Ministři Zemanovy éry – vzpomínáte?

„Jediní skuteční odborníci jsou ministři zdravotnictví a školství. Ostatní resorty řídí lidé, kteří jejich věcnou problematiku podle mého názoru téměř vůbec neznají,“ uvedl Miloš Zeman začátkem ledna pro deník Právo.

Zeman nyní zopakoval svůj názor, který už vyjádřil loni na jaře. „Kvalitní ministr musí rozumět svému oboru a jediným takovým je v současném koaliční vládě ministr zdravotnictví Leoš Heger,“ uvedl podle Agentury Mediafax na adresu Hegera.

Měl však Zeman sám jako premiér stejně šťastnou ruku, když vybíral ministra zdravotnictví do své vlády, jež působila v letech 1998 až 2002?

V roce 2006 v diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce Zeman připustil, že jeho ministři zdravotnictví Ivan David i Bohumil Fišer také měli krátkou životnost, což podle něj svědčí o tom, že zdravotnictví má problémy, jejichž řešení se nezdařilo ani ministrům z jiných politických stran.

Ivan David

První ministr zdravotnictví Zemanovy vlády setrval ve funkci pouze rok a půl. MUDr. Ivan David nastoupil v červenci 1998 a skončil koncem roku 1999. Ivan David, profesí psychiatr, byl terčem ostré kritiky novinářů i různých zdravotnických skupin a organizací - některé z nich na premiérovi požadovaly jeho odvolání.

Po stránce teorie, znalosti resortu či orientace v problematice David sice v mnoha případech převyšoval leckteré své předchůdce, ale osudovou se mu stala propast mezi jeho znalostmi a jeho činy, uvedla ve svém hodnocení jeho působení na MZ např. PhDr. Marie Klírová z odborového svazu zdravotnictví a sociální péče.

Odborníci se kriticky vyjadřovali k jeho vystoupením v televizi a tisku, kdy šlo o problematické, často střetové situace. Nešťastným byl podle bývalého ministra zdravotnictví Martina Bojara způsob odvolání ředitelky FN Královské Vinohrady Zuzany Roithové.

Rozpaky vyvolaly nesrozumitelné až chaotické zásahy do sítě zdravotnických zařízení, které přinesly nejistotu ohledně rozsahu a dostupnosti poskytované péče v okresních nemocnicích. "Nešlo přitom jen o problém ortopedických oddělení a nemocnic rušených a pak zase s podmínkou omilostňovaných,“ poznamenal MUDr. Bojar. Podle něj David nedokázal prosadit rozhodnutí o změnách v příliš rozsáhlé a nerovnoměrně rozčleněné sítě převážně státních lůžkových zdravotnických zařízení. Na tvrdý odpor narazil i jeho pokus o změnu struktury nemocnic, kdy usiloval o snížení počtu primariátů.

David nezvládal ani komunikaci se zdravotními pojišťovnami. Ty mu vytýkaly špatnou komunikaci koncepce a konkrétních zásahů do systému zdravotního pojištění. Rovněž jim vadilo, že ministerstvo mnohde prosazuje trendy protichůdné těm v zemích EU. Podle tehdejšího viceprezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Vladimíra Kothery šlo např. o potlačování samosprávy při využívání finančních fondů, omezování smluvní volnosti nebo projektů řízené péče.

Liga na obranu soukromých zdravotnických zařízení napadala Davida, že podnikatelskou činnost ve zdravotnictví chce podrobit státnímu řízení a že neřeší systém financování zdravotnictví.

Když se již situace stala neudržitelnou, David po tlaku funkcionářů ČSSD a po dohodě s premiérem Zemanem rezignoval. Ivan David se pak na určitou dobu stal ředitelem Psychiatrické léčebny v Bohnicích, nyní pracuje na tomto místě jako náměstek.

Vladimír Špidla

Od konce roku 1999 zastupoval Ivana Davida tři měsíce Vladimír Špidla, tehdejší ministr práce a sociálních věcí, který provizorně oba resorty koordinoval.

Bohumil Fišer

V únoru 2000 nastoupil do čela zdravotnictví respektovaný expert na fyziologii Bohumil Fišer, jehož základním úkolem bylo „uklidnit rozbouřený resort“. Podle mnohých lékařů se mu tento úkol podařilo splnit. Řada lékařů na něj vzpomíná dodnes. Prof. MUDr. Jarmila Siegelová, DrSc. v časopise Vnitřní lékařství o něm napsala, že byl "velmi úspěšným a dosud nejlepším a nejdéle působícím ministrem zdravotnictví."

Lékařům se zavděčil mimo jiné tím, že navýšil platy lékařům. Za Fišerova působení se tarifní platy v nemocnicích zvýšily třikrát (v říjnu 2000 o deset procent, v lednu 2001 o 16 procent a v březnu 2002 o 18 procent). Zvyšováním platů se však dostala řada zdravotnických zařízení do ekonomických potíží, uvádí se ve zprávě ČTK.

V té době vzrostl také vliv lékařské komory tehdy vedené Davidem Rathem, která nikdy neměla dveře ministerstva tak otevřené dokořán jako tenkrát.

Fišer jako ministr podle ČTK odmítal zvyšování spoluúčasti pacientů na úhradě zdravotní péče a český systém zdravotnictví označil za jeden z nejlepších na světě.

Mnozí lidé, kteří Fišera blíže znali, např. brněnský zastupitel PhDr. Lukáš Karnet, o něm říkají, že to byl slušný člověk.

Tomáš Cikrt, bývalý mluvčí ministra zdravotnictví Julínka, Fišerovi vyčítal mlžení a mlčení v nejrůznějších kauzách či problémech. "Lze ho jen stěží podezřívat z toho, že měl nějaký finanční profit z podivných „oprav“ rozhodnutí kategorizační komise, kdy jako ministr rozhodl o zvýhodnění určitých konkrétních léků, stejně jako je nepředstavitelné, že by chtěl osobně těžit z kauzy Diag Human. Vysloužil si téměř nenávist ze strany této firmy, snažící se dostat od daňových poplatníků miliardy korun, a to i přesto, že za jeho „ministrování“ stát udělal hned několik fatálních chyb, které jí spíše pomohly," píše na svých stránkách Cikrt, který Fišerovi přisuzuje politickou odpovědnost za chyby jeho podřízených.

Lékařský odborový klub má dodnes pro Fišera jen slova chvály. Za prosazení vyšších platů přes odpor ostatních ministrů Zemanovy vlády dostal od LOK Cenu za statečnost. Tehdejší prezident lékařské komory David Rath Fišera označoval za nejlepšího polistopadového ministra zdravotnictví. A s uznáním o něm hovořil i současný prezident ČLK Milan Kubek.

Zeman a zdravotnictví

Názory Miloše Zeman jako levicového politika jsou patrné také ve zdravotnictví. Na internetu je dostupné video z devadesátých let, kde se vyjadřuje na téma povinnosti státního zdravotnictví. Jako příklad uvádí tehdy aktuální veřejnou sbírku na vážně nemocnou holčičku: "Já teď vidím v televizi sbírky na Nikolku a chce se mně z toho zvracet. Tohle je právě povinnost státu a státního zdravotnictví. A to, z čeho se Vám možná ženou slzy dojetí do očí, je svinstvo, svinstvo a zase svinstvo."

Zeman také odmítá zavádění nadstandardů ve zdravotnictví. V rámci předvolební debaty prezidentských kandidátů na dotaz, jaký je jeho názor na připlácení za zdravotní péči, uvedl ironicky: „Jsem přesvědčen o tom, že žena, která si chce nechat odsát tuk z břicha, nebo muž, který chce zlaté zuby, by v každém případě měli platit nadstandard.“

Na názory ohledně zdravotnictví se Miloše Zemana ptala v prosinci také redakce Medical Tribune. „Současný ministr zdravotnictví by především měl změnit lékovou politiku, která představuje výraznou část celkových výdajů na zdravotnictví, a to ve smyslu preference generik,“ uvedl Zeman krátce před tím, než postoupil do druhého kola prezidentské volby.

Názor má na tuto věc několik let stále stejný. Zeman již za působení ministra zdravotnictví Davida Ratha tehdy Rathovi při jeho návštěvě na své chalupě na Vysočině radil, aby se nebál farmaceutických firem a předkládal mu toto řešení, jež je podle jeho slov „bolestné zejména pro ty poslance, kteří jsou napříč politickým spektrem případně zlobbováni zahraničními farmaceutickými firmami,“ jak uvedl v diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce.

A když už je řeč o Davidu Rathovi, připojme na konec ještě jeho prohlášení z vězení (červen 2012). „Miloš Zeman – osobnostně – je nejlepší ze všech současných kandidátů.“

Jan Činčura, www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz