Mafie v bílých pláštích

Tolik povyku snad nebylo kolem žádné nemocnice. Stohy petičních archů, stávky a silná politická prohlášení. Úrazové nemocnici Brno šlo léta o krk - tehdejší ministr zdravotnictví Tomáš Julínek ji chtěl před čtyřmi lety zrušit. Historické zdi měl nahradit nový areál v Bohunicích. Odvolal dokonce ředitele, který s ním nesouhlasil. Ovšem narazil.

Lékařský odborový klub zburcoval obyvatele i levicové politiky a dosáhl svého: v Brně jsou dnes dvě "úrazovky". Tu novou si nechal stát, historickou vzalo pod svá křídla město. Jenomže teď jsou tu protesty znovu. Opět je vedou odboráři v bílých pláštích.

Tentokrát ale opačným směrem: chtějí nemocnici vylidnit. Pokud se jim nezvedne plat, zvednou se oni. Na důkaz, že to myslí vážně, podalo v Úrazové nemocnici Brno výpověď čtyřiačtyřicet z pětašedesáti doktorů, tedy dvě třetiny. "Pokud se podmínky k práci nezmění, odejdeme. Lékařů je málo a neudržíme provoz. Každý mladý lékař, kterého vyškolíme, záhy zmizí v cizině," vysvětluje šéfka místních odborů Lenka Doležalová.

Prohra? Tu si absolutně nepřipouští. Na výhrůžky, že špitál zavřou, už prý "nikdo neskočí", přestože zákon mluví jasně: pokud Brno své závazky nedodrží a péči v nemocnici nezajistí, musí ji vrátit státu. Bezplatně.

 

Výplaty šly "černým duším"

Podobných paradoxů se dnes v nemocnicích najde více. Takřka polovina lékařů chce pryč třeba ze zlínské nemocnice. Přitom i tam mohou být někteří rádi za místo. Loni tam hasili skandál s "černými dušemi": výplaty prý dostávaly sestry, které ve špitále nikdy nepracovaly. Zjistil to hloubkový audit. Kdo všechno o podvodu věděl a kam peníze putovaly, objasňuje policie.

Jasná je jiná věc: v nemocnici se bude propouštět. Také kvůli oněm mzdám "navíc". Dluh nemocnice totiž nabobtnal meziročně o dvanáct procent a dnes čítá 137 milionů korun. "Pracujeme na podrobném rozboru. Už teď ale víme, že se budeme muset rozloučit s dalšími lidmi," avizoval v listopadu nový ředitel Bohuslav Škubal.

Protest se zřejmě vymstí porodníkům z Příbrami. "Nechali se napálit. Dva lídři protestů, kteří své kolegy nabádali k výpovědím, je nakonec sami nedali," prozradil po jednání s řediteli nemocnic středočeský hejtman David Rath. Až to ostatní lékaři zjistí, mnozí si podle něho svůj odchod rozmyslí. Všechny ale kraj zpět nevezme. "Díky protestní akci jsme se dostali k datům, která jsme dříve neměli - třeba že rodičky z příbramské nemocnice utíkají," vysvětlil Rath. Vypsal už proto konkurs na nového primáře. Nábor řadových lékařů bude co nevidět následovat.

Lékaři prostě roztočili nebezpečnou ruletu, jenže nejen pro pacienty. Jen za posledních pět let přibylo v nemocničních sálech na dvanáct set doktorů. Výpověďmi dnes hrozí i ti z Jihomoravského a Východočeského kraje, kde se jejich řady rozrostly nejvíce. "Česko má dnes na sedmdesát osm okresů skoro dvě stě nemocnic. Nic se nestane, když se jejich počet sníží o třetinu," potvrzuje náměstek ministra zdravotnictví a někdejší odborář Jiří Schlanger. Koalice by počty lůžek stejně krátila. Doktoři jí v tom vlastně jen pomohli.

Recept: přeskupíme lůžka

V Brně už ostatně s redukcí začali. "Stačí přeskupit pár lůžek a peněz na platy lékařů bude dost," vrhli se do práce tamní krajští radní. Některá oddělení prý omezí, jiná sloučí, další se změní na zařízení dlouhodobé péče. Kraj se do změn pustil už po krajských volbách. "Nic z toho nesouvisí s dnešním protestem lékařů," říká Oldřich Ryšavý, který má oblast zdravotnictví v kraji na starosti. Nemocniční péče v regionu je podle něho dlouhodobě neefektivní a je třeba s tím něco dělat.

"Není třeba mít všechny obory ve všech nemocnicích. Některé by se měly soustředit do specializovaných center. Ukázkovým příkladem je psychiatrie," naznačuje směr krajské reformy Ryšavý. Naopak jiné obory je podle něho nesmyslné a neekonomické držet ve fakultních nemocnicích. Kterýkoli výkon tam vyjde pojišťovnu dráže. "Mluvím například o kýle. Tu nemusí operovat lékař nemocnice fakultní, stačí zavést pacienta do nemocnice okresní," nastínil Ryšavý. Lépe se tak zorganizuje práce lékařů a sníží se počet lůžek.

Podobným způsobem by mohli postupovat i jinde, domnívá se premiér Petr Nečas. Úspory odhaduje na dvacet procent, právě tolik lůžek je podle statistik v českých nemocnicích dlouhodobě nevyužitých.

Pomohou ambulance

Pacienty místo nich převezmou ambulance - ať už ty stávající, které pomoc ministerstvu zdravotnictví slíbily, nebo nové. Něco podobného už se stalo v Novém Městě na Moravě. Kvůli nedostatku lékařů tam před dvěma lety zaniklo nemocniční oddělení ORL a zůstala ambulance.

"Moc práce a málo peněz. Lékaři si radši otevřeli soukromé ambulance," popisuje situaci doktorka Marta Hajná. Zatímco dříve mělo oddělení na dvacet lůžek, dnes jezdí pacienti za operacemi do Havlíčkova Brodu. "Část výkonů se tady dělá, ale jen těch jednodenních. Pacienti ráno přijdou nalačno, odoperují se a zůstanou jen do druhého dne," pokračuje. Starají se o ně tři lékaři - kromě ní ještě dvě důchodkyně. Záležet ale bude na zdravotních pojišťovnách. Ty totiž pro své klienty lékařskou péči nasmlouvávají.

Škrtat bude i Rakousko

"Je pravda, že protestní akce provedla tak trochu personální audit nemocnic," přiznává šéf České lékařské komory Milan Kubek. Úspory to rozhodně přinese. Přesto Kubek před překotným rušením a slučováním varuje.

"Dnes je v módě všechnu péči stahovat do velkých center, jenomže jejich provoz je nesrovnatelně dražší," připomíná. Zatímco v malé nemocnici stojí den na lůžku čtyři tisíce korun, ve fakultní nemocnici je to sedm tisíc. Česko by si podle něho mělo vzít příklad spíše ze sousedního Rakouska. Tam lidi léčí hlavně malé regionální nemocnice většinou s veřejnoprávní formou. Velká univerzitní centra mají Rakušané pouze tři.

Jenomže i v Rakousku se bude škrtat. Zatímco lékaři se dožadují reforem, rakouská vláda vymýšlí, jak počet lůžek snížit. Vydatně jí s tím pomáhají pojišťovny. Dokládají to akademické i vášnivé diskuse na webech Österreichischen Ärztekammer - Rakouské lékařské komory - a svazu rakouských pojišťoven. Nutí je k tomu nelichotivá čísla: výdaje na zdravotnictví se každoročně zvednou o čtyři procenta. Den pacienta na lůžku se přitom neustále zkracuje - naposledy ze 7,7 na 6,3 dne.

Plán je proto jednoznačný: bílé pláště budou hlídat elektronické karty a drahá péče se přesune do center. Česko ale může jít ještě dále: protestem se mohou omluvit doposud nechtěné privatizace. Zatímco totiž ve státních a krajských špitálech odboje jen kvetly, v soukromých nemocnicích lékaři odvahu nesebrali.

"Doktoři odcházejí z šedesáti nemocnic. Většina z nich přitom patří těm krajům, které je neumějí efektivně řídit. V soukromých nemocnicích je často pořádek," všímá si ministrův náměstek Schlanger. Třeba v nemocnici ve středočeském Mělníku je klid, spravuje ji soukromá společnost. Podobně se chovají lékaři na Karlovarsku: v krajských nemocnicích vrcholí sčítání výpovědí, ze sokolovské nemocnice, najaté společností Nemos, lékaři neodcházejí.

Charita pro chudé lékaře

Lékařští odboráři se přesto nevzdávají. Naopak. "Zahajujeme druhou fázi kampaně Děkujeme, odcházíme. Do konce ledna čekáme stovky dalších výpovědí," prohlásil v pátek vůdce odborů Martin Engel. Tentokrát prý doktoři vypovědí dohody o provedení práce. Na ty slouží většina lékařů v nemocnicích přesčasy. "Obchází se tím zákoník práce. Pokud tyto dohody vypovíme, systém se zhroutí," varuje Engel.

Pro lékaře, kteří nemají našetřeno dost peněz, prý také zřídí zvláštní konto. Peníze na něj mohou posílat mohovitější sympatizující kolegové i veřejnost. "Chceme tak podpořit všechny, kteří by se mohli dostat podáním výpovědí do finanční tísně. Je důležité, aby vytrvali. Když lékaři podají výpověď, nezůstanou bez podpory," slibuje kolegům Engel.

Reaguje prý hlavně na neochotu ministra zdravotnictví Leoše Hegera situaci řešit. A na snahu protest "zastrašit". "V souvislosti s protestem už podle našich informací padly některé hlavy - z nemocnic museli vynuceně odejít primáři, kteří akci podporovali," řekl.

Na šikanu si ovšem stěžuje i druhá strana. Ředitel Motola Miloslav Ludvík například reagoval na žádost časopisu TÝDEN o rozhovor slovy: "Nezlobte se, ale mně už to angažmá stačilo. Od mého prvního veřejného vystoupení proti protestu po mně jdou jako vzteklí," řekl.

Rozhovor odmítla i lékařka z nemocnice v Novém Městě na Moravě, kde má akce obrovskou podporu. "Nechci mít problémy. Mám s tím špatné zkušenosti," vysvětlila odmítnutí žena, která si nepřála zveřejnit jméno. Právě její kolegové z Vysočiny se ozývají nejhlasitěji. Výpověď tam podalo dokonce šedesát procent doktorů.

Chceme peníze hned

Paradoxem celé situace je, že nabízená reforma ministra zdravotnictví Leoše Hegera by řadu problémů zřejmě uměla systémově vyřešit. Odborům ale jeho plány nestačí. "Čekali jsme vstřícné, konstruktivní a rychlé řešení. Po devíti měsících ignorování jsme ale žádné nedostali," tvrdí zarputile lékařský šéfodborář Engel. Je si jist v kramflecích.

Akce Děkujeme, odcházíme je totiž na rozdíl od řady odborářských tlaků jiných profesí, jež obvykle začnou i skončí demonstrací v ulicích, promyšlená a dobře plánovaná. Odboráři si dokonce několika miliony zaplatili agenturu Ewing PR, která akci spoluorganizuje. Zajímavé je, že k početné skupině odcházejících lékařů patří anesteziologové, tedy pro nemocnice klíčová profese - bez nich totiž nemohou nemocnice operovat.

Svým návrhem reformy vychází ministr Leoš Heger protestujícím lékařům naprosto vstříc. Výsledky ale slibuje až od roku 2012. Peníze chce hledat hlavně v "černých dírách zdravotnictví": pod drobnohled chce postavit všechny nově příchozí technologie a léky. Přesně tak, jak odboráři chtěli.

"Nekontrolovaný vstup nových technologií skutečně spolykal polovinu všech peněz, o které se zvedly výdaje na zdravotnictví. Tyto peníze půjdou napříště do platů," slibuje Heger. U řady přístrojů, přestože stojí miliardy korun, se podle něho stejně neví, nakolik pacientům svědčí.

Náhubek pro pojišťovny

Stanovit chce konečně standardy a nadstandardy - tedy to, co bude ještě pojišťovna lidem hradit a na co už budou muset sáhnout do peněženky. To se ministři marně snaží prosadit už deset let. Podle Hegera mohou přinést úspory kolem pěti procent. Začít se ale musí zvolna: za standard prohlásí prakticky všechno, co už dnes pojišťovny platí. U některých výkonů jen doplní cenu, kterou smějí pojišťovny nejvýše uhradit.

"Nejprve se to bude týkat jednoduchých věcí, třeba očních čoček a kloubních náhrad," popsal začátky ministr. Chce také obnovit takzvanou "přístrojovou komisi", která bude rozhodovat, zda, kam a kolik nových přístrojů Česko v budoucnu nakoupí. Bude také kontrolovat, do jaké míry jsou efektivní.

Všechny tyto kroky ovšem budou fungovat jen tehdy, pokud se podaří dostat pod kontrolu pojišťovny. Dnes mají možnost uzavírat smlouvy a platit libovolně vysoké ceny vybraným nemocnicím. Dávají přitom přednost specializovaným centrům - kardiologickým, onkologickým či traumatologickým. Také pojišťovny dostanou náhubek, plánuje proto Heger. "Budou mít daleko více zákonných a vymáhatelných povinností vůči svým klientům," říká. Kromě toho se jim jinak přerozdělí peníze.

"Dnes některé pojišťovny vydělávají hlavně na tom, že mají mladší a zdravější klienty. Ti jsou v produktivním věku, takže odvádějí daleko více. Tyto pojišťovny hromadí zisky na účtech. Další naopak ztrácejí," vysvětluje Heger. On prý tyto peníze "zaktivizuje".

Stěhování národů

Pomoci mohou Česku také cizinci. Řada z nich už ostatně v českých špitálech pracuje. Nejčastěji sem proudí Slováci, Poláci a Ukrajinci. Najdou se ale i Izraelci, Albánci, Indové nebo Keňané. Podle aktuální statistiky České lékařské komory působí v českých nemocnicích 2129 zahraničních lékařů.

A jejich řady se rozrůstají. Pro srovnání: v roce 2006 v Česku ordinovalo "jen" 1619 lékařů jiné než české národnosti. "Bez Slováků už by se české nemocnice prakticky neobešly. Tvoří asi osmdesát procent všech cizích lékařů u nás. Léčí hlavně ve Zlínském, Moravskoslezském a Olomouckém kraji," přiznává šéf komory Milan Kubek. Věnují se převážně dětským oborům, ale také chirurgii a ortopedii.

Do ciziny naopak každý rok zmizí na dvě stě českých lékařů. Ti pak chybějí nejvíce na internách, chirurgiích nebo ARO. Podle Kubka se množí případy, ve kterých jdou do ciziny lidé hned po promoci: "Je to trend posledních dvou tří let."

Například loni do zahraničí odešlo 64 mladých lékařů z celkových 784 čerstvých absolventů lékařských fakult. Řada z nich se podle něho může "z cesty na zkušenou" vrátit. Úřady práce nyní nabízejí kolem sedmi set volných lékařských míst v nemocnicích, z toho čtyři stovky pozic jsou neobsazené déle než dvanáct měsíců.

Jakákoli zmínka o tom, že by české pacienty léčil třeba Bulhar, ale na odboráře působí jako rudý prapor na býka: "To by bylo dobré. Zatímco pro nás peníze nejsou, Bulharům by stát kursy češtiny zaplatil," odmítá takové řešení členka brněnských odborů Lenka Doležalová.

Týden, Veronika Rodriguez

---

Kde hrozí největší potíže (údaje k 5. lednu)

Odhadnout, kde nastanou 1. března potíže, je těžké - lékaři výpovědi podávají, stahují, nemocnice nesmlouvávají nové týmy, které Je nahradí (největší Je odliv anesteziologii, Internistů, chirurgů, radiologů a gynekologů). Nejhůře vypadá situace na Vysočině, kde chybí fakultní nemocnice, odbory Jsou tam silné a výpovědi podalo asi 60 % nemocničních lékařů. V ostatních regionech by vzniklé "díry" snad mohli pokrýt zbylé nemocnice a ambulantní specialisté.

Nejohroženější nemocnice

Nemocnice Jihlava
Má 115 lékařů a výpověď podalo 73 procent z nich. Nejvíce výpovědí hlásí velká oddělení: ARO, anesteziologie, chirurgie, interna a gynekologie-porodnictví.
Nemocnice Nové Město na Moravě Má 94 lékařů a výpověď podalo 72 procent z nich. Ohrožené jsou především ARO, chirurgie, interna a gynekologie-porodnictví.

Úrazová nemocnice Brno
Má 41 lékařů a výpověď podalo 63 procent z nich. Nejvážnější situace je na traumatologickém oddělení.

Nemocnice Krnov
Má 55 lékařů a výpověď podalo 60 procent z nich, převážná část lékařů je z ARO, interny, ortopedie a gynekologie.

Pardubická krajská nemocnice
Má 110 lékařů a výpověď podalo 57 procent z nich. Odejít chtějí většinou mladí lékaři napříč všemi obory.

Krajská nemocnice Tomáše Bati Zlín
Má 128 lékařů a výpověď podalo 44 procent z nich, hlavně lékaři z klíčových oddělení, jako je ARO, chirurgie, interna, neurologie a rentgenologie.

TABULKA: Odchody lékařů z nemocnic v majetku krajů (tedy bez státních a soukromých)

kraj počet výpovědí celkový počet lékařů podíl v procentech
Vysočina 391 648 59
Moravskoslezský 472 933 51
Zlínský 261 650 40
Plzeňský 82 222 37
Pardubický 225 608 33
Jihomoravský 204 649 31,4
Karlovarský 78 270 28,9
Královéhradecký 121 446 27
Středočeský 143 828 17,2
Liberecký 112 800 14
Praha 560 4190 13,4
Ústecký 134 1250 10,7
Jihočeský 99 970 10,2
Olomoucký* 1 287 0,3

*Většinu nemocnic zde neprovozuje kraj, ale soukromá společnost Agel.

Zdroj*: TÝDEN

---

Děkujeme, odcházíme - hlavní strůjci protestu

V čele akce Děkujeme, odcházíme stojí lékaři, kteří ve své branži profesně nepatří mezi špičky (v žebříčku 80 nejlepších českých lékařů, který spolu s experty sestavil nedávno TÝDEN, se neobjevili ani mezi adepty). Jméno jim udělal až letošní protest.

Martin Engel

Hlavní tvář protestu. Čtrnáct let pracuje na radiologické klinice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. V roce 2006 stanul v čele Lékařského odborového klubu, čímž si udělal jméno, a předloni začal zažehávat protesty mezi lékaři v nemocnicích (namířeny byly proti nové úhradové vyhlášce).

Pavel Vávra

Mladá krev a nová mediální hvězda Lékařského odborového klubu - další, donedávna prakticky neznámý internista působí v nemocnici v Novém Městě na Moravě. Tváří kampaně se sedmatřicetiletý lékař stal v srpnu 2010.

Peter Igaz

Za vyšší platy českých doktorů se paradoxně zasazuje také třiatřicetiletý Slovák, který medicínu vystudoval v Hradci Králové. Od roku 2002 působí jako řadový lékař v několika českých nemocnicích (hlavně v Karlových Varech, kde je šéfem tamního Lékařského odborového klubu), věnuje se gastroenterologii a práci pro odbory.

Šárka Drinková

Devětatřicetiletá angioložka (zabývá se diagnostikou a terapií onemocnění cév) a odborářka (šéfuje Lékařskému odborovému klubu na Vysočině) působí od roku 1996 na havlíčkobrodské interně, kde je nyní v pozici zástupkyně primáře.

Jiří Hrabovský

Tomuto nelékaři vděčí lékařská kampaň za mnohé. Veřejnost si ho pamatuje ještě z dob normalizační Československé televize, kde působil 12 let až do roku 1990. Dlouho byl mluvčím mladoboleslavské Škodovky a chvíli také Čedoku. Dnes je ředitelem agentury Ewing PR. V posledních deseti letech ho jako mluvčího najímají ? rmy, které mají problém se svým mediálním obrazem. Jeho služby využívala například Nomura u kauz IPB nebo České pivo. Najal si ho rovněž Viktor Koláček, někdejší majitel OKD, který byl trestně stíhán. Loni podepsal Hrabovský smlouvu s LOK a jeho agentura stvořila kampaň Děkujeme, odcházíme: Ewing PR najala redaktory z Novy, aby vybrané lékaře cvičili ve vystupování před kamerou. Podle Hospodářských novin dostal Hrabovský od LOK 3,5 milionu korun. Objevily se i spekulace, že to bylo více - až do deseti milionů. Sám Hrabovský odmítl částku sdělit: "Je to součást obchodního tajemství."

---

České nemocnice - kolik stojí a kolik mají lékařů

V Česku působí celkem 27 959 zdravotnických zařízení (nemocnice, léčebny, ambulance) a pracuje v nich 45186 lékařů (přepočteno na úvazky). Na jednoho lékaře tak připadá 233 obyvatel. A obráceně, na 10 tisíc obyvatel připadá 36,5 lékaře, 6,5 zubaře a 79,6 zdravotní sestry a porodní asistentky.

Jak je to v nemocnicích

Ve 191 nemocnicích pracuje 18 853 lékařů (přepočteno na úvazky). Průměrný věk lékaře je 47,3 let.
V nemocnicích je k dispozici 62 992 lůžek (53 716 akutních, 2186 novorozeneckých a 7090 lůžek následné péče).
Ve 154 odborných léčebných ústavech (ozdravovny, hospice, psychiatrie apod.)je 21 704 lůžek. Státní nemocnice zaměstnávají 20 % lékařů, je v nich 30% lůžek. Krajské a obecní nemocnice zaměstnávají 11 % lékařů, je v nich 16 % lůžek.
V soukromých a církevních zařízeních pracuje 69 % lékařů, je v nich 54 % lůžek.

Kapacita nemocnic od roku 2008 klesla o 1,1 %, naopak sociální pobytové služby narostly o 25 %.
Nemocnice jsou plně využity jen 255,5 dne v roce.
Průměrná doba pacienta na lůžku Je 7,4 dne.

Graf - Jak se měnily počty nemocničních lékařů

1989 10 860
1995 14 368
2000 15 443
2005 17 325
2009 18 853

Toky peněz

České zdravotnictví spotřebovalo v roce 2009 celkem 286,2 miliardy korun (7,9 % HDP). Největší díl z toho tvoří peníze vybrané na veřejném zdravotním pojištění (76,4 %), soukromé výdaje (hlavně výdaje domácností) tvoří 16,3 %, stát, kraje a města přispěly 7,3 %. Náklady na zdravotní péči na každého obyvatele byly průměrně 27 282 korun. Téměř polovina peněz putuje do českých nemocnic. Ty spolkly v roce 2009 123,2 miliardy korun (o 10 % více než v roce 2008). Na platy zaměstnanců jde 43,1 % všech výdajů nemocnic.

TABULKA: Kolik stojí den v nemocnici

LDN krajské a okresní nemocnice fakultní nemocnice
hotelové služby: 570,- 1230,- 2120,-
medicínské služby: 770,- 2805,- 4885,-
celkem: 1340,- 4035,- 7005,-
(akutní lůžka zaplněna dlouhodobě ze 75 %, lůžka v LDN z 95 %)

Srovnání s Rakouskem
(Rakousko a Česko mají podobnou historii, vývoj, typ pojištění a velikost populace)

V Česku je většina nemocnic akciových, v Rakousku neziskových (85 %).
V Česku je 191 nemocnic s téměř 63 tisíci lůžky, v Rakousku je 272 nemocnic s 67 tisíci lůžky.
V Česku je 11 fakultních nemocnic s 18 700 lůžky, v Rakousku 3 (jmenují se univerzitní a mají 5500 lůžek).
V Česku je využití lůžek kolem 70 %, v Rakousku 76 %.
V Česku stojí den v nemocnici v průměru 200 eur, v Rakousku 500 eur.

Zdroj*: Ústav zdravotnických informací a statistiky (data za rok 2009) a Asociace českých a moravských nemocnic, TÝDEN

---

Lékaři a jejich platy - jak na tom jsou?

Průměrná mzda v české nemocnici je 22 840 korun (za poslední rok se zvedla o 7 %), nicméně v tom Jsou započítáni všichni zaměstnanci. Lékař krajské či městské nemocnice si průměrně přijde na 44 266 korun (včetně odměn, příplatků a přesčasů), ve fakultní nemocnici na 48 723 korun. Průměrný výdělek v Česku činí 23 665 korun a lékaři požadují, aby měli garantovaný základní plat ve výši 1,5 až trojnásobku této částky (tedy 35 000 až 70 000 bez odměn a přesčasů). Jak Jsou na tom ve srovnání s dalšími profesemi?

Mladý lékař si vydělá průměrných 32 584 tisíc korun hrubého měsíčně. Částka se skládá z tarifu (17 885 korun), odměn, příplatků a přesčasů. Později se jeho plat vyhoupne na průměrných 50 000 korun hrubého měsíčně.

Nastupující advokátní koncipient se pohybuje v rozmezí 12 000 až 15 000 korun hrubého měsíčně (podle regionu). V Brně si mohou koncipienti přijít i na průměrných 12 000 až 18 000 korun hrubého, v Praze dokonce na 22 000 až 25 000 hrubého měsíčně. Záleží ovšem na velikosti a klientele konkrétní advokátní kanceláře. Zatímco průměrná nástupní mzda u samostatných advokátů začíná v Praze na 15 000 korunách, ve velkých advokátních kancelářích je nástupní mzda kolem 25 000 korun hrubého. Tato vyšší odměna je zpravidla vykoupena přesčasovými hodinami v práci. Po pěti letech praxe se průměrný měsíční příjem pražského advokáta vyhoupne na 80 000 až 120 000 korun hrubého měsíčně.

Učitelé mají průměrné mzdy nízké. Na základní škole je to 23 767 korun hrubého měsíčně. Částka se skládá z tarifu (15 350 korun), náhrad, odměn, příplatků za vedení a přesčasů. Pokud jde o učitele na vysokých školách, jejich průměrná mzda činí 33 264 korun.

TABULKA: Kolik berou vysokoškoláci
statistika průměrných mezd ve vybraných oborech; v korunách

vedoucí malé pobočky banky 59 836
vysokoškolský profesor 51 484
analytik výpočetních systémů 50 830
auditor 50 498
právník 49 117
lékař (soukromé zařízení) 42 501
programátor 42 141
architekt 37 662
stavební Inženýr 37 477
hlavní účetní 36 609
vědecký pracovník 33 001
bakteriolog 28 866
asistent na vysoké škole 23 380

TABULKA: Průměrné platy nemocničních lékařů podle krajů

celkem tarif
Karlovarský 61 900 26 981
Středočeský 56 362 24 095
Královéhradecký 55 948 24 678
Olomoucký 55 635 24 464
Plzeňský 54 875 22 702
Zlínský 51 791 23 893
Moravskoslezský 51 760 22 781
Vysočina 48 988 22 970
Praha 46 988 23 660
Pardubický 45 289 24 817
Jihomoravský 44 417 23 288
Ústecký 43 416 21882
Jihočeský 41 832 24165
Liberecký 39 512 22 457
Česká republika 48 723 23 431

Jak vypadá mzda ve fakultní nemocnici

Ve fakultních nemocnicích pracuje 39 % pracovníků zdravotnictví. Průměrný plat tam činí 26 750 korun, přičemž průměrný plat lékaře je 48 723 korun.

- základ mzdy (tarif) tvoří 48 % platu, zbytek jsou odměny, osobní příplatek (může činit až 100 % tarifu), přesčasy a podobně
- 56 % z celkového počtu 12 216 lékařů je zařazeno ve 14. platové třídě (průměrný plat 56 459 korun hrubého měsíčně, tarif 25 880 korun)
- 15 % lékařů je zařazeno do 13. platové třídy (průměrný plat 40 805 korun hrubého měsíčně, tarif 22 329 korun)
- 22 % lékařů je ve 12. platové třídě (průměrný plat 32 584 tisíc korun hrubého měsíčně, tarif 17 885 korun)
- sestry pobírají asi polovinu mzdy lékaře
- farmaceuti pobírají průměrných 40 942 korun měsíčně

Do roku 2007 se platy opíraly o tarifní složku, od roku 2008 stále vyšší část mzdy tvoří osobní ohodnocení a odměny. Ministerstvo zdravotnictví chtělo loni dokonce tarify zcela zrušit, lékaři by si nasmlouvávali platy individuálně jako zaměstnanci jiných oborů. Lékaři se ale proti takovému postupu vzbouřili.

Zdroj*: ÚZIS, spol. Robert Haif, Ústav pro informace ve vzdělávání, MPSV, TÝDEN

Týden, Veronika Rodriguez

Zdroj: Týden