Miliony inhalátorů končí na skládkách, chceme to změnit
To říká Monika Horníková, generální ředitelka GlaxoSmithKline, jedné z největších farmaceutických firem na světě, která se významně angažuje v oblasti společenské odpovědnosti.
Je pro vaši společnost životní prostředí hlavní oblast, v níž se nyní chcete angažovat?
Každá firma si musí definovat, ve kterých oblastech chce být pro společnost prospěšná a takzvaně přiložit ruku k dílu. Pro nás je ekologie jednou z priorit. Do roku 2020 chceme dosáhnout nulové produkce odpadů, které nejsou recyklovatelné, a 20% snížení spotřeby vody při výrobních i kancelářských procesech. Do roku 2050 jsme si vytyčili velmi ambiciózní cíl – mít nulovou uhlíkovou stopu. V plnění všech cílů postupujeme postupně po malých i větších krůčcích. Věnujeme se konkrétním projektům. Každoročně upozorňujeme na zhoršující se stav životního prostředí a nadměrnou spotřebu přírodních surovin tím, že se zapojujeme do projektu Hodina země. Po celém světě pobočky GSK „zhasnou“ a zaměstnanci vypnou své počítače. Je to sice jen „kapka v moři“, ale je nezbytné potřebu vnímavého postoje k přírodě neustále připomínat. V následujícím roce rozjíždíme projekt, který bude mít mnohem větší dopad.
O co konkrétně půjde?
Zjistili jsme, že řada lidí trpících astmatem nebo jinými respiračními onemocněními vůbec netuší, jak je důležité, aby prázdné inhalátory neházeli do klasických kontejnerů na odpadky, ale vraceli zpět do lékáren. Inhalátory, jež končí v České republice na skládkách, tvoří nejen stovky tun netříděného odpadu, ale mohou představovat i významné znečištění krajiny kvůli zbytku léčiva, které obsahují. Bavíme se o zhruba 3,6 milionu inhalátorů ročně, což představuje množství odpadu o hmotnosti 135 tun. Pro představu jen dodám, že je to zhruba tolik emisí, jako kdybychom menším osobním autem 2 600krát objeli celý svět. Naopak inhalátory, které se sbírají v lékárnách, se použijí spolu s ostatními prošlými léky na výrobu energie a tepla. Do lékáren se však vrací pouhé jedno procento vydaných inhalátorů. Chceme změnit tento trend, a proto v roce 2013 odstartujeme projekt příznačně nazvaný Vdechněte inhalátorům nový život. Zahájíme jej kampaní, v jejímž rámci budeme pacienty motivovat, aby odevzdávali použité a prošlé inhalátory zpět do lékáren. Kampaň budeme realizovat ve spolupráci s Českou lékárnickou komorou.
Právě jste se přestěhovali do jedné z nejekologičtějších budov v České republice. Co za tímto náhlým rozhodnutím stálo?
Delší dobu jsme hledali budovu, která by byla vůči životnímu prostředí opravdu přátelská a šetrná, ale zároveň strategicky umístěná pro všechny formy dojíždění. Byli jsme nadšeni, když jsme zjistili, že City Green Court všechny naše představy splňuje. Nadšení se stupňovalo s tím, jak jsme se dozvídali další a další detaily.
Prozradíte více?
Chladicí systém budovy využívá dešťovou vodu, již si budova inteligentně zachytává a zpracovává. Osvětlení interiéru je regulováno čidly v závislosti na intenzitě slunečního svitu, takže zářivky nikdy neběží naprázdno. Nejvíce se mi ale líbí, že stavba jako taková není pouhý pozorovatel života, který v ní probíhá. Ona totiž tak trochu se svými nájemníky „komunikuje“ a vybízí je k odpovědnému chování. Každá firma, která zde sídlí, má nainstalovány speciální měřiče, jež zaznamenávají, kolik která firma čeho spotřebovává. Údaje se pak automaticky promítají na tabuli umístěné ve vstupním prostoru budovy. Díky nejmodernějším technologiím, které jsou i na toaletách, budova ročně ušetří stovky tisíc litrů vody. Chvíle, již jsme si pro přemístění do nových kanceláří zvolili, má i symbolický rozměr. Letos uplynulo 20 let od začátku našeho působení v České republice.
Budova uvnitř působí velice „přírodně“, ale rozlehle. Nepřekáží vám to?
Právě naopak, líbí se nám to. Vstupní hala je rozlehlá, ale působí útulně. Každý den můžeme objevovat nové a nové detaily, jež architekti zakomponovali do interiéru. Občas nás to inspiruje vydat se po schodech a nepoužívat výtahy. Ten úžasný výhled na atrium s břečťanovými stěnami a olivovníkem za to stojí. Navíc se ušetří elektrická energie za výtahy a my, kdo sídlíme v 8. patře, si zlepšíme po ránu kondičku (smích).
I samotné kanceláře, v nichž pracujete, vypadají na první pohled odlišně od klasických. Čím to je?
Jde o nový systém práce v openspace, říkáme mu Smart Working Conditions System. Je navržen tak, aby zaměstnancům poskytl chytré pracovní podmínky. Díky tomu, že často pracujeme v týmech, které se různě obměňují, nemá nikdo své místo. Všichni máme pouze mobilní skříňku s osobními věcmi, notebook a mobilní telefon. Každý tedy může být tam, kde je zrovna potřeba, čímž se velmi zvyšuje efektivita práce. Tento systém podporuje rychlejší komunikaci a výměnu informací. Součástí prostor jsou kromě zasedacích místností také neformální zóny, týmové stoly pro rychlé porady, odhlučněné místnosti sloužící pro telekonference či pro dlouhé telefonáty a třeba i relax zóna, kde mohou zaměstnanci probrat s kolegy společné téma u kávy. Když se byl v našich kancelářích podívat primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda, byl mile překvapen i tím, jaké je v našem openspace tiché prostředí. Naši zaměstnanci jsou k sobě velmi ohleduplní a mnozí si nový systém kanceláří chválí, protože jim šetří jejich čas, jejž pak mohou využít jinak.
Seznam aktivit, jimž se na poli společenské odpovědnosti věnujete, ale tímto nekončí…
V žádném případě, teprve jsme začali. Ekologie je jen jedna z oblastí. Naší hlavní prioritou je pomáhat komunitě, ve které podnikáme a v níž žijí naši zaměstnanci. Soustředíme se především na seniory. Ti se dlouhodobě nacházejí na okraji zájmu široké veřejnosti a pomoc nevyhnutelně potřebují. Naše aktivity rozšíříme příští rok i o „mladé seniory“ v kategorii tzv. 50+. Kromě toho, že příslušníky starších věkových kategorií vzděláváme v oblasti léčby a prevence chorob, chceme lidem starším padesáti let v dohledné době pomáhat i při hledání zaměstnání.
Na co se zaměřuje Nadační fond GSK?
V posledních letech se stává nepsaným pravidlem, že velká společnost, která je pevně odhodlaná pomáhat svému okolí, založí vlastní nadaci či nadační fond. Jejich prostřednictvím pak může oddělit komerční aktivity od filantropických. Při ohlédnutí za všemi výsledky, jichž náš fond dosáhl, mohu říct, že naše snaha není marná. Jen v uplynulých čtyřech letech poskytl finanční podporu ve výši 7,6 milionu korun 47 neziskovým organizacím, které pomáhají seniorům a nemocným lidem po celé České republice. Z mnoha příkladů zmíním projekt Stáří v pohybu, nabízející širokou škálu volnočasových aktivit pro seniory v Praze a okolí. Centrum Elpida jako autor a realizátor projektu tím pomáhá motivovat seniory, aby si udrželi zájem o pravidelnou pohybovou aktivitu.
GSK: Jen vzdělaný pacient může účinně dbát o své zdraví, a tím šetřit náklady zdravotnickému systému
Se zvyšujícím se napětím mezi nákladovou a výdajovou stránkou v českém zdravotnictví vzrůstá důležitost nejen systémových změn, ale také včasné edukace. Populace nezadržitelně stárne a současně roste počet chronicky nemocných lidí, kteří potřebují dlouhodobou péči. Vzniká tak velký tlak na veřejné rozpočty. Řada chronických nemocí je ale civilizačních – jsou způsobené dnešním životním stylem, který charakterizuje stres, nadměrný příjem kalorií, nedostatek pohybu, konzumace alkoholu či cigaret. Prevence a edukace v tomto směru tedy znamená mnoho. Řadě nemocí lze včas zabránit. Proti aktuálním zdravotním hrozbám se ale může bránit pouze informovaný pacient. Proto GSK pravidelně připravuje celostátní projekty věnované edukaci veřejnosti. V rámci vlastního projektu Spirála, zaměřeného na vzdělávání v oblasti prevence zhoubných nádorů děložního čípku a HIV/AIDS, se podařilo edukovat více než 1 300 pedagogů základních a středních škol. Na podporu boje proti astmatu a alergiím se GSK připojila k programu České iniciativy proti astmatu 7A. V rámci programu se učitelé mateřských, základních a středních škol učí, jak ve škole poznat alergika, jak se k němu chovat a jak reagovat při vzniku náhlých alergických reakcí a příznaků astmatu. Na fungování českého zdravotnictví se zaměřuje také další námi podporovaný projekt Zdravotnictví není zadarmo. České zdravotní fórum, které je organizátorem, zábavnou interaktivní formou informuje studenty středních a vyšších odborných škol o způsobech financování zdravotnictví, problematice kvality péče i jejích etických aspektech. Vzdělání je důležité i pro rizikové skupiny, proto GSK rozšiřuje své edukační aktivity i na ženy a dívky v azylových domech. V příštím roce tak GSK zahájí projekt zaměřený právě na tuto skupinu. Celkově si v projektech, které iniciovala nebo podpořila GSK, zvýšilo zdravotní gramotnost 14 237 studentů středních škol, 1 035 seniorů a 4 134 učitelů středních a základních škol.
Zaměstnanci GSK pomáhají po celé ČR
Firemní dobrovolnictví se pomalu ale jistě stává stabilní součástí CSR (Corporate Social Responsibility) aktivit firem, které společenskou odpovědnost přijaly za svou filosofii a nedílnou součást své činnosti. V praxi se firemní dobrovolníci neliší od klasických, jen na svou pomoc mají velmi omezený čas. Většinou v průběhu jednoho nebo dvou dnů pomáhají manuálně nebo předávají své know-how. Podaří se jim tak během několika málo hodin vyřešit problémy v oblasti správy budov, IT, marketingu či lidských zdrojů, které neziskové organizace trápí zpravidla delší dobu. Dobrovolnictví ale není přínosné jen pro neziskové organizace. Zaměstnanci v rolích dobrovolníků mají nejen možnost udělat něco užitečného pro své okolí, zpestřit si každodenní práci a poznat své kolegy i z jiné než pracovní stránky. Především mohou nahlédnout do světa neziskových organizací, jejich poslání a problémů. Povzbudí je to dívat se na věci z jiné perspektivy a pomáhat svému okolí možná i ve volném čase. Samotné firmě pomáhá dobrovolnictví upevňovat vztahy mezi pracovníky a posilovat jejich loajalitu. GSK proto každoročně umožňuje svým zaměstnancům jeden den v roce, takzvaný Orange Day, věnovat svůj pracovní čas na pomoc neziskovým organizacím právě touto formou. V rámci letošního Orange Day pomáhali zaměstnanci GSK například s úpravami zahrad Dětského centra ve Veské, občanskému sdružení Duha dobrovolníci vypomohli s mytím oken v chráněných bytech pro mentálně postižené osoby a pro sdružení Zajíček na koni opravovali hrazení ve volných výbězích pro koně, které využívají pro hippoterapii dětí s těžkým tělesným či mentálním postižením. Pravidelně se do dobrovolnických aktivit zapojuje více než 40 % zaměstnanců. Letos jich bylo 103, což je zatím rekord.
GlaxoSmithKline je jednou z předních světových farmaceutických společností, která se zabývá výzkumem, vývojem, výrobou a prodejem léčivých přípravků. Hlavním posláním společnosti je zlepšit kvalitu lidského života tím, že umožní lidem být aktivnější, cítit se lépe a žít déle. Více informací naleznete na www.gsk.cz.
Zdroj: Medical Tribune