Mladí lékaři požadují změny v nastavení povinných kursů a stáží. Jsou nepřínosné

Kvalita povinných kursů v rámci postgraduální přípravy mladých lékařů je nedostatečná, jejich cena vysoká a dostupnost nízká. Tak by se dala shrnout zpětná vazba spolku Mladí lékaři k fungování současného systému povinných stáží a kursů v základním kmeni specializačního vzdělávání. Tu spolek poskytl Ministerstvu zdravotnictví prostřednictvím otevřeného dopisu, v němž mimo jiné přichází také se sadou návrhů, které by měly problematiku povinných kursů a stáží v předatestačním období řešit.

Diskuse o kultivaci současného systému specializačního vzdělávání lékařů jsou v tomto volebním období zvláště intenzivní. Je to ostatně jedna z politických priorit současného ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, specializační vzdělávání lékařů je též součástí aktuálního programového prohlášení vlády. Na hledání cest vedoucích ke zlepšení podmínek mladých lékařů v rámci předatestačního vzdělávání se soustředí také spolek Mladí lékaři. Podle předsedy spolku Martina Kočího probíhá mezi ministerstvem a Mladými lékaři úzká spolupráce. „Pokud jde o vzdělávání, tam s ministerstvem zdravotnictví, panem ministrem a s Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v tuto chvíli poměrně dobře a úzce spolupracujeme. Je vidět, že to ministr vnímá jako své téma. Domnívám se, že jsme v této oblasti spíše ve shodě,“ uvedl pro Medical Tribune Martin Kočí.

Spolek byl v rámci této spolupráce před časem osloven Oddělením vědy, výzkumu a dotací na vzdělávání Ministerstva zdravotnictví ve věci poskytnutí zpětné vazby k fungování systému povinných stáží a kursů pro lékaře v základním kmeni specializačního vzdělávání. Povinné kursy, jako jsou například kursy lékařské první pomoci, radiační ochrany, základů zdravotnické legislativy či etiky a komunikace, jsou společně s dvouměsíčními stážemi v oborech anesteziologie a resuscitace, chirurgie a interní medicíny společnou součástí specializačního vzdělávání lékařů v průběhu prvních 30 měsíců praxe. „V případě, že nemocnice nemá akreditaci na jeden ze zmíněných oborů, musejí lékaři ve specializačním vzdělávání tuto povinnost naplnit v jiném zdravotnickém zařízení, které příslušnou akreditací disponuje. Jelikož se jedná o povinnou součást vzdělávání, zeptali jsme se formou online dotazníku mladých lékařů na odborný přínos těchto povinných stáží a kursů, tak aby bylo možné vést na toto téma kvalifikovanou diskusi podloženou daty,“ vysvětluje spolek způsob získání informací od mladých lékařů pro tvorbu zpětné vazby.

Nespokojenost na všech frontách

V případě povinných kursů panuje mezi dotázanými mladými lékaři velká nespokojenost. Výrazná většina respondentů je hodnotí jako nepřínosné (201, 53 %) či velmi nepřínosné (46, 12 %). Pouze přibližně třetina dotázaných lékařů (129, 34 %) vnímá kursy jako přínosné a pouze necelá dvě procenta jako velmi přínosné. „Další oblastí, kde je dle poskytnutých odpovědí potřeba hledat nápravu, je nezřídka až žalostně nízká kvalita povinných kursů při jejich současně nepřiměřeně vysoké finanční ceně, již jsou zájemci povinni zaplatit. To je následováno často nedostatečnou kapacitou nebo nízkým množstvím termínů u jednotlivých kursů i omezenou délkou jejich platnosti,“ uvádějí v otevřeném dopise Mladí lékaři s tím, že právě omezená délka platnosti kursů dělá velké obtíže zejména lékařkám na rodičovské dovolené.

Povinné předatestační stáže dopadly oproti kursům o poznání lépe. Nadpoloviční většina respondentů vnímá stáže jako přínosné (193, 51 %), nebo dokonce velmi přínosné (29, 8 %). Podíl nespokojených lékařů a lékařek se stážemi je ovšem i tak velmi významný. Přes 40 procent dotázaných vnímalo stáže jako nepřínosné (136, 36 %), nebo dokonce velmi nepřínosné (24, 6 %).

Je stážista jen levná pracovní síla?

Mladí lékaři v otevřeném dopise tlumočí též nejčastější stížnosti lékařů a lékařek ohledně stáží. Zaměstnavatelé podle respondentů často nejsou ochotni pouštět své školence na povinné klinické stáže, což prý navíc umocňuje nepřiměřená délka trvání stáže, řádově několik měsíců. „Když už se lékaři a lékařky na stáž na jiném oddělení dostanou, jsou dle svých slov nezřídka vnímáni jen jako levná pracovní síla, aniž by jim byla ze strany seniornějších kolegů a kolegyň věnována dostatečná pozornost a edukace – předávání tolik žádaných znalostí a zkušeností,“ tlumočí spolek výtky lékařů.

Dalším problémem je podle některých respondentů také chybějící provázanost a uznávání postgraduálního vzdělávání v rámci Evropské unie, kdy lékaři vnímají jako velice obtížné získat uznání absolvování klinické stáže na zahraničním pracovišti. Z vyhodnocení odpovědí dále vyplývá také praktická náročnost až nemožnost subspecializace při hlavním pracovním poměru mimo velká zdravotnická centra. „Z periferních oblastí a menších nemocnic takové užší specializace postupně mizejí. Případné dojíždění do velkých nemocnic následně přináší potíže při snaze skloubit práci s péčí o rodinu,“ vysvětluje spolek.

Kolečko se polámalo

Závažná diskuse se dle spolku rozvinula v otázce tzv. koleček. „Komentáře diskutujících lékařů pak směřovaly spíše k požadavku definování koleček na míru pro každý obor. Objevil se i komentář o přínosu společenském, který může být taky nezanedbatelný. Otázkou ale zůstává, jestli je společenský přínos obhajitelným důvodem, proč každý rok odhadem 1 000 lékařů musí podstoupit kolečka bez odborného přínosu, která komplikují provoz na odděleních,“ uvedl spolek v otevřeném dopise s tím, že tato „kolečka“ mohou představovat zbytečnou ekonomickou zátěž pro zaměstnavatele.

Další diskuse nad rámec aktuálního dotazníkového šetření navíc podle spolku ukazují, že často dochází k vykazovaní předepsané délky stáže i v případě, kdy reálné trvání stáže bylo podstatně kratší. „Míru zkracování jsme nezjišťovali, ale z diskusí víme, že se jedná spíše o pravidlo. Otázkou je, jak se k této povinnosti stavějí zaměstnavatelé, kteří na kmenovém pracovišti v podstatě přicházejí na půl roku o pracovní sílu, a zdá se, že poměrně zbytečně,“ konstatuje spolek.

Revize, zhodnocení, přestavba

Spolek na základě zjištění z dotazníkového šetření předložil Ministerstvu zdravotnictví také sadu návrhů, které by měly problematiku povinných kursů a stáží v předatestačním období řešit. Namístě je tak prý v první řadě evaluace náplně a úrovně provedení jednotlivých povinných kursů, a to včetně jejich ceny. Kursy by měly být zaměřeny prakticky, ale tam, kde to povaha kursů dovoluje, by bylo ideální, pokud by byly dostupné také hybridně – tj. online i fyzicky. Hybridní forma by pak měla být umožněna také při samotném přezkoušení.

Spolek dává k úvaze také osud současného kursu lékařské první pomoci. „Každý lékař je povinen absolvovat školení z první pomoci u svého zaměstnavatele v periodě dva roky, není tedy z odborného důvodu potřeba duplikovat kurs první pomoci v rámci specializačního vzdělávání,“ domnívá se spolek.

Závěrem otevřeného dopisu pak spolek Mladí lékaři formuloval směr, kterým by se měla na toto téma ubírat odborná debata. Prvním bodem k diskusi by měla být možnost sestavení individuálního mixu stáží pro každý ze základních kmenů (oborů). „Ne všechny obory by nutně musely mít ve svých kurikulech stáže na třech výše zmíněných specializovaných pracovištích,“ vysvětluje spolek. Dalším hlavním tématem by pak měla být možnost zkrácení doby konání jednotlivých stáží. „Věříme, že by tím mohli být motivováni jak školenci, aby si z kratší, ale o to kvalitnější stáže odnesli maximální možné penzum nových znalostí a dovedností, tak školitelé, přednostové a primáři, kteří by se nebránili na takto zkrácené stáže své školence ze svých klinik a oddělení vysílat,“ uzavírají Mladí lékaři.