Mladí čeští vědci do 40 let převzali prestižní ceny Discovery Award
Ceny vypisuje společnost Novartis, která letos poskytla pro ocenění vítězů finanční prostředky ve výši 200 000 korun. Do letošního třetího ročníku bylo přihlášeno celkem sedm výzkumných prací.
V posledních dvaceti letech se v médiích v souvislosti s vědou v oblasti biomedicíny v ČR hovoří hlavně o budování nových vědeckých center, která vznikají za pomoci evropských a dalších dotací. V popředí zájmu médií jsou hlavně finanční částky, které z nadnárodních zdrojů na výstavbu těchto center a na jejich vybavení plynou, ale už mnohem méně se hovoří o tom, že pro špičkovou vědu jsou potřeba především kvalitní vědečtí pracovníci, kteří obstojí i v náročné mezinárodní konkurenci. A právě snaha o podporu mladých vědců do 40 let stála před třemi lety u zrodu Discovery Award. „Velmi mě těší, že projekty, které do soutěže byly letos přihlášeny, i samotní laureáti cen dokazují, že v České republice vzniká řada originálních prací a nových inovací, a to spíše navzdory tomu, že podmínky pro mladé vědce zde nebyly a mnohde stále nejsou ideální. Z vlastní zkušenosti musím říci, že v osmdesátých letech byla představa, že by český autor mohl publikovat výsledky své práce v prestižních odborných časopisech, jako jsou Cell nebo Blood, dosti nemyslitelná. Jsem velmi rád, že dnes již tento vědecký úspěch je dosažitelný i pro české vědce, konkrétně se jím mohou pochlubit dva z letošních vítězů. Kromě toho hodnotící komise ocenila také reálný přínos a možnou klinickou aplikovatelnost jejich práce,“ vyzdvihl kvalitu oceněných mladých vědců jeden ze členů hodnotící komise prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc., přednosta Kliniky nefrologie 1. LF UK a VFN v Praze.
Dodejme, že ceny Discovery Award se udělují ve dvou oblastech, jednak za základní výzkum v oblasti biomedicíny a druhou je oblast inovativních klinických, diagnostických a preventivních přístupů. Vzhledem ke kvalitě přihlášených prací se však nakonec hodnotící komise rozhodla v první kategorii udělit dvě ceny, které získali Ing. Matyáš Flemr, Ph.D., z Ústavu molekulární genetiky AVČR a MUDr. Mgr. Marek Mráz, Ph.D., z pracoviště CEITEC MU a FN Brno. V kategorii inovací si cenu převzal MUDr. Luděk Stehlík z Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze.
Práce českých vědců jsou ceněné i v zahraničí
A v čem spočívala originalita a výjimečnost prací letošních laureátů? Ing. Matyáš Flemr, Ph.D., získal cenu za publikaci v časopise Cell, která vysvětluje molekulární mechanismus vzniku vysoce aktivní RNA interference (RNAi) v myším vajíčku. RNA interference je evolučně starý mechanismus zajišťující obranu proti virům a genomovým parazitickým sekvencím u bezobratlých organismů nebo rostlin. V savčích buňkách je však tento mechanismus prakticky neaktivní, protože se zde uplatňuje evolučně mladší a dokonalejší typ imunitní reakce. Výjimkou, kterou odhalil a popsal Ing. Flemr spolu s doc. Mgr. Petrem Svobodou, PhD, a dalšími kolegy z Ústavu molekulární genetiky AVČR, je právě myší vajíčko, kde byla pozorována zvýšená aktivita RNAi. Oceněná práce ukazuje, že během evoluce myši došlo k unikátní mutaci, která v myším vajíčku zajišťuje produkci speciální formy klíčového RNAi enzymu zvaného Dicer. Vajíčkový Dicer má oproti běžnému Diceru z tělních buněk mnohem vyšší aktivitu a jeho přítomnost v somatických buňkách stačí pro nastartování aktivity RNA interference. Originalita spočívá v tom, že mechanismus, kterým došlo k zvýšení aktivity RNAi ve vajíčku, lze snadno přenést i na jiné buněčné typy a jiné savčí druhy. Výsledky výzkumu týmu vědců z Ústavu molekulární genetiky AVČR přinášejí potenciální možnost využití aktivace evolučně starší imunitní odpovědi RNA interference v některých lidských somatických buňkách v boji proti virovým infekcím. Využití mechanismu RNA interference lze výhledově zvažovat při nákaze viry, které při svém množení procházejí stadii dvouvláknové RNA, již tento systém detekuje jako cizorodou. Odhadem se jedná o dvě třetiny všech virů, takže případné využití této metody by mohlo být relativně široké. Modelovým případem mohou být virové respirační infekce, rotavirové infekce, virová hepatitida A, klíšťová encefalitida a další. Potenciální klinické testování je však ještě poměrně daleko.
Práce Ing. Flemra současně představuje ojedinělý výsledek vědecké práce postgraduálního studenta v oblasti základního výzkumu dosažený na českém pracovišti publikovaný v takto prestižním časopise. Stojí za připomenutí, že časopis Cell má impakt faktor 32.
Nadějný prognostický marker i potenciální lék
Druhým oceněným v oblasti základního biomedicínského výzkumu byl MUDr. Mgr. Marek Mráz, Ph.D., který se zabývá studiem chronické lymfatické leukémie, která je nejčastějším typem tohoto onemocnění dospělé populace v Evropě. Jedná se však o velmi heterogenní skupinu pacientů. U některých onemocnění progreduje jen velmi pomalu, zatímco jiní s agresivním subtypem i přes intenzivní terapii umírají do několika let po diagnóze. Zachycení těchto pacientů v časném stadiu je poměrně problematické, a proto vědci hledají jednoduše stanovitelné molekulární markery, které by tyto nemocné pomohly identifikovat. V případě MUDr. Mráze porota ocenila výzkum, jenž poprvé objasnil význam nekódujících RNA v regulaci a deregulaci molekulární dráhy, která v nádorových buňkách řídí jejich množení a přežití, tzv. signalizace přes B‑buněčný receptor (BCR). Inhibice BCR signalizace představuje v současné době nejslibnější terapeutický přístup u těchto malignit a v letošním a loňském roce bylo schváleno několik léčiv, která jsou založena na inhibici této signální dráhy.
Je třeba dodat, že molekulární dráhy ovlivňující aktivitu BCR u maligních lymfocytů, z nichž leukémie pochází, nejsou zcela prozkoumány. MUDr. Mráz popsal zásadní význam microRNA 150 (miR‑150) v regulaci aktivity BCR signalizační dráhy, což byl výsledek neočekávaný a otvírající novou oblast výzkumu. Popsaný mechanismus regulace se týká jak nádorů, tak normálních B‑lymfocytů. MUDr. Mráz prokázal, že koncentrace této microRNA lze také využít jako velmi dobrý prognostický marker, do budoucna se předpokládá využití této microRNA k terapii, která by měla být podstatně méně toxická než v současnosti používané léčebné režimy. Výsledky výzkumu MUDr. Mráze jsou zásadním objevem, a proto není divu, že byly publikovány v nejprestižnějším hematologickém časopise (Mraz et al., Blood). Práce MUDr. Mráze vznikla ve spolupráci s odborníky z Univerzity v San Diegu (laboratoř prof. Kippse) a byla letos v červnu na kongresu v Miláně oceněna Cenou evropské hematologické asociace (EHA).
Biodegradabilní stenty v pneumologii
Cenu Discovery Award udělenou za oblast inovací získal MUDr. Luděk Stehlík, který zkoumal použití biodegradabilních stentů při řešení stenóz velkých dýchacích cest. Průchodnost zúžených dýchacích cest může být v současnosti obnovena buď chirurgickou intervencí, nebo implantací silikonových či kovových stentů. Biodegradabilní stenty, které jsou šetrnější ke sliznici průdušnice, byly dosud použity pouze v zahraničí, a to spíše raritně při stenóze velkých dýchacích cest pouze u dětí nebo k podpoře transplantátu trachey. U dospělých pacientů se stenózou lokalizovanou v průdušnici zatím biodegradabilní stenty testovány nebyly.
A jaké zkušenosti s jejich použitím MUDr. Stehlík získal? „Na naší klinice jsme dosud takto implantovali devět polydioxanonových biodegradabilních stentů u pacientů s postintubační nebo posttracheostomickou stenózou. Výsledky jsou zatím velmi slibné, stenty jsou účinné, pacienti je dobře tolerují a snadno se implantují. Po jejich biodegradaci jsme pozorovali dobré zhojení dýchacích cest, které byly dostatečně zesílené, aby mohly zajišťovat správnou průchodnost. Věříme, že se tyto zkušenosti potvrdí v delším časovém horizontu a že se tato léčba stane uznávaným léčebným postupem,“ popisuje své zkušenosti s biodegradabilními stenty MUDr. Stehlík.
Čím více přibývá zákeřných nemocí mezi lidmi v produktivním věku, tím důležitější je význam vědy a výzkumu, zejména v oblasti medicíny. „Inovace jsou jednou z nejvýznamnějších cest, kterou se vyplatí jít – inovativní postupy dokáží mnohdy vrátit zdraví nebo alespoň podstatně zvýšit kvalitu života a navrátit tyto pacienty do pracovního procesu. Discovery znamená objevovat a věda je cesta k objevování léčby onemocnění. V podpoře mladých vědců v medicíně a farmacii budeme v České republice nadále pokračovat,“ říká David Skalický, Head of Market Access & Government Affairs Novartis, s. r. o.
Další ročník ceny Discovery Award 2015 bude vyhlášen koncem letošního roku. Přihlášky do soutěže budou přijímány, stejně jako v předchozích letech, prostřednictvím webové aplikace na stránkách www.discoveryaward.eu, kde budou uvedeny všechny podmínky a příslušný postup.
Zdroj: Medical Tribune