Memorandum podpoří vědu, vzdělávání i kvalitu péče

Memorandum o prohloubení spolupráce, které bylo podepsáno 4. 10. 2022 v prostorách Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze, má nejen prohloubit již existující spolupráci, ale také podpořit špičkový výzkum, a tím zlepšit osudy pacientů se závažnými chorobami.

Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV), 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (3. LF UK) a Státní zdravotní ústav (SZÚ) dlouhodobě spolupracují v oblasti pedagogické, tedy na poli pregraduálního i postgraduálního vzdělávání lékařů i nelékařských zdravotnických pracovníků. Memorandum o prohloubení spolupráce v oblasti vědy si klade za cíl ještě více propojit tyto tři instituce tak, aby sdílení vědomostí, výsledků výzkumů a zkušeností odborníků vyústilo v rychlé a efektivní využívání poznatků v praxi. Rozsahem a pestrostí jde o unikátní program nejen v ČR, ale v celé Evropě. Prvním krokem bylo vydání společného Etického kodexu (září 2022) týkajícího se publikační etiky. Záměrem je také vybudovat společné středisko vědeckých informací nebo centrum akademických klinických studií.

„Věda a výzkum jsou nedílnou součástí naší fakultní nemocnice. Sousedící areály jsou místem, kde se denně pohybují vědecké kapacity různých oborů, lékaři i další zdravotničtí pracovníci. Všichni sledujeme společný zájem, a tím je zdraví. Ať už hovoříme o konkrétním zdraví jednotlivce při péči v nemocnici, o zdraví populace z hlediska Státního zdravotního ústavu, nebo o výchově odborníků, kteří o všechny formy zdraví pomohou dále pečovat, z pohledu 3. LF UK. Tento jedinečný potenciál silných odborných institucí chceme rozšířením vzájemné spolupráce učinit ještě efektivnějším,“ uvedl u příležitosti podepsání memoranda ředitel FNKV MUDr. Jan Votava s tím, že prohloubení spolupráce v oblasti vědy a výzkumu pomůže k výchově kvalitních mladých vědců a současně přispěje ke zlepšení osudu nemocných se závažnými chorobami.

Podle přítomných lze krátkodobé cíle memoranda uvést v život během tohoto a příštího roku. Dlouhodobá mezioborová spolupráce není časově definována, protože ve prospěch pacientů je potřeba pracovat trvale. Během tohoto a následujícího roku bude např. snaha vypracovat systém podpory doktorandů na společných pracovištích FNKV, 3. LF UK a SZÚ s cílem vychovávat budoucí generaci klíčových odborníků. „Systém by měl umožňovat plnohodnotnou současnou přípravu na lékařskou specializaci se současným doktorským studiem, střídání období specializační přípravy s obdobími uvolnění na ryze výzkumnou práci i uvolnění doktoranda v průběhu jeho doktorského studia na několikaměsíční zahraniční stáž. Podporována má být i forma doktorského studia pod dvojím vedením disertační práce (známé pod francouzským názvem cotutelle) ve spolupráci se zahraničním pracovištěm,“ vysvětlil děkan 3. LF UK prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc. V rámci této iniciativy budou společně připravovány motivační programy k podpoře kvalitních výzkumných týmů i jednotlivých vynikajících vědeckých pracovníků a bude usilováno o společné vnitřní granty pro mladé vědecké pracovníky.

„Toto memorandum je velmi významná věc i pro naše pracoviště. Samozřejmě provádíme samostatný výzkum, pokud jde o karcinomy kůže nebo zánětlivá kožní onemocnění, a pochopitelně spolupracujeme s dalšími pracovišti v rámci FNKV a 3. LF UK. Tam, kde vidím velký potenciál, je právě zapojení SZÚ, kde bychom v rámci spolupráce chtěli více zacílit výzkum i do dermatoonkologie, která je u nás jedním ze stěžejních bodů,“ dodal přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a FNKV prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc.

Záměrem je také vzájemná podpora při přípravě projektových žádostí, například z fondů Evropské unie, spojenectví při prosazování systémových změn ve financování, hodnocení a podpoře vědy na národní úrovni nebo společná realizace akademických klinických studií. „Už nyní máme za SZÚ příklad spolupráce, kterou umožní tato cesta dále prohlubovat a využívat nejen ve prospěch konkrétní skupiny pacientů, ale i pro rozvoj vědomostí a výuku budoucích kolegů. Jde o mezioborovou spolupráci SZÚ s odborníky Gastrocentra FN KV a 3. LF UK, kteří mají u nás možnost na laboratorních modelech vyzkoušet nové metody léčby onemocnění zažívacího traktu a následně už takto ověřeným postupem pomoci konkrétnímu pacientovi. Do budoucna chceme vybudovat výukové centrum, které takové metody zpřístupní i studentům příslušných oborů medicíny,“ doplnila ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková.

První úspěšné společné projekty již fungují

Gastrocentrum FNKV vzniklo před dvěma lety jako interdisciplinární centrum pro diagnostiku a léčbu nemocí zažívacího traktu. Tato onemocnění se dostávají na třetí místo v počtu všech hospitalizací a zaujímají až 30 procent všech nově diagnostikovaných malignit. Některá onemocnění, jako je např. karcinom pankreatu, jsou charakteristická obrovsky rychlou progresí a dramatickým růstem. Zásadní roli zde tedy hraje čas do diagnózy a zahájení léčby. „Onkologické registry dokonce potvrzují, že každý den, který ztrácíme diagnostikou, snižuje perspektivu tříletého přežití u těchto pacientů o jedno procento,“ uvedl doc. MUDr. Jan Hajer, Ph.D., vedoucí lékař divize gastroenterologie a hepatologie. Řešením je tudíž lépe zkoordinovat péči, aby byl diagnostický interval co nejvíce zkrácen, čehož je Gastrocentrum již dnes důkazem. Gastrocentrum v sobě kromě tří zmíněných institucí zahrnuje i multidisciplinární tým odborníků (gastroenterologie, chirurgie, onkologie, patologie, radiologie, paliativní medicína, klinická výživa) a již nyní jsou zřejmé první výsledky. Diagnostický interval se podařilo zkrátit na cca 14 dnů a došlo k individualizaci léčebných postupů. Zároveň dramaticky narostl počet pacientů, kteří se na pracoviště začali obracet (diagnostikováno a léčeno zde za posledních 24 měsíců bylo 1 000 pacientů s malignitami GIT). Ukazuje se, že propojení těchto jednotlivých institucí a koordinace léčby a celého diagnostického procesu vede k efektivní a logisticky snazší spolupráci v oblasti onkologických chorob GIT. Jedinečné je propojení na úrovni pacient–výzkum–experiment, kdy jsou poznatky z praxe rozvíjeny v nové postupy a metody, experimentálně ověřovány v AVEC (Animální výzkumné a experimentální centrum) a následně se aplikují zpět do klinické praxe.

Tyto tři instituce již pracují i na společném projektu z oblasti veřejného zdraví. Jak uvedl MUDr. Jan Gojda, Ph.D., zástupce přednosty Interní kliniky pro výzkum, jedná se o dosud neformální síť v oblasti nutriční epidemiologie mapující od mechanismů, kterými strava ovlivňuje lidské zdraví, až po epidemiologickou evidenci. Jeden z projektů se zabývá tím, jakým způsobem je intestinální mikrobiom a jeho metabolická kapacita prostředníkem mezi stravou a metabolickou odpovědí hostitele, dalším je prospektivní kohortová studie KOMPAS, která si klade za cíl v dlouhodobém desetiletém sledování rodin s různými stravovacími zvyklostmi popsat měnící se trendy ve stravování a měnící se nutriční rizika s tím spojená. K dalším patří např. projekt VESNA zkoumající zdravotní účinky rostlinných diet nebo práce skupiny Máme to na talíři, která se snaží změnit přístup poskytovatelů školního stravování směrem k 21. století, a řešen je i společný program nutriční gramotnosti do škol. Jeden z dalších projektů se zabývá i mechanismy, kterými nádorové onemocnění poptává substráty od svého hostitele. V tomto kontextu vznikl i komplexní perioperační program, jenž má za cíl optimalizovat metabolický stav pacienta, který je před plánovanými výkony, a zlepšit jeho pooperační výstupy.

Probíhající onkologický výzkum přiblížila přednostka Onkologické kliniky FNKV doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D., podle níž výzkum ve FNKV a na 3. LF UK probíhá hned v několika oblastech. Jedna se zaměřuje na pochopení podstaty vzniku molekulárních změn nádorů a na korelaci mezi výsledky léčby a vlastnostmi konkrétního nádoru. Dále se výzkum věnuje reziduální nádorové nemoci a nutnosti adjuvantní terapie či rezistenci buněk na terapii. „Velkým tématem je zkoumání účinnosti nových přípravků u pacientů s konkrétní diagnózou či mutací, kde s dalšími onkologickými centry spolupracujeme na akademických studiích. Patří sem i velká oblast multicentrických mezinárodních studií fáze II a III, které jsou dnes zaměřeny na konkrétní mutace nádoru,“ dodala doc. Soumarová s tím, že výběr pacientů již neprobíhá podle samotných diagnóz, ale spíše podle konkrétní molekulární změny. Dalším krokem výzkumu je toxicita léčby a možnosti jejího ovlivnění, například toxicita radioterapie. Další velkou oblastí je kvalita života onkologických pacientů, kde spolupracují i s Národním ústavem duševního zdraví ve snaze zaměřit se na podchycení deprese a úzkosti u těchto nemocných.

Dlouhou historii ve FNKV má výzkum v oblasti neurokardiovaskulární, který je klinicky orientován s cílem zlepšit léčbu a osudy nemocných. „Probíhá formou akademických klinických studií, v současné době začínáme za posledních 25 let již 26. studii. Cílem těchto multicentrických studií je zlepšit osudy nemocných v oblasti akutního infarktu myokardu (AIM), prevence a léčby cévní mozkové příhody (CMP), v oblasti arytmologie a v poslední době se soustředíme i na pacienty s plicní embolií. Výsledky bývají prezentovány na mezinárodních kongresech a v prestižních časopisech a o tom, že mají dopad na léčbu pacientů jak na národní, tak na celosvětové úrovni, svědčí i to, že představitelé české kardiologie získávají stále více mezinárodních ocenění,“ uvedl prof. MUDr. Petr Toušek, Ph.D., náměstek pro vědu a výzkum FNKV, přednosta Kardiologické kliniky FNKV. Příkladem recentní studie je projekt, který se snaží u pacientů s nejtěžšími formami AIM v kardiogenním šoku, kde je stále mortalita okolo 40 procent, zjistit, jaká by byla optimální léčba těchto nemocných. Do projektu je zahrnuto 18 kardiocenter, zahrnuje i pracoviště z Francie nebo Německa a Polska. Díky skvělé spolupráci s dalšími pracovišti došlo i k pokroku v léčbě pacientů s CMP a katetrizační léčba, která se před 25 lety prosadila u pacientů AIM, se nyní prosazuje i u indikovaných pacientů s CMP. Potvrdilo se, že tato metoda nemocným jednoznačně pomáhá a zlepšuje kvalitu jejich života.

Mezi další probíhající projekty zdejších pracovišť patří výzkum účinků elektrického proudu, o němž informoval přednosta Kliniky popáleninové medicíny doc. MUDr. Robert Zajíček, Ph.D. Jak vysvětlil, úraz elektrickým proudem patří k těm nejhorším případům, s nimiž se zdejší lékaři setkávají. Elektrotrauma je sice příčinou hospitalizace jen u pěti až sedmi procent přijatých pacientů, avšak jedná se o extrémně devastující poranění nejen kůže, ale i svalů a kostí. Ve 35–65 procentech dochází k amputacím, v 15 procentech je přítomno přidružené zranění, 30 procent pacientů má postižení myokardu a 50–70 procent neurologické postižení. Přitom počet těchto úrazů v České republice, zejména u dětských a mladých pacientů, během posledních deseti let narůstá. „Protože případů výrazně přibývá a my stále nevíme, proč pacienti mají takové komplikace, rozhodli jsme se pracovat na výzkumu úrazů elektrickým proudem, na němž se podílejí týmy tří hlavních odborností – popáleninové medicíny, kardiologie a soudního lékařství, spolupracujeme i se specialisty z oboru elektro,“ uvedl doc. Zajíček s tím, že pomocí nejmodernějších technologií pozorují např. to, co se v zasažené tkáni děje.

Dalším prezentovaným projektem, na kterém se všechny tři instituce podílejí, je projekt experimentální fekální transplantace u kriticky nemocných, který souvisí s budováním Vinohradské fekální banky. Jak připomněl doc. MUDr. František Duška, Ph.D., přednosta Kliniky anesteziologie a resuscitace, léčba antibiotiky a mnohé choroby jsou asociovány se změnami střevního mikrobiomu a přenos stolice od zdravého dárce do střeva nemocného příjemce se ukazuje jako možnost léčby u celé řady onemocnění. „Tato léčebná metoda již existuje a je etablována u jedné specifické nemoci, což je průjem vyvolaný bakteriemi Clostridioides difficile. Nyní je také v experimentu zkoušen u mnoha jiných nemocí, u kterých se v rámci patofyziologie předpokládá, že by mohl hrát roli právě střevní mikrobiom,“ vysvětluje s tím, že probíhající studie zkoumají tuto léčbu u idiopatických střevních zánětů, postantibiotických průjmů u kriticky nemocných, ale i u autismu nebo deprese. „Jako první nejen v Praze, ale i v celé České republice zde díky vzájemné spolupráci všech tří institucí mají know‑how, jak zpracovávat stolice od dárců. Proto bychom chtěli ve spolupráci těchto tří institucí směřovat k tomu, že budeme mít banku preparátů zdravých dárců pro mikrobiální transplantace, nejen klinicky použitelné, ale i pro experimentální použití. Je jen vzdáleným snem, aby naše Vinohradská fekální banka byla součástí obecné biobanky, kde budou vzorky buněk a tkání,“ uzavřel doc. Duška.