Ministerstvo už zdravotníkům víc nenabídne. Protesty možná v roce 2025

Ani třetí ministerský návrh zákona o odměňování zdravotníků nebyl přijat s povděkem. Ba naopak, předložením posledního pokusu ministra zdravotnictví Vlastimila Válka zaujmout odboráře se cítí zástupci zdravotníků uraženi, stejně jako celým dosavadním průběhem vyjednávání.

Podle odborářů ani jeden z ministerských návrhů nesplňuje parametry dohody z minulého roku a poslední návrh prý dokonce zhoršuje finanční podmínky některých zdravotníků. Ministerstvo zdravotnictví je opačného názoru a zdůrazňuje, že současný návrh byl ze strany ministerstva poslední. Ministr Válek přehrává míč na stranu odborářů a vyzývá je k předložení „vlastního návrhu, který má oporu v ekonomické realitě“. Podle odborářů však zdroje ve zdravotnictví jsou. Neochota splnit požadavky i podmínky loňské dohody jsou prý jen projevem nedostatku politické vůle a ministr odmítnutím předložení dalšího návrhu jako politik selhává. Navzdory vyostřené situaci i rétorice na obou stranách však odbory letošní protesty definitivně odvolaly. Jejich požadavky však trvají a následující rok může být ve zdravotnictví „značné horko“.

Poslední návrh a (ne)splněné sliby

Ministerstvo zdravotnictví mělo v letošním roce v souladu se závazky plynoucími z loňské dohody připravit zbrusu nový zákon o odměňování zdravotníků, který by napravil disproporce v odměňování zdravotnických pracovníků napříč republikou a zlepšil jejich finanční situaci. Ani jeden ze tří letos předložených návrhů však zástupci zdravotníků nepřijali. Odboráři podle ministerstva opakovaně vznášeli nové požadavky přesahující ekonomické možnosti zdravotnictví, potažmo státního rozpočtu. „S kolegy z ministerstva jsme odborům v posledních měsících postupně předložili tři varianty návrhu zákona na odměňování zdravotníků. Šel jsem na úplnou hranu toho, co si systém můžeme dovolit,“ uvedl ministr na síti X po posledním jednání. Podle ministrova náměstka Václava Pláteníka nepřijetí ani jednoho z návrhu znamená, že zdravotníkům bude přidáno jen základních 1 400 korun, na kterých se počátkem října dohodla Českomoravská konfederace odborových svazů s premiérem Petrem Fialou pro zaměstnance ve veřejném sektoru. „Odboráři a komora právě odmítli třetí návrh zákona o odměňování. Ministerstvo zdravotnictví je připraveno dát zhruba pět miliard na zvýšení platů v příštím roce, odbory mají požadavky mezi 30 až 45 miliardami. Bohužel ani jeden návrh nepřijali, proto platí dohoda ČMKOS s premiérem a zdravotníci dostanou přidáno 1 400 jako ostatní,“ reagoval bezprostředně po jednání na síti X Pláteník s tím, že „požadavky odborářů nejde splnit bez zvýšení státního dluhu“. Podle ministra Válka je ale k těmto 1 400 korunám nutno přičíst i lednové zvýšení nemocničním lékařům v rozmezí 5 000 až 15 000 korun dle dosažené kvalifikace a pět procent navíc pro nelékaře a další zaměstnance nemocnic.  „Mrzí mě to, ale skutečně nemůžu dávat na platy a mzdy nemocničních zdravotníků prostředky na úkor lékařů mimo nemocnice, zvyšovat daně nebo zdravotní pojištění,“ upozornil Válek a vyzval odbory k předložení vlastního návrhu. „Dnes jsem jasně řekl, že pokud odbory předloží další návrh, který má oporu v ekonomické realitě, rád si s nimi opět sednu. Pokud někdo tvrdí, že jsem jednání definitivně ukončil, tak neříká pravdu,“ zdůraznil ve svém tweetu Válek.

Současně s těmito bezprostředními reakcemi ministerstvo vydalo také tiskovou zprávu a přehled dosud splněných závazků z „dohody“ učiněné na konci loňského roku. Dle této „bilance“ byly všechny závazky ministerstva splněny a dohoda je plněna i v oblasti odměňování. Zdravotníci – speciálně pak lékaři – si dle ministerstva za poslední roky významně polepšili a průměrný plat lékaře je takřka na trojnásobku průměrné mzdy v zemi (viz K věci). Navíc v předloženém návrhu prý existuje pojistka, že si žádný zdravotník nemůže po implementaci nových pravidel pro odměňování pohoršit. Ani jedno z tvrzení v oblasti odměňování však podle odborářů není pravdivé.

Odbory: Návrhy byly nepřijatelné, dohoda není plněna

Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče (OSZSP) Dagmar Žitníkové jednání s Ministerstvem zdravotnictví v zásadě selhalo. Na tiskové konferenci, která se konala den po jednání s ministrem Vlastimilem Válkem, vysvětlila, proč mají odbory za to, že ministerstvo dohodu neplní.  

„Jednání probíhalo až na základě našich podnětů, do května jsme marně usilovali o to, aby pan ministr kromě zákoníku práce, vzdělávání lékařů a nelékařů a dalších záležitostí začal řešit i tuto část podepsané dohody,“ upozornila Žitníková. Už při prvním setkání prý bylo zřejmé, že návrhy Ministerstva zdravotnictví neodpovídají tomu, co bylo dohodnuto. Místo sjednocení platů, které požadovaly odbory, navrhovalo ministerstvo zachovat dva oddělené systémy – platy ve veřejném a mzdy v soukromém sektoru. Ministerstvo tento požadavek považovalo za eskalační a neodpovídající dohodě z loňského roku, která vychází z memoranda z roku 2011 a počítá s oddělenými systémy platů a mezd. Přestože po bouřlivé diskusi odbory souhlasily se zachováním oddělených systémů, trvaly podle Žitníkové alespoň na garantovaných minimálních tarifech pro všechny zdravotníky.

Ministerstvo podle Žitníkové navrhlo tarifní zvýšení pro lékaře, ale pro ostatní zdravotníky, včetně sester, laborantů či sanitářů, nepředložilo žádné konkrétní návrhy. Disproporcionální navyšování platů a mezd ve zdravotnictví mezi jednotlivými skupinami zaměstnanců je podle Žitníkové dalším porušením dohody.  „Například odměňování všeobecné sestry se dnes může lišit o více než 10 000 korun měsíčně podle toho, zda pracuje v nemocnici s právní formou obchodní společnosti, nebo příspěvkové organizace,“ připomněla Žitníková. Pravdivé prý není ani ujištění ministerstva o tom, že si nikdo nemůže pohoršit. „Na posledním jednání nám ministerstvo předložilo návrhy tarifů, které jsou pro některé profese dokonce nižší než ty stávající,“ upozornila. Uvedla konkrétní příklad sestry specialistky s více než 32 lety praxe, která by prý podle nového návrhu měla dostat o 1 772 korun méně, než co bylo dříve dohodnuto. „Stejná situace byla i u lékařů, propočty jsou naprosto totožné,“ dodala Žitníková s tím, že to je jeden z důvodů, proč byl návrh pro odbory zcela nepřijatelný.

Kubek: Vláda se populisticky snaží rozeštvat lékaře

Podle prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka vláda nejenže nesplňuje své závazky, ale používá prý populistické taktiky, aby rozdělila lékařskou komunitu. Na tiskové konferenci upozornil na novou úhradovou vyhlášku Ministerstva zdravotnictví, která byla podle něj zveřejněna „v tichosti, aby si toho pokud možno nikdo nevšiml“. Podle Kubka vyhláška zcela ignoruje ekonomickou realitu a žádné připomínky ČLK nebyly akceptovány.

„Vláda si objednává zdravotní péči a tvrdí, že garantuje všechno všem, ale ve skutečnosti negarantuje nic,“ prohlásil Kubek. Upozornil, že politici diktují ceny, za které lékaři musejí pracovat, přičemž náklady na zdravotní péči neodpovídají realitě. „Máte peníze na pět rohlíků, ale chtějí po vás deset,“ ilustroval situaci a kritizoval srovnávání výdajů na zdravotnictví s minulostí bez ohledu na inflaci a demografické změny. „Srovnávat výdaje na zdravotnictví dnes a před deseti či dvaceti lety, jak to s oblibou dělá ministr Válek, je bez dalšího vysvětlení naprosto neseriózní. Musíme vzít v úvahu kumulovanou míru inflace. Dnešní stokoruna už nemá hodnotu 100 korun před 20 lety. Ve všech civilizovaných zemích náklady na zdravotnictví rostou rychleji než inflace,“ konstatoval.

Kubek zdůraznil, že náklady na zdravotnictví neustále rostou a nemohou být stabilní, jak tvrdí ministr Válek. „Máme nové léky, nové technologie a čím více starších lidí, tím více chronicky nemocných pacientů,“ vysvětlil. Růst nákladů na zdravotnictví je tedy podle něj přirozený, ale vláda se prý snaží vytvářet iluzi, že když někde přidá, musí jinde ubrat. „To je lež. Jde pouze o populistickou snahu rozeštvávat jednotlivé skupiny lékařů mezi sebou,“ míní Kubek. Připomněl také jeden z prvních počinů současného vedení ministerstva s finančním dopadem na zdravotnictví. „Ministr hned po nástupu do funkce zahodil 14 miliard korun, které do zdravotního pojištění posílala předchozí vláda. Nevím, komu se chtěl zalíbit, ale těch 14 miliard by se nám samozřejmě hodilo,“ poznamenal Kubek.

Odbory: Politici šíří dezinformace, peníze v systému jsou

Milan Kubek také naznačil, že vláda manipuluje s informacemi ohledně financí ve zdravotnictví. „Pokud se podíváme na odhadovaný nárůst výběru pojistného v příštím roce, tak nejstřízlivější odhad je 27,5 miliardy navíc,“ uvedl Kubek a zdůraznil, že 16,5 miliardy z této částky má být použito na zdravotní péči, 10 miliard na dražší léky a nové technologie, ale pouze 6,5 miliardy na samotné úhrady za poskytovanou zdravotní péči, resp. platy zaměstnanců ve zdravotnictví. „Zbývajících 11 miliard ministr hodlá poslat do zdravotních pojišťoven, aby je tam akumulovali. Jde o čistě politické rozhodnutí. Není pravda, že by peníze nebyly,“ zdůraznil. Kubek zároveň připomněl, že vysoká inflace z let 2022 a 2023 nebyla zdravotnickým zařízením kompenzována. Uvedl, že v roce 2022 byla inflace 15,1 procenta, v roce 2023 10,7 procenta, což podle něj zdravotnictví výrazně zasáhlo.

Kubek rovněž ostře kritizoval dvojí metr politiků, pokud jde o zvyšování jejich vlastních platů. „Politici si během deseti let zvýší platy na dvojnásobek a shodnou se na tom bez problémů. U lékařů, kterým se mají platy za deset let zvýšit o něco méně než dvojnásobek, najednou politici tvrdí, že si to společnost nemůže dovolit,“ upozornil a dodal: „Máme hromady politiků, ale nemáme dost lékařů.“

Podle Dagmar Žitníkové prý politici záměrně šíří dezinformace o vyčerpaných prostředcích veřejného zdravotního pojištění. „Tvrdí nám, že zdravotní pojišťovny jsou téměř před krachem a že není možné do zdravotnictví alokovat více peněz,“ uvedla Žitníková. Připomněla však, že zdravotní pojišťovny měly k 31. srpnu na účtech přes 50 miliard korun, a že ministr Válek plánuje příští rok přidat dalších 11 miliard. Tyto informace jsou přitom podle Žitníkové veřejné a ministerstvo je na svých stránkách pravidelně aktualizuje. „Přesto na to, aby zdravotnictví fungovalo, aby v něm byl klid a aby měli pacienti i zdravotníci jistotu, peníze údajně nejsou. S takovým politickým postojem zásadně nesouhlasíme,“ dodala.

Odbory: K protestu se nepřipojíme. Zatím…

Odbory v průběhu roku opakovaně upozorňovaly, že v případě nesplnění jejich požadavků, resp. dohody z konce minulého roku hrozí ve zdravotnictví opakování protestů. Přibližně před měsícem pak spustily profesionální kampaň „Slibem neuzdravíš“ a dali ministerstvu ultimátum spočívající v hrozbě masivních protestů, pokud nebudou splněny jejich požadavky na podobu zákona o odměňování zdravotníků. „Naplánovali jsme kroky, které se týkaly dalšího postupu lékařů a zdravotníků. Tato kampaň, v závislosti na situaci v Moravskoslezském, Olomouckém a Jihomoravském kraji, byla přerušena. Sdělili jsme, že další akce budeme podnikat na základě vývoje situace a podle toho, zda dojde k dohodě, nebo nedohodě s Ministerstvem zdravotnictví. Zdá se však, že dohoda s ministerstvem, a potažmo s celou vládou, není možná,“ konstatovala Žitníková. Podle ní odbory v důsledku neúspěšného jednání s ministerstvem uvažovaly také o možném připojení se k ohlášenému protestu praktických lékařů. „Velmi pečlivě jsme zvažovali, zda se nějakou formou nepřipojíme k protestu praktických lékařů,“ uvedla Dagmar Žitníková s tím, že nakonec se odbory rozhodly k protestu nepřipojit. „Rozhodli jsme se, že nemocnice zůstanou zodpovědné. Je třeba, aby pacienti měli kam jít. Pokud zůstanou zavřené všechny ambulance, musejí alespoň nemocnice fungovat,“ vysvětlila Žitníková a současně zdůraznila, že odbory požadavky praktických lékařů i ambulantních specialistů plně podporují.

S nastavením úhrad pro rok 2025 není podle průzkumu ČLK spokojeno 98 procent ambulantních lékařů. „V našem průzkumu odpovědělo 78 procent ambulantních specialistů, 16 procent praktiků a šest procent gynekologů. Na otázku, zda jsou připraveni zapojit se do protestních akcí, odpovědělo kladně 93 procent lékařů,“ uvedl Kubek.

I proto je podle Žitníkové důležité, aby všechny segmenty zdravotnictví postupovaly ve shodě. „Neměli bychom se hádat o to, kdo dostane o půl procenta více či méně. Naše požadavky a nároky bychom měli prosazovat společně. Jedno procento nebo půl procenta nepomůže nikomu. Dohady o tom, že někomu přidají minimální částku a jinému ji vezmou, jak říká pan ministr, jsou úplně mimo. V systému peníze na zlepšení zdravotní péče a na zaplacení zdravotníků, kteří tuto péči poskytují, prostě jsou,“ konstatovala.

Předseda LOK-SČL Martin Engel upozornil, že konstatování, že lékaři letos nebudou protestovat, neznamená ústup od požadavků ani to není projev slabosti. „Pokud si někdo vykládá naši ohleduplnost jako slabost, hluboce se mýlí. Je to lidskost a empatie k těm, kteří se nikoli vlastní vinou ocitli v těžké životní situaci,“ zdůraznil Engel, který považuje za „urážlivé“ líčení lékařů jako „hyen“, které nezajímá nic než vlastní platy. Stejně tak ale považuje za urážlivé, že by měli zdravotníci dostat přidáno pouze jako ostatní zaměstnanci ve veřejném sektoru. „1 400 korun pro každého zaměstnance nemocnice je, v kontextu podepsaného dokumentu z prosince 2023, urážka,“ pravil Engel a varoval, že pokud nedojde k dohodě, zdravotníci se v příštím roce mohou rozhodnout pro tvrdší kroky, jako jsou výpovědi z přesčasů nebo hromadné podávání výpovědí.

Na závěr pak Milan Kubek doporučil ministrovi, aby odklad protestů využil k dalšímu jednání. „Chtěl bych jen doporučit panu ministrovi, aby si informaci o tom, že nemocniční lékaři 29. a 30. října půjdou do práce, nevykládal špatně jako projev slabosti nebo neochoty bojovat za splnění toho, co vláda slíbila. Pan ministr tím dostává další čas, a je na něm, zda ho využije k obnovení jednání a začne k těm jednáním přistupovat seriózně…,“ řekl Kubek s pohrůžkou masivních protestních akcí v roce 2025.