Lidé zaplatí více za běžné léky i za přípravky na předpis
Lidé zaplatí více za běžné léky na bolest a čeká je také zvýšení doplatků na léky hrazené z pojištění. Zentiva zvýšila od 1. června cenu volně prodejných léků Paralen a Ibalgin. V lékárnách se to zatím neprojevilo, doprodávají zásoby. S větším doplatkem by měli počítat chroničtí pacienti, kteří dostávají recept na léky na tlaku, cholesterol a na depresi. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) zveřejní v úterý seznam přípravků, na něž si lidé více připlatí. Řádově to prý budou stovky léků.
"Se Zentivou bylo v pátek a dnes zahájeno správní řízení na Ramil, Ramil H a Lozap a Lozap H, což jsou léky na vysoký tlak. Návrh SÚKL je na dramatické snížení úhrad," řekla ČTK mluvčí Zentivy Věra Kudynová. Na jaký doplatek se mají pacienti připravit, neupřesnila. Uvedla jen, že firma nemá prostor na snížení ceny, takže rozdíl mezi cenou a klesající úhradou pojišťovny bude muset doplatit pacient.
Odborník na lékovou politiku Josef Suchopár, který dříve působil jako ředitel odboru lékové politiky na ministerstvu zdravotnictví, upozornil, že i když úhrady pojišťoven klesnou, zůstane v každé lékové skupině alespoň jeden lék bez doplatku. Záleží tedy na lékaři, zda takový přípravek pacientovi napíše. Omezení dostupnosti léčby podle něj nehrozí.
"Fakt je, že u některých skupin léků na vysoký tlak či léčbu srdečního selhání se dá očekávat snížení úhrad v řádu desítek procent. V blízké budoucnosti se to dotkne řádově stovek léků. V každé skupině ale bude dál alespoň jeden přípravek plně hrazený z pojištění," řekl ČTK Suchopár.
Také podle předsedy České kardiologické společnosti profesora Michaela Aschermanna nehrozí kvůli zvýšeným doplatkům omezení léčby. "Nemuseli jsme omezit předepisování léků, problém je spíše v tom, že lidé pak předepsaný lék neužívají," řekl ČTK Aschermann.
Kritici reformy varují, že zavedením regulačních poplatků a zvýšením doplatků se omezí dostupnost léčby zvláště pro seniory, kteří mají více nemocí. V prvním čtvrtletí spotřeba podle dat pojišťoven skutečně klesla.
"Lidé čekali reformu zdravotnictví a předzásobili se v závěru minulého roku," vysvětlil Suchopár. "To neznamená, že by se u nás přestali lidé léčit, ale zachovali se ekonomicky racionálně a nechtěli zbytečně platit, pokud to šlo. Vyrovná se to a spotřeba léků, jako jsou přípravky na vysoký tlak, rozhodně oproti loňsku neklesne," dodal.
Podle dostupných informací podražil pro pacienty z volně prodejných léků od počátku roku Korylan z 26 na 60 korun a Alnagon z 31 na 70 korun. Více zaplatili lidé také za Valetol a přípravky snižující kyselost žaludku. Až dojdou lékárnám staré zásoby, zaplatí lidé za Paralen 500 zhruba 13 korun, tedy o čtyři více než dosud. Za Ibalgin 400 dají 49 korun, tedy zhruba o 6,50 více. Cena Modafenu 12 tablet stoupne ze 70 na 75 korun.
Mezinárodní srovnání spotřeby léčiv zemí OECD potvrzuje, že v Česku je spotřeba léčiv poměrně vysoká. V přepočtu na paritu kupní síly nakoupí průměrný Čech ročně léky za 449 jednotek (fiktivní měny), je to druhé místo žebříčku, v němž vedou Islanďané z 517. Průměrný Slovák dá za léky za rok 242 jednotek a je na konci žebříčku. Méně než 300 dá za léky za rok průměrný Nizozemec a Portugalec, mezi 300 a 400 Španěl, Brit, Fin, Němec, Dán, Švéd, Maďar a Ital. Nor má za rok léky za 431 jednotek.
Ve spotřebě přípravků na překyselený žaludek vedou Dánové, z tisíce lidí se každý den vezme sedm denní doporučenou dávku, v případě Čechů jen 1,9. Nejméně antacid berou Němci, 0,1 z tisíce. Léky na žaludeční vředy si každý den z tisíce Čechů vezme 34,3, nejméně Slováci, 17,5, mezi 40 až 50 Švédové, Belgičané, Portugalci a Maďaři. První jsou Francouzi s 53,6.
Léky na cukrovku užívají nejvíce Finové, z tisíce pacientů vezme denní doporučenou dávku 65,5, v Česku 46,1, na Slovensku 36,5.
Denní doporučenou dávku léku na poruchy srdečního rytmu bere 6,4 Čechů z tisíce, 1,1 Švédů, 1,6 Dánů, první je Francie s 10,9. Betablokátory na poruchy srdečního rytmu užívá v denní doporučené dávce z 1000 Čechů 78,2, to je nejvíce v zemích OECD. Nejméně je užívají Portugalci, 19,3, Čechům se blíží Němci se 73,3. Antirevmatika ze 1000 Čechů bere v denní doporučené dávce 66,2, víc jich berou jen Finové, 76,7, Čechům se blíží Portugalci s 65,6, nejméně jich berou Nizozemci, 27,7.
Spotřeba analgetik je v Česku spíše nižší, denní doporučenou dávku bere z 1000 lidí 23,2, méně jich užívají Belgičané s 10,5 a Němci s 18,1, nejvíce Dánové s 92,6 a Švédové se 73,5. Anxiolytika, léky na úzkost, užívá z 1000 Čechů v denní doporučené dávce 19,7, nejméně je berou Němci, šest, nejvíce Maďaři, 49,4. Hypnotika a sedativa bere v denní doporučené dávce z tisíce patnáct Čechů, 10,7 Slováků, 0,1 Belgičanů, ale 54,4 Finů a 51,6 Švédů. Antidepresiva má z tisíce Čechů v denní doporučené dávce 26,9, Slováků jen 18,1, nejvíce Švédů, 65,7, Dánů 59,5 a Belgičanů 53,3.
Zdroj: ČTK