Migranti loni v ČR nepředstavovali hrozbu pro veřejné zdraví

Na konferenci Hradecké pneumologické dny v Hradci Králové to řekla náměstkyně ministra vnitra Monika Pálková.

"Vzhledem k tomu, že migranti, kteří prošli našimi zařízeními, byli většinou v detenčních zařízeních a během 72 hodin jim byly udělaná všechna vyšetření včetně TBC a nikde se nám nekontrolovaně nepohybovali po republice, bylo to riziko nulové až minimální," řekla Pálková.

Ministerstvo vnitra muselo loni v době vrcholící migrační vlny začít přesouvat lékaře mezi záchytnými zařízeními a začít spolupracovat s fakultními nemocnicemi. "Dneska už umíme velmi rychle nejen postavit novou ordinaci, ale přesunout potřebný počet lékařů a sester," řekla Pálková.

Při migrační krizi se pracovníci zařízení pro migranty setkali s neochotou některých zdravotnických pracovišť přijímat migranty k ošetření. "Opravdu je pro nás problém, když máme podezření na tuberkulózu a vozíme toho člověka po republice a nikde nám ho nechtějí přijmout," řekla náměstkyně.

Například tuberkulózu zjistili lékaři u tří migrantů, u dvou z Ukrajiny a jednoho z Číny. Přitom za loňský rok v celé ČR bylo zjištěno 503 případů tuberkulózy, z toho u lidí narozených mimo ČR šlo o 105 případů. Odborníci však upozornili na nárůst počtu zachycených případů tuberkulózy v sousedním Německu, kam míří většině migrantů. Zatímco v roce 2013 u žadatelů o azyl odhalili lékaři v Německu 198 případů, v roce 2014 to již bylo 425 případů a loni 1255 případů TBC.

Například lékař Tomáš Dvořák z plicního oddělení Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi, která poskytovala péče migrantům ze zařízení v Bělé, na dnešní konferenci upozornil na obtížnou komunikaci s migranty. Podle něj také velmi často nechodili na předepsané kontroly.

Přehled epidemiologické situace u migrantů v zařízeních ministerstva vnitra v roce 2015:

Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky

Zdroj: ČTK