Ministerstva jsou proti omezení národních tísňových linek

Ministerstva vnitra a zdravotnictví nedoporučují omezit provoz národních tísňových linek 150, 155 a 158. K tomuto závěru úřady dospěly na základě analýzy možného útlumu národních čísel tísňového volání, kterou ministerstvo vnitra ve středu předloží vládě. Vypracování dokumentu zadal kabinet v roce 2006 v souvislosti se zavedením jednotné evropské tísňové linky 112.

Například hasiči již v roce 2006 uvedli, že k rušení národních linek není důvod. Kromě několika miliard korun by si podle nich změna vyžádala také složité organizační změny a vybudování nových operačních středisek.

Analýza možnosti útlumu národních čísel tísňového volání měla být původně vyhotovena do konce roku 2007, termín se nakonec prodloužil. Ministerstvo vnitra totiž nemělo k dispozici statistické údaje o tísňovém volání. Sledování hovorů tak bylo zavedeno až v roce 2007, výsledky byly známy začátkem letošního roku.

Tísňová linka 112 funguje po celé Evropské unii kromě Bulharska, kde se na ni k nevoli Evropské komise nelze dovolat ze všech částí země. Ke zrušení národních čísel tísňového volání již přistoupilo několik zemí - Švédsko, Finsko, Dánsko, Nizozemsko, Portugalsko, Malta a také Island, který ovšem není členem EU. Podle ministerstva vnitra k tomu ale tyto státy přistoupily až po zhruba desetiletém provozování linky 112. Evropská komise zrušení národních tísňových čísel podle úřadu nepožaduje.

Podle průzkumu z letošního února zná telefonní číslo 112 jen pětina obyvatel "sedmadvacítky". V České republice o existenci této linky ví více než polovina lidí. Prostřednictvím dalších tísňových čísel - 150, 155 a 158 - lze v ČR přivolat hasiče, rychlou lékařskou pomoc a policii.

S návštěvníky ze zahraničí hovoří v Česku operátor linky 112 anglicky nebo německy. Když se nedomluví ani jedním z těchto jazyků, jsou lidé dále přepojeni. Podobná je praxe i v ostatních zemích, volajícím je většinou k dispozici anglicky mluvící operátor a jeho kolega hovořící jiným cizím jazykem.

Podle údajů Evropské komise odpoví v Česku operátor celoevropské linky volajícímu do 20 vteřin. Evropským premiantem je v tomto ohledu Irsko, kde je třeba čekat jen jednu vteřinu, naopak v Německu to může trvat od pěti vteřin až po jednu minutu.

Zdroj: ČTK