiadvacítky“, by měli být navíc, nad všechny ostatní příplatky, odměněni dalším příplatkem za druhou 12hodinovou službu v řadě, resp. za 13. a každou další hodinu odpracovanou v téže směně.  V případě mezd by měl tento příplatek činit nejméně 20 procent průměrného hodinového výdělku, v případě platů by bylo těchto 20 procent pevnou sazbou. Další zákonné příplatky za přesčas, noc, víkend i příplatky domluvené v rámci kolektivního vyjednávání atd. mají být lékařům, resp. zdravotníkům dále plně propláceny.

Na „čtyřiadvacítce“ se musí zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout. Jednostranné ukončení této dohody bude mít dle SML ČLK standardní výpovědní lhůtu, případně lhůtu, na které se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne. Nebude zde tedy možnost okamžité výpovědi této dohody.

Novela by měla také zavést placené volno alespoň pět pracovních dní před kmenovou zkouškou a deset dní před atestační zkouškou či zkouškou z nástavbového oboru. „V přímo řízených nemocnicích to funguje z nařízení ministra již letos,“ připomněla SML ČLK.

Prolamování limitu přesčasů: Bod neshody

Jedním z hlavních bodů nesouhlasu mezi lékaři a nemocnicemi bylo prolamování limitu 416 hodin přesčasů ročně. SML ČLK považuje tento limit za nezbytný a odmítá jeho překračování. „To považujeme za krok zpět a nelze s tím souhlasit,“ uvádí SML ČLK s tím, že trend práce v mantinelech 416 hodin přesčasové práce je „jasný a správný“. Přestože SML ČLK vnímá různorodou situaci v českých nemocnicích, podle jejích předběžných průzkumů prý dochází na většině pracovišť k redukci služeb, zavádění odchodů po službě domů či čerpání náhradního volna.

„Velká část pracovišť se do tohoto limitu letos vejde, velká část se mu může výrazně oproti minulým letům přibližovat,“ dodává SML ČLK. Podle zástupců Sekce mladých lékařů je třeba se zamyslet nad dalším osudem nemocnic, které nebudou schopny svůj provoz zajistit v rámci v současnosti platného maximálního limitu přesčasové práce. „Trend je jasný, a stejně tak je jasné, že část pracovišť, která se pohybují na hranici personální krize nebo už za ní, to splnit nemůže, a je potřeba se zamyslet nad jejich možným osudem, prolamovat však kvůli nim zákonné limity nepovažujeme za šťastné,“ píše ve svém hodnocení schůzek SML ČLK.

Reorganizace nemocnic: Potenciální řešení

Mladí lékaři v této souvislosti navrhují diskusi o reorganizaci práce v nemocnicích, například přechod na jednodenní chirurgie a stacionáře. „Musíme se zamyslet nad tím, zda všechny nemocnice musejí poskytovat služby 24/7, nad nehomogenitou vytíženosti urgentních příjmů a transformací na jednodenní chirurgie a stacionáře,“ uvádí SML ČLK. Tyto změny by prý měly být doprovázeny úpravami v postgraduálním vzdělávání, aby mladí lékaři mohli absolvovat svou praxi i v těchto zařízeních.

Protistrana podle SML ČLK argumentovala, že pokud je limit 416 hodin přesčasů ročně nepřekročitelný, měl by se tento limit týkat všech úvazků, které daný lékař má, včetně soukromých praxí, záchranky a výuky na lékařských fakultách a dalších. „Pokud by to mělo být prosazeno, pravděpodobně to povede k daleko drastičtějším změnám v českém zdravotnictví, ale i v pregraduální výuce medicíny a přesunům personálu,“ varuje SML ČLK. Zástupci mladých lékařů však současně přiznávají, že návrh na navýšení počtu hodin přesčasové práce současná podoba návrhu novely zákoníku práce v tuto chvíli neobsahuje, a tak byly výše uvedené výtky mladých lékařů jen jakýmsi varováním před touhou některých nemocnic tento limit opět v budoucnu prolomit.  

„To, že se do tohoto balíčku nedostalo opětovné prolomení limitu 416 hodin přesčasů za rok, považujeme za klíčové. Vzhledem k tomu, že další novelizace zákoníku práce má přijít na přelomu roku, dá se na toto téma očekávat poměrně bouřlivá diskuse,“ předpokládají zástupci mladých lékařů.

Vzdělávání lékařů: Aktuální stav a budoucí změny

SML ČLK také referovala o další ze schůzek pracovní skupiny koordinátorů vzdělávání v přímo řízených organizacích, kde byl prezentován aktuální stav v daných nemocnicích. „Dle informací o stavu naplňování specializačního vzdělávání v přímo řízených organizacích a účinnosti stanovení kontaktního místa pro podněty lékařů opravdu na většině míst dochází nebo již došlo k vytvoření vzdělávacích plánů či jejich revizi,“ potvrdila SML ČLK, podle níž fungují i kontaktní místa, na která se mohou lékařky a lékaři obracet se svými stížnostmi. Ve většině případů zde ale lékaři hledají pomoc či radu. „Tato místa mohou mediovat a předcházet různým konfliktům spojeným se vzděláváním, což je jistě pozitivní,“ konstatuje SML ČLK a vyzývá lékaře, aby se na tato místa a osoby obraceli. „Pokud nevíte, o koho se jedná, napište nám a pomůžeme vás nasměrovat,“ radí SML ČLK s tím, že se bude snažit, aby podobné mechanismy vznikaly i v „nepřímořízených“ nemocnicích. „V některých nemocnicích si na základě této činnosti vytvořili vlastní evaluační systémy pro vzdělávání," dodává SML ČLK.

Projednány byly podle zástupců mladých lékařů také některé „klíčové a problematické otázky a stanoviska Ministerstva zdravotnictví“. Jako příklad uvádí SML ČLK třeba zkrácení lhůty na přihlášku ke zkoušce z 60 na 30 dní. „To je žádaná změna a zdá se, že by se to mohlo povést od 1. ledna 2025,“ uvádějí zástupci mladých lékařů, podle nichž se pracuje i na zkrácení vydání certifikátu o absolvování základního kmene, který musejí lékaři dokládat pro zvýšení kvalifikace a platu či mzdy. Dalším z projednávaných bodů bylo uznání praxe na smíšených pracovištích. „Například při praxi na kombinovaném pracovišti RTG a nukleární medicíny je možné tuto praxi simultánně použít do obou studijních programů – tedy například 12 měsíců počítat zároveň jako 12 měsíců do programu vzdělávání RTG a zároveň i do programu vzdělávání nukleární medicíny – pokud je pracoviště akreditováno pro oba obory a školenec má splněny výkony z obou,“ vysvětluje SML ČLK.  Probírala se i praxe bez pracovněprávního vztahu. „Nemůže být uznána! Praxe konaná na DPP v rozsahu odpovídajícím potřebnému úvazku však ano,“ upozorňují zástupci mladých lékařů. Jako poslední příklad uvádí SML ČLK otázku možnosti uzavírání kvalifikačních dohod. „Dle vyjádření ministerstva zdravotnictví je to možné, nejsou zakázány. Současné vedení se necítí být vázáno nařízením ministra Leoše Hegera, dávejte si na to pozor,“ varují lékaře.

První návrh sjednocení odměňování mladí lékaři odmítli

Pokud jde o návrh speciální normy o odměňování zdravotníků, který se po ostrých vyjádřeních odborů stal hlavním tématem předešlých týdnů, Ministerstvo zdravotnictví ho zaslalo stakeholderům v pátek 24. května večer. Jeho projednání tedy bylo možné až na jednání, které proběhlo ve stejném složení dne 30. května. Návrh Ministerstva zdravotnictví (viz K věci) však zástupci mladých lékařů a odborů odmítli. Podle SML ČLK totiž navržené násobicí koeficienty zohledňují „šestidenní pracovní týden“, nikoli základní pracovní dobu, a není zřejmé, podle čeho je dopočítávána cena přesčasové práce, aby bylo dosaženo 1,5násobku až trojnásobku průměrné mzdy.

Podle zástupců mladých lékařů je prý také potřeba si vyjasnit, zda návrh ministerstva představuje nový „tabulkový základ“, zda nebudou dotčeny další složky platu a jak by se navrhovaná úprava dotkla mzdové sféry. „První verzi jsme ze všech těchto důvodů odmítli. Nicméně považujeme za posun, že návrh již konečně vznikl, a budeme na tom dále pracovat,“ uvedli zástupci mladých lékařů.

Náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník informoval o průběhu jednání na síti X. Rozpor podle něj panuje zejména mezi nemocnicemi a odboráři a ministerstvo se snažilo navrhnout kompromis. „Na zákonu o odměňování stále trvá rozpor mezi odboráři, kteří chtějí, aby vláda určovala platy v soukromých subjektech, a zaměstnavateli, kteří nechtějí, aby jim kdokoli cokoli určoval. Návrh Ministerstva zdravotnictví je kompromisní, zaručuje, že lékaři v nemocnicích budou brát minimálně 1,5násobek až trojnásobek průměrné mzdy a poměrově i nelékaři, jak je psáno v dohodě,“ uvedl Václav Pláteník s tím, že Ministerstvo zdravotnictví je otevřeno další debatě o parametrech zákona. Další jednání bylo naplánováno za dva týdny, tedy přibližně na polovinu měsíce června.