Ministerstvo zdravotnictví: zákon posílí roli školitele
Dotazy Medical Tribune vycházejí z připomínek, které k novele zákona o postgraduálním vzdělávání vznesla Česká lékařská komora. Ministerstvo zdravotnictví na ně odpovídá s tím, že zákon je nyní po vnitřním připomínkovém řízení a prochází na základě připomínek úpravami před předložením do vnějšího připomínkového řízení. Ani v následujícím kole připomínek pak nelze vyloučit další změny.
Česká lékařská komora nesouhlasí s tím, aby ministerstvo bylo zmocněno určovat kompetence lékařů po absolvování kmene. Hrozí riziko možného ustupování tlaku zaměstnavatelů na co nejširší kompetence pro tyto lékaře, kteří budou prakticky pracovat samostatně, avšak bez výhod které s sebou samostatný výkon praxe přináší. Plánuje ministerstvo, že by se vzdalo pravomoci určovat kompetence lékařů po absolvování kmene?
ČLK se tímto vymezuje proti záležitosti, která je v platnosti již od roku 2004. Možnost, že Ministerstvo zdravotnictví určí kompetence lékaře s odbornou způsobilostí na základně certifikátu o absolvování základní kmene příslušného specializačního oboru, vyplývá již z účinného znění zákona č. 95/2004 Sb.
V zákoně nejsou zakotveny primářské licence, které ČLK považuje za ekvivalent bývalého druhého stupně postgraduálního vzdělávání. Souhlasí MZ s tím, že je potřeba změnit zakotvení primářských licencí v zákoně?
Vedení MZ se dohodlo s vedením České lékařské komory, že dotčená ustanovení zákona č. 95/2004 Sb. budou ještě precizována v rámci vnějšího připomínkového řízení.
V zákoně není posílena funkce školitele – jeho zodpovědnost za řádné provedení mladého lékaře přípravou a také finanční ohodnocení školitele. Jak by podle MZ měla být funkce školitele zákonně upravena?
V novém zákoně dochází k posílení role školitele. Školitel například bude muset doprovázet svého školence na atestační zkoušku. V návrhu zákona byl též omezen počet školenců, nad kterými může školitel vykonávat dozor nebo dohled.
Vznik funkčních specializací považuje ČLK v navrhované podobě za nebezpečný. Hrozí lavina požadavků na vznik funkčních specializací na nejrůznější činnosti. Přitom funguje systém funkčních licencí ČLK, který je již vykultivován za více než 15 let své existence. Shoduje se MZ s názorem ČLK, že vznik funkčních specializací by mohl být v navrhované podobě nebezpečný?
Tento bod prošel změnami v rámci vnitřního připomínkového řízení, nyní se změny zapracovávají.
U nástavbových oborů požaduje ČLK při jejich vzniku jednoznačné definování kompetencí, které jejich absolvováním lékař nabývá a které nemá v rámci základní specializace. Počítá MZ s tím, že budou v zákoně jednoznačně tyto kompetence definovány?
K této otázce musíme konstatovat, že se s největší pravděpodobností jedná o nedorozumění, protože všechny verze novely zákona, které byly poskytnuty České lékařské komoře, obsahují zmocňující ustanovení pro vznik právního předpisu – vyhlášky definující kompetence lékařů se zvláštní specializovanou způsobilostí z nástavbového oboru.
V návrhu chybí přechodná ustanovení ohledně lékařů, kteří mají specializovanou způsobilost, která bude nyní zrušena. Jak bude zákon řešit status lékařů se specializovanou způsobilostí, která bude novým zákonem zrušena?
Lékaři se specializovanou způsobilostí nebudou nijak dotčeni na svých kompetencích a zůstanou i nadále plnohodnotnými lékaři se specializovanou způsobilostí, přestože se pro tento obor již specializovaná způsobilost nebude vydávat.
ČLK nesouhlasí se zařazením oboru urgentní medicína mezi základní obory, navíc s nejdelší dobou vzdělávání 5 let. Taková právní úprava by zásadním způsobem destabilizovala personální zajištění ZZS. Zváží MZ změnu zařazení oboru urgentní medicína?
MZ v souladu s návrhem České lékařské komory vidí jako ideální model 3,5 letou přípravu v oboru ARIM a následnou 1,5 letou nástavbu v oboru urgentní medicína.
ivb, www.tribune.cz
foto: JupiterImages
Zdroj: www.tribune.cz