Minimální výše příplatků ve zdravotnictví
Pokud jsem si dobře vyložila zákon, mohou v sociálních službách pracovat ti, kteří absolvovali kurz sanitáře nebo mají uznanou kvalifikaci ošetřovatele. Proč tedy po zdravotnickém asistentovi chtějí kurz pro pracovníky v sociálních službách, když ZA splňuje kvalifikaci jak sanitáře, tak ošetřovatele podle slavného zákonu 96/2004 (jde o přímou obslužnou péči v domově důchodců)? A další otázka. Slyšela jsem cosi o zaručené minimální mzdě podle náročnosti povolání. Je tedy v pořádku, aby pracovník pro přímou obslužnou péči v nepřetržitém provozu měl základní hrubý plat 8 300 Kč v ÚSP, který zřizuje město? Jaký jsou v současný době minimální příplatky za noční, víkendy a svátky?
Odpovídá JUDr. Dominik Brůha
Ve vztahu k dotazu je třeba uvést, že v sociálních službách obecně může pracovat široká škála zaměstnanců, tj. nejen ti, kteří mají způsobilost podle zákona č. 108/2006 Sb., ale také např. administrativní pracovníci či obecně zaměstnanci mimo přímou obslužnou péči, jejichž způsobilost k výkonu povolání se řídí (může řídit) i jinými zákony, než pouze zákonem č. 108/2006 Sb. Zákon o sociálních službách v § 115 výslovně počítá s tím, že vedle pracovníků v sociálních službách vykonávají v zařízeních sociálních služeb odbornou činnost rovněž zdravotničtí pracovníci, pedagogičtí pracovníci, resp. též manželští a rodinní poradci a další odborní pracovníci, kteří přímo poskytují sociální služby.
Pokud dotaz směřuje výhradně na přímou obslužnou péči o osoby v domově důchodců, pak pro výkon práce pracovníka v tomto typu sociálních služby skutečně není nezbytný kurz pro pracovníky v sociálních službách, pokud má dotyčný zaměstnanec způsobilost k výkonu zdravotnického povolání v oboru ošetřovatel získanou podle zákona č. 96/2004 Sb. Toto pravidlo výslovně vyplývá z § 116 odst. 5 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, podle kterého pro výkon práce v přímé obslužné péči se nevyžaduje absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu u těch fyzických osob, které získaly podle zvláštního právního předpisu (konkrétně podle § 36 zákona č. 96/2004 Sb.) způsobilost k výkonu zdravotnického povolání v oboru ošetřovatel, dále u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110 zákona o sociálních službách, a konečně u fyzických osob, které získaly střední vzdělání v oboru vzdělání stanoveném prováděcím právním předpisem.
Pokud jde o další části dotazu, pak uvádím, že nejnižší úrovně zaručené mzdy upravuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., které stanoví sazby minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin s tím, že sazby jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin, takto:
Skupina prací Nejnižší úroveň zaručené mzdy
---------------------------------------
v Kč za hodinu v Kč za měsíc
---------------------------------------------------------------
1. 48,10 8.000
---------------------------------------------------------------
2. 53,10 8.900
---------------------------------------------------------------
3. 58,60 9.800
---------------------------------------------------------------
4. 64,70 10.800
---------------------------------------------------------------
5. 71,50 12.000
---------------------------------------------------------------
6. 78,90 13.200
---------------------------------------------------------------
7. 87,10 14.600
---------------------------------------------------------------
8. 96,20 16.100
---------------------------------------------------------------
Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. obsahuje ve své příloze také vymezení jednotlivých skupin prací pro účely stanovení nejnižší úrovně zaručené mzdy. Ve vztahu k pracovníkům sociálních služeb v přímé obslužné péči je zjevné, že mzda 8.300 Kč měsíčně je pod úrovní nejnižší úrovně zaručené mzdy, neboť podle přílohy nařízení vlády č. 567/2006 Sb. je nejnižší možné zařazení pracovníka v přímé péči do 2. skupiny prací, tj. se mzdou nejméně 8.900 Kč měsíčně. Jednotlivé skupiny prací řazené podle stupně složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací jsou v oblasti sociální péče podle přílohy nařízení vlády č. 567/2006 Sb. upraveny takto:
2. skupina (nejnižší úroveň zaručené mzdy 53,10 Kč/hod, resp. nejméně 8.900 Kč měsíčně)
1. Poskytování přímé obslužné péče o klienty, podpora jejich soběstačnosti, nácvik jednoduchých denních činností a poskytování pomoci při osobní hygieně a oblékání klientů, manipulace s přístroji, pomůckami a prádlem a udržování čistoty a hygieny u klientů.
2. Provádění úkonů pečovatelské služby. Výdej a rozvoz jídla klientům. Provádění dílčích sociálně pečovatelských úkonů pro klienty.
3. skupina (nejnižší úroveň zaručené mzdy 58,60 Kč/hod, resp. nejméně 9.800 Kč měsíčně)
1. Rutinní práce při vytváření, prohlubování a upevňování základních hygienických a pracovních návyků a při péči o klienty, spolupráce na posilování sociálních a společenských kontaktů klientů.
2. Provádění pečovatelských prací spojených s přímým stykem s občany s fyzickými a psychickými obtížemi, komplexní péče o jejich domácnost včetně péče o prádlo, donášky paliva, provádění pohybové aktivizace klientů.
3. Provádění asistenční služby a osobní asistence osobám zdravotně postiženým.
4. skupina (nejnižší úroveň zaručené mzdy 64,70 Kč/hod, resp. nejméně 10.800 Kč měsíčně)
1. Fixace získaných společenských a pracovních návyků u dospělých mentálně postižených klientů. Rozvíjení pracovní aktivity. Provádění odborného pracovního výcviku včetně vyhledávání pracovních příležitostí pro léčbu prací. Rozvíjení individuální manuální zručnosti klientů. Zabezpečování zájmové a kulturní činnosti v zařízeních sociální péče.
2. Vyhledávání, organizování a provádění volnočasových aktivit zaměřených zejména na rozvíjení osobnosti, zájmů, znalostí a tvořivých schopností klientů formou výtvarné, hudební, dramatické nebo tělesné výchovy.
3. Poskytování dílčí sociální pomoci, zabezpečování základních sociálních agend. Zajišťování informací a odborných podkladů pro sociální práci včetně jejich zpracování, provádění dílčích sociálních šetření. Komplexní zajišťování přímé obslužné péče, základních výchovných, aktivizačních služeb, sestavování individuálních plánů rozvoje osobnosti klienta.
5. skupina (nejnižší úroveň zaručené mzdy 71,50 Kč/hod, resp. nejméně 12.000 Kč měsíčně)
1. Sociálněprávní poradenství, analytická a metodická činnost v sociální péči. Vytváření podmínek pro zapojení klientů do společenského procesu. Poskytování soustavné sociální pomoci v přímém styku s občany, kteří se dostali do nepříznivé sociální situace.
2. Řešení sociálněprávních a sociálně zdravotních problémů klientů aplikací odborných metod sociální práce, anamnézy, poradenství; účast na jednání se správními orgány a jinými organizacemi v zájmu klientů. Sociální práce v zařízeních sociální intervence (azylové domy, domovy pro matky s dětmi, noclehárny apod.).
6. skupina (nejnižší úroveň zaručené mzdy 78,90 Kč/hod, resp. nejméně 13.200 Kč měsíčně)
1. Poskytování krizové intervence. Poskytování sociálněprávního poradenství a sociální práce s rodinami nebo jednotlivci v krizových situacích. Odborná činnost ve střediscích drogové a jiné závislosti.
2. Provádění náročných metodických a specializovaných kontaktních činností se zaměřením na jedince a skupiny se zvýšeným rizikem sociálního vyloučení nebo vzniku problémů v osobním a sociálním vývoji a na vědomé, cílené a včasné vyhledávání jedinců a skupin v nepříznivé sociální situaci a na analýzu jejich sociálních potřeb v dané komunitě.
Pokud tazatelka navíc uvádí, že pracuje v nepřetržitém provozu, je pravděpodobné, že současně pracuje buď ve třísměnném, nebo nepřetržitém pracovním režimu, tj. že její stanovená týdenní pracovní doba není 40h, ale jen 37,5hod týdně. V takovém případě by shora uvedené sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy byly ještě o něco vyšší, neboť podle § 5 odst. 1 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. platí, že při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin se hodinové sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy úměrně zkrácení týdenní pracovní doby zvyšují.
Pokud jde o poslední část dotazu, pak ve sféře odměňování mzdou za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku (§ 116 zákoníku práce).
Pokud jde o mzdovou kompenzaci práce v sobotu a neděli, pak platí, že za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Jinou minimální výši a způsob určení příplatku lze sjednat jen v kolektivní smlouvě (§ 118 zákoníku práce).
Pokud jde o mzdovou kompenzaci práce ve svátek, pak platí, že za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku. (§ 115 zákoníku práce).
Zdroj: www.tribune.cz