Ministerstvo by mohlo odpovídat za ztráty kvůli cenovým vyhláškám

Ministerstvo zdravotnictví by mohlo být v budoucnu odpovědné za případné finanční těžkosti, které ve zdravotním pojištění způsobí svými vyhláškami o úhradách péče. Dnes to ve sněmovně navrhl lidovecký poslanec Josef Janeček. Svůj záměr chce zařadit do zdravotnických zákonů, které dnes sněmovna pustila do závěrečného projednávání. Zákonodárci by o nich mohli rozhodovat příští týden.

Normy by měly mimo jiné zvýšit zdravotní pojistné, které platí stát za své pojištěnce, tedy například za děti a důchodce. Mohly by také posílit vliv státu na zdravotní pojišťovny. Jejich ředitelé by mohli být ve funkcích po omezené období, jmenování i odvolání by navrhovala vláda.

Podle některých poslanců a velké části zdravotníků za dluhy Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), které údajně dosáhly již 14 miliard korun, mohou právě ministerské vyhlášky o úhradách péče. Nutí totiž pojišťovnu vydávat víc peněz, než vybrala na pojistném. Podle ministra Davida Ratha za obrovský schodek ale může vedení VZP a její odstupující ředitelka Jiřina Musílková.

Pokud se zdravotníci s pojišťovnami na úhradách nedohodnou, stanoví je ministerstvo. "Nenese odpovědnost za to, že zásadně změní financování ze zdravotního pojištění," uvedl Janeček. Podle něj by zákon měl obsahovat ustanovení, že vyhláška nesmí stabilitu veřejného zdravotního pojištění narušit.

Podle ministra zdravotnictví Davida Ratha by naopak ředitelé zdravotních pojišťoven měli začít skládat ze své činnosti účty. Ve funkcích by měli být jen po určitou omezenou dobu. Upravit chce také správní a dozorčí rady pojišťoven. Dohled státu nemá připravit pojišťovny o samostatnost a samosprávnost, ale má je podrobit pravidelné kontrole, uvedl Rath.

ODS opět navrhla zamítnutí normy. S posílením státního vlivu nesouhlasí. Nelíbí se jí, že by jmenování či odvolání ředitelů navrhovala sněmovně vláda. Dnes šéfa VZP navrhuje zákonodárcům správní rada pojišťovny. Podle Jozefa Kochana (ODS) by silné zásahy státu mohly "vyústit ve vytvoření jediné pojišťovny". O tomto návrhu se v minulosti zmínil premiér Jiří Paroubek (ČSSD). Záměr se objevil i ve zdravotnické koncepci bývalé ministryně Milady Emmerové.

Dluhy pojištění by mělo omezit i vyšší pojistné, které za děti, důchodce, studenty či nezaměstnané platí stát. Návrh zákona počítá s tím, že by v budoucnu odváděl asi 21 procent průměrné mzdy, upřesnil Rath. Odvody by se zvyšovaly pravidelně s růstem průměrného příjmu. Nyní stát za své pojištěnce platí měsíčně asi 481 korun, péče o seniory bývá přitom několikanásobně dražší než o mladší pojištěnce. Průměrná mzda by měla letos dosáhnout zhruba 19.000 korun.

Zdroj: ČTK