Lékařský odborový klub (LOK SČL) kritizuje ministryni zdravotnictví za podobu letošní úhradové vyhlášky. V prosinci lékařům slíbila, že úhradová vyhláška na letošní rok nebude oproti loňskému roku omezovat finanční toky do nemocnic.

„Ministryně loni v prosinci uvedla, že vyhláška na rok 2010 bude v podstatě stejná jako vyhláška z loňského roku. Předpokládali jsme, že nedojde k žádným radikálním zvratům. Nyní se ukazuje, že opak je pravdou. Letošní vyhláška výrazně omezuje přísun peněz do nemocnic a přináší změny, které chod nemocnic výrazně komplikují,“ říká předseda odborového klubu Martin Engel a dodává:

„Nemocnice na tento vývoj reagují různě. Někde dochází ke snížení počtu zaměstnanců nebo jejich finančního ohodnocení. Asociace nemocnic hlásí z několika krajů odklad neakutních operací. Je to vážná věc, která dopadne na zaměstnance. Peníze v pojišťovnách přitom jsou,“ míní předseda LOK. Odborový klub proto žádá navrácení vyhlášky platné pro loňský rok.

Individuálně sjednaná péče

Některé nemocnice dovedou podle Engela získat od pojišťoven stejný objem peněz jako loni.

„V legislativě stojí, že úhradová vyhláška platí v případě, že se nemocnice s pojišťovnou nedohodnou jinak. Tato věta je čertovo kopýtko. Některá zařízení mají výhodnější kontakty než jiná zařízení a mohou mít nastavené platby jinak. Oficiálně je nastavený jednotný systém, z něhož však jednotlivci mají nastavené výjimky. Určitě nikdo sám nevystoupí a neřekne, že umí dostat peníze zpátky tak, jak byly loni.“

Náměstek pro léčebnou péči v Nemocnici Jihlava, MUDr. Lukáš Velev poukazuje na to, v jakých konkrétních parametrech se letošní úhradová vyhláška změnila. „Letos se výrazně rozšířil objem péče, který si nemocnice s pojišťovnami sjednávají individuálně. Nemocnice mají vyjednávat o tak podstatných výkonech jako je například laparoskopická cholecystektomie - jeden z nejčastějších výkonů na chirurgii. Nemocnice se budou s pojišťovnou dohadovat jako na perském trhu,“ říká MUDr. Velev, který je zároveň místopředsedou LOK.

Pojišťovny podle Veleva dosud nemocnicím ještě nesdělily, za jakou cenu lékaři letos operují, jak bude cena výkonů tvořena, ani jaký počet operací budou pojišťovny hradit. „Zatímco loni se režim individuálně sjednané péče týkal pouze totálních endoprotéz, a kardiostimulátorů, letos se rozšířil o dalších sedm výkonů, včetně operací varixů dolních končetin, karpálního tunelu, některých gynekologických výkonů a dalších.“

VZP: nemocnice vědí, za kolik léčí

Všeobecná zdravotní pojišťovna tvrdí opak – nemocnice vědí, za kolik léčí. „Je pravděpodobné, že dohody o novém způsobu úhrady, který bude podporovat v indikovaných případech ambulantní provedení, budou platit od 2. pololetí 2010. Do té doby platí dosavadní způsob, takže nemocnice vědí, jak jsou tyto činnosti hrazeny,“ odpovídá na dotaz MT mluvčí pojišťovny Jiří Rod a dodává:

„Obecně existují dvě skupiny položek. První se individuálně projednávaly už v roce 2009, což byly TEP, kardiostimulátory a kardiovertry a pak OKA. Tyto položky byly projednány už s jednotlivými nemocnicemi, nebo se o nich nyní už konkrétně jedná. Pak je druhá skupina výkonů, které byly nově přidány od roku 2010, což je operace karpálního tunelu, artroskopie, laparoskopické výkony ( kýly, operce žlučníku), operace varixů na dolních končetinách a malé gynekologické výkony. S návrhem na způsob i výši úhrady od VZP byly seznámeny asociace nemocnic, AČMN se nevyjádřila, s ANČR probíhají jednání,“ poznamenává mluvčí VZP.

Vyhláška posílí DRG

Dopadů letošní vyhlášky se neobává ani Národní referenční centrum. „ V části, která se týká akutní lůžkové péče, nespatřuji rozdíl mezi roky 2009 a 2010 jako výrazný - zůstává stejný princip úhrady. Pro klasifikaci poskytnutého objemu produkce se používá DRG. Zjednodušeně lze říci, že DRG plní funkci rozdělení části poskytnuté péče. Již nejsou podstatné jednotlivé izolované výkony, ale posuzuje se jednotlivý hospitalizační případ - což z kvalitativního hlediska je výrazný posun vpřed,“ říká ředitel centra Pavel Kožený a dodává:

„Vyhláška dává větší prostor pro individuálně nasmlouvanou péči nikoliv na úkor DRG, ale na úkor spíše té neadresné paušální. To ocení převážně ty nemocnice a zdravotní pojišťovny, které umí pro své klienty / pacienty zajistit něco víc než anonymní počet bodů.“

Podle Koženého jsou změny, které může vyvolat aplikace letošní vyhlášky, pozitivní. DRG je plně ukotveno, jak v informačních systémech nemocnic, tak se začíná projevovat v práci revizních lékařů zdravotních pojišťoven.

„Z pohledu platebního systému a tedy i DRG motivační mechanizmy mohou vést ke dvěma typům změn, které je potřeba důsledně odlišovat. Prvním typem je skutečná změna v realitě poskytované péče. Při těchto změnách dostává pacient jiný obsah péče (např. jiné výkony nebo jiné léky), jinou formu péče (např. ambulantní formu na místo hospitalizační), nebo může být poskytnutá péče jinak strukturovaná v čase (např. může být zkrácena délka hospitalizace při stejném obsahu péče, nebo je péče jinak článkována, např. chemoterapie se poskytne formou opakované jednodenní péče namísto jedné hospitalizace). Druhým typem je zdánlivá změna v realitě poskytované péče. Zde nejde o skutečnou změnu v realitě (obsahu, struktuře a formě) poskytované péče. Nicméně nástroje, které umějí dostatečně klasifikovat produkci poskytované péče jsou tím pravým k odhalení skutečného stavu. A ty již dneska mají jak zdravotní pojišťovny, tak i nemocnice,“ uzavírá Kožený.

Iva Bezděková

Zdroj: www.tribune.cz