Menší nemocnice jsou spolu s odbory a pacienty proti rušení lůžek
V boji proti rušení nemocničních lůžek v regionech se menší nemocnice spojily s pacienty, odboráři i zdravotně postiženými. Tvrdí, že zdravotní pojišťovny rušením neušetří, naopak je to vyjde dráž, protože za stejnou péči platí velkým zařízením až dvojnásobek.
Pro pacienty to prý bude zhoršení, za péčí budou jezdit dál. Podle pojišťoven si pacienti polepší, lůžka zaplatí jen nemocnicím, které splní přísné podmínky kvality a vybavení.
Nemocnice spolu s pacienty, odboráři a zdravotně postiženými odstartují v úterý na první společné tiskové konferenci kampaň za záchranu nemocnic v regionech. Vláda Petra Nečase (ODS) prý chce zruinovat mnohé nemocnice a vytvořit předpoklad pro jejich zrušení, případně levný prodej.
Vyhláškou o dostupnosti péče si vláda údajně připravila podmínky k tomu, aby mohla být zrušena polovina ze 189 nemocnic v ČR.
"Neexistuje žádný racionální důvod rušit akutní lůžka, přesto loni v ČR ubylo přes 1600 lůžek," varoval Petr Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN).
V ČR připadá na 1000 obyvatel 5,25 akutních lůžek, což je podle Fialy evropský průměr. Víc mají například v Rakousku či Německu, méně v Británii, kde už prý 4,6 lůžka na stejný počet obyvatel ohrožuje dostupnost péče.
V ČR ze 189 nemocnic zřizuje ministerstvo zdravotnictví 19, kraje 24, města a obce 25 a v soukromých rukou, včetně akciových společností v majetku krajů, je 121.
Zatímco u velkých nemocnic jsou výnosy v přepočtu na den o 1736 korun vyšší než jejich náklady, u menších nemocnic se výnosy zhruba rovnají nákladům. Nemají tedy rezervy na pokrytí inflace ani růst platů, uvedl Fiala.
Nerovnost v úhradách doložil srovnáním sazeb DRG, tedy platby za jednoho léčeného pacienta - základní sazba je 29.500 korun, pojišťovny ji fakultním nemocnicím ale zvyšují až na 50.000.
Podle Fialy je mýtem, že se rušení lůžek týká všech nemocnic. Kritéria 500 porodů za rok, či spádová oblast pro internu 100.000 lidí nesplňují právě menší nemocnice.
AČMN přitom podle Fialy není proti přeměně lůžek akutních na následná, musí se tak podle něj ale dít po diskusi a koncepčních krocích. "Současné změny se dějí bez pravidel, jen podle vůle zdravotních pojišťoven. Některé kroky jsou přitom nevratné," varoval.
České zdravotnictví spotřebuje za rok kolem 300 miliard korun, na platy lékařů jde 26 miliard, na platy sester 24 miliard. V nemocnicích EU tvoří platy 70 až 80 procent výdajů, v ČR ve velkých nemocnicích 40 procent a v menších 50 až 70 procent.
Tlak odborářů na zvyšování platů je proto podle Fialy pochopitelný a společný protest českých, slovenských, polských a maďarských odborářů chystaný v rámci zemí Visegrádu zřejmě na listopad má podle něj velkou naději na úspěch.
ČTK Naďa Myslivcová
Zdroj: ČTK