Ministerstvo se snaží novelou „zatočit s byrokratickou šikanou“

Ministerstvo zdravotnictví představilo návrh novely zákona o specifických zdravotních službách, který prošel meziresortním připomínkovým řízením a zaměřuje se na výrazné snížení byrokracie. Klíčové změny se týkají sjednocení a implementace odborných poznatků v oblasti asistované reprodukce, genetických vyšetření, posudkové péče a pracovnělékařských služeb. Novela také řeší posuzování zdravotní způsobilosti pro vzdělávání, sport, zaměstnání a uznávání nemocí z povolání. Dále se zabývá lékařským ozářením, klinickými audity, ochranným léčením a upřesňuje protialkoholní a protitoxikomanické záchytné služby. Cílem je zefektivnění zdravotního systému, snížení finanční zátěže pro zaměstnavatele a úspora času pro lékaře a pacienty. Návrh reflektuje evropské směrnice a má přinést změny, které zjednoduší administrativu a modernizují pravidla pro poskytování specifických zdravotních služeb v České republice.

Ministerstvo zdravotnictví představilo návrh novely zákona o specifických zdravotních službách, který se zaměřuje na zjednodušení procesů a snížení byrokracie ve zdravotnictví. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek zdůraznil, že novela je součástí širšího reformního balíčku zaměřeného na efektivnější využití zdrojů a zlepšení kvality poskytované péče. „Snažíme se odstranit byrokratickou šikanu a pokrytectví, které stojí čas a peníze jak poskytovatele zdravotních služeb, tak pacienty,“ uvedl Válek.

Podle ministerstva je novela důležitým krokem ke zlepšení efektivity a kvality zdravotní péče v České republice. Válek upozornil, že současný systém je zatížen zbytečnými administrativními úkony, které nepřinášejí žádný skutečný užitek. „Když jsem byl ještě šéfem kliniky, ministerstvo po mně během jednoho roku chtělo můj životopis sedmkrát. Bylo to naprosto zbytečné a nikdo si ani nevšiml, když jsem v něm uváděl smyšlené údaje,“ sdílel Válek svou osobní zkušenost s nadbytečnou byrokracií.

Cílem novely je podle ministerstva mimo jiné usnadnit život zaměstnavatelům a zaměstnancům. „Chceme zrušit povinnou vstupní pracovnělékařskou prohlídku pro některé profese, která je považována za zbytečnou. Prevence je jedním z pilířů reformy zdravotnictví a zlevnění zdravotní péče," vysvětlil Válek. Novela by prý měla umožnit zaměstnavatelům využívat daňových zvýhodnění za podporu prevence a zdraví pracovníků, což by mělo motivovat zaměstnance k pravidelným preventivním prohlídkám a účasti na screeningových programech.

„Razantně snižujeme papírování v řadě oblastí, což je v souladu s vládními antibyrokratickými balíčky a doplňuje to již realizované kroky, jako například zrušení povinných vstupních pracovnělékařských prohlídek u nerizikových profesí či potravinářských průkazů," uvedl Válek s tím, že navrhované změny jsou výsledkem intenzivní spolupráce odborníků, legislativců, krajských úřadů, profesních komor a odborných společností.

Novela zákona o specifických zdravotních službách je do velké míry transpoziční ve vztahu k evropské legislativě. „Je důležité, aby naše legislativa byla v souladu s evropskými směrnicemi. To přináší zjednodušení administrativy a modernizaci pravidel pro poskytování specifických zdravotních služeb v České republice,“ konstatoval Válek.

Novela se zaměřuje na širokou škálu oblastí, včetně asistované reprodukce, genetických vyšetření, posudkové péče a pracovnělékařských služeb. Klíčovou změnou je například omezení darování vajíček na šestkrát za život, což má chránit zdraví dárkyň a zajistit bezpečnost celého procesu. Tyto a další změny mají podle ministerstva přinést dlouhodobě pozitivní dopady na celé zdravotnictví i veřejné zdraví v České republice.

Darování vajíček omezeno na šestkrát za život

Jednou z nejvíce mediálně atraktivních oblastí, kterou novela zákona mění, je asistovaná reprodukce. Novela přináší zásadní regulaci zaměřenou na ochranu zdraví dárkyň vajíček. Omezení darování vajíček na maximálně šestkrát za život bylo podle ministerstva stanoveno na základě doporučení odborných společností s cílem minimalizovat zdravotní rizika spojená s opakovaným odběrem.

„Vycházíme z odborných doporučení, která říkají, že více než šest stimulací vaječníků za život není žádoucí,“ uvedla Venuše Škampová, ředitelka odboru zdravotní péče ministerstva zdravotnictví. Proces darování vajíček zahrnuje hormonální stimulaci vaječníků, což může vést ke zvýšení jejich objemu a hmotnosti, a samotný odběr vajíček se provádí invazivním zákrokem. „Vaječníky jsou velmi prokrvené orgány, což znamená, že riziko krvácení při odběru vajíček je značné a s každým dalším odběrem se toto riziko zvyšuje,“ zdůraznil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Kromě omezení počtu darování existují i další opatření na ochranu zdraví dárkyň. Novela navazuje na již schválenou novelu zákona o zdravotních službách, kterou koncem července podepsal prezident Petr Pavel, a posiluje kontrolní mechanismus v této oblasti. „V této novele jsme doplnili Národní registr reprodukčního zdraví o údaje o odběrech gamet a vyloučení z dárcovství gamet, což poskytovatelům umožní snadno zjistit, kolik darovacích cyklů žena absolvovala, a zajistí, že dárkyně, která již dosáhla limitu, nebude k dalším darováním využita,“ vysvětlila Škampová.

Další změna se týká regulace finanční kompenzace pro dárkyně. Novela stanoví, že náhrada za účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložené výdaje spojené s darováním bude zastropována. Přesná částka bude určena v prováděcím právním předpisu, který je aktuálně v přípravě. „Chceme, aby cena byla jasně dána a neměnila se, aby se zabránilo neetickému lákání mladých žen na darování vajíček,“ uvedl Válek. Zdůraznil, že kompenzace není odměnou za darování části těla, ale pokrytím nákladů, jako je ušlá mzda či hospitalizace. „Nechceme, aby se cena stala nástrojem konkurenčního boje mezi firmami, které lákají mladé ženy na darování vajíček,“ dodal.

Součástí novely je také zákaz reklamy na darování zárodečných buněk, která nabízí finanční odměnu za darování, ne jako kompenzaci nákladů. Toto opatření má za cíl zamezit komercializaci dárcovství a zachovat jeho etický rozměr. „Setkáváme se s reklamou na darování vajíček na billboardech, což je nepřijatelné. Novela tyto praktiky zakazuje,“ uvedla Škampová.

Škampová také zdůraznila, že za porušení některých nových povinností hrozí poskytovateli pokuta až 500 000 korun. To se týká například situace, kdy poskytovatel uhradí vyšší finanční částku, než je stanoveno, za náhradu prokazatelně vynaložených výdajů v souvislosti s darováním zárodečných buněk, nebo provede odběr vajíček u ženy, která již darovala více než šestkrát za život.

Nový standard pro genetická vyšetření

S asistovanou reprodukcí úzce souvisejí i genetická vyšetření, na která se novela zaměřuje. Připravované úpravy standardizují genetická vyšetření, která budou mít nově přísnější pravidla s důrazem na ochranu a archivaci genetických dat dětí narozených z darovaných zárodečných buněk. Jak vysvětluje Venuše Škampová, genetické vyšetření je nezbytné pro dárkyně vajíček i dárce spermatu, a vyžaduje účast odborníka z lékařské nebo klinické genetiky.

Škampová dále zdůrazňuje, že novela zpřehledňuje a zjednodušuje některé postupy, například určování otcovství, které již nebude vyžadovat účast genetiků, ale postačí služby certifikované laboratoře. To podle Škampové představuje důležitý krok k efektivnějšímu využití genetických služeb odborníků v oboru lékařské nebo klinické genetiky.

Novela také upřesňuje terminologii v oblasti novorozeneckého laboratorního screeningu, který je významnou součástí preventivní péče. Screening podle Škampové zajišťuje, že každý novorozenec projde vyšetřeními, jejichž výsledky mohou významně ovlivnit jeho budoucí život. Ministr Válek připomíná, že poznatky získané z genetického vyšetření nejsou důležité pouze pro daného jedince, ale také pro budoucí generace. „Sekvenování genomu se stává stále významnějším, protože umožňuje identifikovat genetická rizika nejen u samotného dárce, ale i u jeho potomků, či dokonce vnoučat,“ vysvětlil Válek.

Přestože je anonymita dárců stále důležitým aspektem asistované reprodukce, Válek zdůrazňuje budoucí potřebu poskytnutí genetických informací potomkům. „I když jsou dárci anonymní, dítě a jeho potomci musejí mít přístup k informacím o genetických zdrojích svých rodičů. To je klíčové pro identifikaci geneticky podmíněných nemocí, které by mohly být včas léčeny nebo jim preventivně předcházeno," dodal Válek s tím, že budoucí legislativní řešení této problematiky se aktuálně diskutuje na půdě Národní rady pro genetiku a genomiku.

Význam genetického vyšetření podle ministra roste i v kontextu narůstajícího počtu dětí s genetickými onemocněními. „Počet dětí s genetickými onemocněními nebo těch, které jsou heterozygotními nosiči genů, narůstá. Heterozygoti přenášejí informaci o nemoci, i když se u nich samotných neprojevuje. Proto je klíčové znát genom otce i matky, zejména u nemocí vázaných na X a Y chromozom. Pokud neznáme genom obou rodičů, může být velmi obtížné určit, zda se nemoc přenese na potomky,“ vysvětlil ministr. Podle něho mohou být tyto informace užitečné také pro páry plánující rodinu, zejména pokud se obávají genetických rizik.

Konec povinných lékařských prohlídek pro neriziková povolání

Další podstatné změny, které novela přináší, se týkají posudkové činnosti. Tu lze podle ředitele odboru ochrany veřejného zdraví Matyáše Fošuma rozdělit do tří oblastí – zdravotní způsobilost ke vzdělání, sportu a pracovní činnosti. „Všechny tyto oblasti novela zákona pokrývá, a týká se to tedy každého z nás, jak z pohledu zaměstnanců, tak z pohledu rodičů,“ uvedl Fošum.

Jednou z hlavních úprav je zrušení povinných vstupních lékařských prohlídek pro profese, které nejsou považovány za rizikové. Tento krok má za cíl snížit administrativní zátěž, která dopadá na zaměstnavatele i zaměstnance. Jak vysvětluje Matyáš Fošum, současná právní úprava byla mnohdy přítěží, protože lékařské prohlídky museli podstupovat i zaměstnanci, jejichž pracovní pozice nevyžadovaly zvláštní zdravotní způsobilost.

„V rámci antibyrokratického balíčku jsme se kriticky zaměřili na nutnost posuzování zdravotní způsobilosti pro určité profese a rozhodli jsme se zavést fakultativní přístup k pracovnělékařským prohlídkám u nerizikových kategorií práce,“ objasnil Fošum. Tímto opatřením se očekává, že zaměstnavatelé budou mít větší flexibilitu a nebudou nuceni nést zbytečné náklady na prohlídky, které podle Fošuma často nesplňovaly svůj zamýšlený účel.

Aneta Kovářová z Oddělení hygieny práce a pracovního lékařství doplňuje, že novela rovněž zjednodušuje posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělání a sportu. „V případech, kde nejsou stanovena žádná zdravotní omezení, by nově nemělo být nutné provádět posudek zdravotní způsobilosti,“ uvedla Kovářová. To představuje úlevu zejména pro rodiče dětí, které navštěvují sportovní kroužky nebo se chystají nastoupit do studijních oborů bez zdravotních kontraindikací.

Podobná změna se týká i neprofesionálních sportovců, kteří již nebudou muset každoročně absolvovat lékařský posudek, což byla dosud povinnost i pro osoby, které se sportu věnují jen rekreačně. „Nově zavádíme povinnost posuzování zdravotní způsobilosti pouze pro profesionální sportovce, což umožní lépe zaměřit lékařské kapacity tam, kde jsou opravdu potřeba,“ vysvětlila Kovářová. Profesionálové budou muset i nadále získat posudek od poskytovatele v oboru tělovýchovného lékařství.

Třetí oblastí je posuzování zdravotní způsobilosti uchazečů o zaměstnání. Zde novela zavádí dobrovolnost při provádění vstupních lékařských prohlídek u profesí zařazených do první, tedy nerizikové kategorie. Zaměstnavatelé a uchazeči o zaměstnání se budou moci sami rozhodnout, zda prohlídku provedou, což by jim mohlo přinést větší flexibilitu a snížit administrativní a finanční zátěž.

„Je důležité, aby zaměstnavatelé měli možnost rozhodnout se podle vlastního uvážení, zda je pro jejich konkrétní pracovní pozice lékařská prohlídka skutečně nezbytná,“ zdůraznil Fošum. Tímto opatřením se podle něj také zvýší odpovědnost zaměstnavatelů, kteří budou muset zhodnotit rizika na pracovišti a rozhodnout, zda prohlídky zachovat, omezit, nebo zcela zrušit.

Programy podpory zdraví a zapojení zaměstnavatelů do prevence

Další významnou novinkou zaváděnou novelou zákona o specifických zdravotních službách jsou tzv. programy podpory zdraví. Při jejich zavádění podle Matyáše Fošuma ministerstvo primárně vycházelo ze skutečnosti, že každý den je zhruba 260 000 zaměstnanců v pracovní neschopnosti. Zaměstnavatelé přitom v poslední době snížili investice do nadstandardní zdravotní péče o zaměstnance. Sice mají zájem investovat do zdraví svých lidí, ale dosud jim chyběla státní podpora.

Tu by mohli získat právě prostřednictvím těchto programů, jejichž cílem je posílení prevence a podpory zdraví přes zaměstnavatele. Novela zákona podle Fošuma umožňuje zaměstnavatelům motivovat zaměstnance k využívání preventivních nástrojů nabízených státem a veřejným zdravotním pojištěním. V ideálním případě by to mělo vést ke snížení množství pracovních neschopností a celkovému zlepšení zdraví populace.

Podle Matyáše Fošuma je prevence často zanedbávána, přičemž 14 procent obyvatel prý neabsolvuje preventivní prohlídky vůbec. Programy podpory zdraví by podle ministerstva měly změnit tento přístup a přimět pojištěnce více využívat screeningové programy i běžné preventivní prohlídky, na které mají nárok. Programy podpory zdraví mají pomoci zaměstnavatelům v integraci prevence do pracovního prostředí a zároveň umožnit lepší zohlednění civilizačních rizik, jako jsou obezita a kardiovaskulární choroby, ve srovnání s tradičními pracovními riziky, jako jsou vibrace nebo hluk.

„Cílem je sloučit tyto dva světy a vytvořit programy podpory zdraví, aby zaměstnavatel mohl motivovat své zaměstnance k očkování, zlepšování kondice pohybového aparátu a celkovému zvyšování zdravotní gramotnosti,“ vysvětlil záměr ministerstva Fošum.

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka je veřejné zdraví klíčové pro udržení funkčního, ale i udržitelného zdravotního systému. Vyžaduje to ale zapojení všech zainteresovaných stran, včetně zaměstnavatelů. „Zaměstnavatelé logicky chtějí zdravé, nikoli nemocné zaměstnance,“ konstatoval Válek s tím, že zaměstnavatelé jsou klíčovými partnery ve všech iniciativách směřujících ke zlepšování zdraví obyvatelstva, včetně screeningových programů či očkování. „Je třeba odstranit zbytečné administrativní úkony, jako jsou potvrzení o zdravotní způsobilosti pro skautské tábory, a uvolnit finance pro tyto prohlídky. To ušetří zaměstnavatelům obrovské peníze. Na oplátku chceme od zaměstnavatelů, aby motivovali své zaměstnance k účasti na preventivních prohlídkách a screeningových programech,“ vysvětlil Válek.

Ministerstvo zdravotnictví také plánuje posílit spolupráci mezi zaměstnavateli a zdravotními pojišťovnami, pojišťovny se podle ministra mají více angažovat v podpoře zdravého životního stylu. „Znamená to vyvíjet tlak nejen na zaměstnavatele a zaměstnance, ale také z naší strany jako ministerstva, vlády i médií. Je důležité nabádat lidi, aby se snažili žít zdravě, sportovali a nebyli pasivní,“ dodal Válek.

Jak motivovat zaměstnance?

Motivace zaměstnanců k účasti na pravidelných preventivních prohlídkách je klíčovou součástí snahy o zlepšení celkového zdraví populace. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek vysvětlil, že zaměstnavatelé mohou k motivaci využít několik nástrojů: „Kromě placeného volna, což je základní možnost, mohou zaměstnavatelé poskytovat různé výhody, například do spoření, a různé benefity, které mohou rozšířit i na rodinné příslušníky zaměstnanců,“ uvedl Válek.

Ministerstvo zdravotnictví prý také diskutuje o možnosti propojení fondů prevence u zdravotních pojišťoven s benefity poskytovanými zaměstnavateli. „Dokážu si představit, že bychom výhledově propojili fondy prevence u zdravotních pojišťoven a posílili je o benefity od zaměstnavatelů, ale to není jednoduché zrealizovat,“ popsal Válek směr svých úvah.

Podle ministra by pro menší podniky mohla být povinnost zavést tyto benefity finančně náročná, a proto preferuje spíše dobrovolný přístup. „Problém je, zda to udělat povinně, protože by to mohlo zatížit malé firmy. U velkých, jako je třeba Škoda, jsme nakonec zjistili, že to již praktikují. Dobrovolný přístup vnímám tedy jako vhodnější,“ dodal ministr Válek, podle něhož je v této souvislosti k diskusi zavedení daňových úlev pro zaměstnavatele, kteří podporují zdravotní benefity. „Je to podobné jako u penzijního připojištění. Chtěli bychom, aby pojišťovny byly přesvědčeny k realizaci komerčních produktů připojištění pro věci, které dnes nelze pojistit a které si lidé platí sami. V zákoně chceme definovat, co je v souladu s legislativou, a umožnit připojištění na manažerské prohlídky nebo nadstandardní služby, aby to bylo propojeno se zaměstnaneckými benefity,“ uzavřel toto téma Válek s tím, že se v této oblasti snaží inspirovat i zahraničními zkušenostmi.

Méně zatěžující radiologické standardy

Novela zákona o specifických zdravotních službách přináší změny v oblasti lékařského ozáření, ochranného léčení a fungování záchytných stanic. Pokud jde o radiologické standardy, novela prodlužuje lhůtu pro aktualizaci Národních radiologických standardů z pěti na deset let, čímž podle vedoucí Oddělení zdravotní péče MZ Blanky Kavkové reaguje na evropskou směrnici. Ruší se také povinnost zpracovávat místní radiologické standardy pro zubní radiodiagnostiku a kostní denzitometrii. „Množství lékařského záření je tak malé, že bezpečnost není ohrožena, a standardy proto nejsou potřeba,“ vysvětlila Kavková.

Změny se týkají také frekvence klinických auditů. Jak vysvětlila Kavková, v současnosti platí dvoustupňový mechanismus zahrnující interní a externí klinický audit pro zajištění kvality zdravotních služeb. Interní audit se provádí každý rok a externí každých pět let. „Lhůty budou upraveny v závislosti na rizikovosti jednotlivých oborů a služeb. Nejrizikovější oblasti, jako je radiační onkologie a nukleární medicína, zůstanou v současné frekvenci, která je poměrně častá. U ostatních oblastí bude frekvence auditů prodloužena v souladu s jejich rizikovostí a množstvím záření,“ popsala změnu Blanka Kavková, podle níž je i v tomto případě hlavním cílem snížit zátěž poskytovatelů zdravotních služeb. „Zátěž poskytovatelů je v této oblasti poměrně vysoká. Chceme ale snížit i zátěž odborné obce, která s námi v této oblasti spolupracuje na tvorbě národních radiologických standardů,“ uzavřela téma Kavková.

Ochranné léčení nově cílí primárně na eliminaci rizik

Oblast ochranného léčení se podle Venuše Škampové nově zaměří více na eliminaci rizik než na samotné léčení. „Jde o velmi specifickou a heterogenní skupinu pacientů, jejichž choroba často není zcela vyléčitelná. Je tedy nutné nastavit systém zaměřený na hodnocení a eliminaci rizik, ať už se týkají samotného pacienta, nebo jeho působení ve společnosti,“ vysvětlila Škampová.

Ochranné léčení, které může být poskytováno ambulantně nebo v lůžkovém zařízení, je nařizováno soudem. „Novela upravuje, že ambulantní poskytovatel musí ihned hlásit soudu, pokud se pacient nedostaví na plánovanou návštěvu a neomluví se. Dosud to nebylo vyjasněno a poskytovatelé byli často v nejistotě ohledně svých povinností,“ popsala Škampová. Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti připravuje novou koncepci ochranného léčení. Na podzim tohoto roku by měl být také spuštěn nový evropský projekt v rámci Operačního programu Zaměstnanost, který se zaměří na hodnocení a eliminaci rizik v ochranném léčení, což by mělo pomoci modernizovat přístup k pacientům.

Další úpravy se zaměřují na snížení zátěže poskytovatelů a úpravu práv pacientů v ochranném léčení. „Nově bude upraveno právo pacienta na informace, které by měl dostat při přijetí do ochranného léčení. Pacienti budou informováni o délce léčby a o tom, co se od nich očekává,“ uvedla Škampová a zdůraznila, že ochranné léčení zahrnuje nejen léčbu, ale také režimová opatření, psychoterapii a další aktivity. „Je důležité stanovit, jak může být lůžková forma ochranného léčení změněna na ambulantní. Taková změna je pro pacienta komfortnější, ale musí být bezpečná pro společnost,“ zdůraznila. Konkrétní podmínky dozoru státního zastupitelství nad lůžkovou formou ochranného léčení mají být stanoveny metodikou, kterou připraví Ministerstvo spravedlnosti.

Zajímavou změnou také je, že ministerstvo upouští od snah vymáhat náklady za ochranné léčení od nepojištěných osob, obvykle cizinců. „Proces vymáhání je neefektivní, získané prostředky jsou zanedbatelné a nenahrazují vynaložené náklady. Novela zákona proto tuto praxi opouští, což povede k úsporám administrativních a personálních nákladů,“ uzavřela Škampová.

Nové pravomoci pro „záchytky“

Poslední oblastí, kterou novela upravuje, jsou protialkoholní a protitoxikomanické záchytné služby. Blanka Kavková zdůraznila, že hlavním úkolem záchytných stanic je ochrana veřejného prostoru a samotné osoby, která požila alkohol nebo jiné návykové látky, nikoli poskytování zdravotní služby jako takové. „Tato služba není typicky zdravotní, ale má především preventivní roli. Sekundárně se jedná o pozorování zdravotního stavu jedince, kde je hranice mezi tímto a skutečným poskytováním zdravotních služeb velmi úzká. Z tohoto důvodu je nutné tato zařízení lépe specifikovat a definovat, což je jedním z cílů novely zákona,“ vysvětlila Kavková potřebu úpravy vycházející z praxe.

Vedle technických záležitostí týkajících se lepšího vymezení a rozsahu služeb dochází podle Kavkové také ke zpřesnění formulací některých pojmů. „Jde například o pojem ‚akutní intoxikace‘, kterou nově nahrazujeme pojmem ‚užití alkoholu nebo jiné návykové látky‘ a stavem bezprostředně souvisejícím s užitím alkoholu nebo jiné návykové látky, protože akutní intoxikace je pouze jedním segmentem této definice,“ osvětlila.

Poslední důležitou změnou v oblasti záchytných stanic je upřesnění ohledně pobytu a osob, které se ho mohou účastnit. To zahrnuje například povinnost umožnit součinnost zástupců Policie ČR, což podle Škampové dosud nebylo jednoznačně definováno. Jde také o důležitou pravomoc, kterou bylo potřeba jasně stanovit, což vyplynulo i z konzultací s Asociací záchytných služeb a jejích podnětů. Jedním z nich byl i podnět týkající se souhlasu zachycené osoby. „Novela také explicitně uvádí, že při umístění osoby do záchytné stanice není vyžadován souhlas zachycené osoby,“ uzavřela Škampová s tím, že potřeba souhlasu představovala komplikaci, neboť zachycené osoby často nejsou ve stavu, kdy lze souhlas realizovat, ať už z důvodu rezistence, nebo nadměrné intoxikace.

Novela zákona o specifických zdravotních službách, pokud bude v následujících měsících schválena, zavede řadu změn, které mohou ovlivnit fungování českého zdravotního systému. Mezi nejvýznamnější úpravy patří zavedení dobrovolných preventivních prohlídek a programů podpory zdraví, které by měly snížit administrativní zátěž a zlepšit využívání zdravotnických zdrojů. Novela si klade za cíl zvýšit efektivitu zdravotní péče a klade důraz na další podporu prevence. Skutečný dopad na systém se ale ukáže až v praxi. „Pokud chceme zajistit financování zdravotní péče, musíme tyto kroky podniknout. Je důležité, abychom měli dostatek prostředků na Alzheimerovu chorobu, komplikovaná onkologická a neurologická onemocnění a personalizovanou medicínu, která souvisí s genetikou. Buď budeme zvyšovat daně, nebo hledat cesty, jak zlepšit zdraví populace a včas odhalovat nemoci. Vybrali jsme si druhou cestu, protože je správná, racionální a má smysl. A to se odráží i v našem zákoně,“ uzavřel ministr.