Lékový ústav: jsme na Tronevii závislí
SÚKL letos v březnu zveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek informaci o výběrovém řízení na zakázku: Poskytování služeb servisní podpory a rozvoje vybraného SW za více než 50 milionů Kč. Nikdo se do této zakázky nepřihlásil. Zveřejnil SÚKL informace o této zakázce ještě na nějakých jiných zdrojích? Pokud ano, kde a v jakém znění? Myslí si vedení SÚKL, že tato forma zveřejnění byla dostatečná?
SÚKL jako veřejný zadavatel zveřejnil v březnu 2015 v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) informaci o plánovaném zadávacím řízení s názvem „Poskytování služeb servisní podpory a rozvoje vybraného SW“ ve Věstníku veřejných zakázek („Oznámení předběžných informací“). Zahájení zadávacího řízení oznámil SÚKL v květnu 2015 ve Věstníku veřejných zakázek, dále v evropském věstníku veřejných zakázek a na profilu zadavatele. Zveřejnění nadlimitní veřejné zakázky proběhlo v souladu se ZVZ, a proto zcela dostatečným způsobem.
Za jakou konkrétní činnost má firma Tronevia získat zakázku za 50 milionů v následujících dvou letech? Jde pouze o údržbu a rozvoj stávajících systémů nebo o vytvoření zcela nových systémů?
Předmětem jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU) je poskytování služeb - zajištění servisní podpory a rozvoje vybraných softwarových aplikací aplikační systémy LEK13, DIS13, recept, Registr pro léčivé přípravky s omezením, Externí identity, Hlášení závad v jakosti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, Systém pro nahlížení do dokumentace správních řízení o cenách a úhradách léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, aplikační systém pro zpracování Hlášení o stavu a pohybu zásob návykových látek, Integrace na www SÚKL, Synchronizace číselníků, Ostatní ESB služby, Integrační infrastruktura realizovaná a provozovaná na základě generického SW.
Otázkou jsme měla na mysli, zda jde o údržbu a rozvoj stávajících funkcí, nikoliv o vytvoření funkcí nových. Zřejmě je tomu tedy opravdu tak, že jde pouze o údržbu a rozvoj stávajících funkcí. Pochopila jsem to správně?
Z vašeho dotazu vyplývá, že došlo k nepochopení rozdílu mezi SW aplikací a její funkcí. Předmětem veřejné zakázky je ale údržba a rozvoj celého souboru SW aplikací, které využívají jednotnou integrační platformu, se kterou jsou neoddělitelně svázané. Princip je možné demonstrovat na SW aplikaci „Hlášení závad v jakosti léčivých přípravků“, kde tato SW aplikace zajišťuje funkce spojené s celým životním cyklem závad v jakosti (nahlášení, zpracování, atd.). Z toho vyplývá, že v odpovědi na otázku č. 2 se jedná o zajištění údržby a rozvoje SW aplikací, nikoli jejich jednotlivých funkcí. Tyto funkce je možné v rámci rozvoje samozřejmě modifikovat, např. z důvodu změny legislativy. Jak jsme již uvedli v odpovědi na otázku č. 3, pokud se jedná o rozvoj SW aplikací, zadávací dokumentace umožňovala minimálně dvě různá řešení. Buď vlastní naprogramování nových SW aplikací, nebo řešení ve spolupráci s dosavadním dodavatelem.
Ministr zdravotnictví v žádosti o souhlas s JŘBÚ píše, že se SÚKL stal závislým na společnosti Tronevia kvůli nevyjasněným autorským právům k licencím na používání softwaru. „V roce 2015 se projevila negativa současné praxe, kdy SÚKL nebyl schopen identifikovat sprasné vznikající problémy a při jejich řešení se SÚKL stal závislým na společnosti TRONEVIA a.s.“ Nerozumím tedy, jak by SÚKL postupoval, pokud by přihlásil do výběrového řízení vyhlášeného letos v březnu nějaký jiný zájemce o výše uvedenou zakázku? Přenechala by firma Tronevia zdrojové kódy jiné firmě, která by vyhrála výběrové řízení?
Ředitel SÚKL bezprostředně po svém nástupu do funkce v únoru 2014 zahájil podrobnou analýzu. Její výsledky indikovaly určitou závislost Ústavu na uvedené společnosti. Další postup bylo nutno zvolit s ohledem na výkon kompetencí, avšak s cílem omezit závislost Ústavu na externích subjektech. Složitost situace neumožňovala vztahy mezi SÚKL a externí společností bez dalšího ukončit. Naopak bylo třeba vytvořit dostatečný prostor pro řešení, což SÚKL činil a činit bude
i nadále. Bez zajištění podpory jmenovaných aplikací by Ústav nebyl schopen provozovat systém elektronické preskripce, resp. Registru léčivých přípravků s omezením, a zejména by nemohl shromažďovat data, která jsou zcela zásadní pro revizní činnost v oblasti cen a úhrad. Zde připomínáme, že jen za rok 2015 je předpokládána úspora prostředků z veřejného zdravotního pojištění ve výši cca 2,25 mld. Kč. Jednoznačným krokem Ústavu k vyšší kontrole nad informačními systémy a k transparentnosti bylo rozčlenění předmětu do tří logicky oddělených celků, a to samotného aplikačního software, bezpečnostního perimetru a podpory hardware. Ústav tak otevřel možnost účasti na veřejné zakázce výrazně širšímu spektru potenciálních uchazečů. Jak jednoznačně vyplývá ze zadávací dokumentace, Ústav předpokládal, že uchazeči mohou mít k dispozici zdrojové kódy od dosavadního dodavatele, nebo naprogramují celý systém vlastními silami. Zadávací dokumentace tedy umožňovala minimálně dvě různá řešení. Pokud jde o přenechání zdrojových kódů jinému subjektu, pak nejsme oprávněni hovořit za externí subjekty.
V žádosti o schválení JŘBU se uvádí, že SÚKL vypíše otevřené výběrové řízení v roce 2018. V čem bude za dva roky jiná situace, než jaká byla letos? Firma Tronevia a.s. dostala zakázku na základě JŘBU už v roce 2014. Letos znovu na další dva roky…
Není pravdou, že Ústav počítá s dalším výběrovým řízením v roce 2018. Naopak, Ústav bude připraven na povinnou elektronickou preskripci od 1. 1. 2018, a to na základě vysoutěžené veřejné zakázky, která bude probíhat nejpozději v roce 2016. Pokud jde o zmíněné JŘBU z roku 2014, je nezbytné konstatovat, že Ústav byl k jeho uzavření nucen přistoupit po důkladném rozboru aktuální situace, kdy bývalé vedení Ústavu, resp. oddělení IT, nebylo s to reagovat na exspirující zakázku zajišťující zmiňované klíčové agendy. Pro nové vedení Ústavu bylo zcela neakceptovatelné postupovat podle tehdy navrhovaného řešení, a to vypsáním JŘBU na období 4 let. Z odpovědí na předchozí otázky je zřejmé, že současné vedení Ústavu řeší situaci v oblasti IT plánovitě a systémově, byť kořeny těchto problémů sahají až do druhé poloviny roku 2011. Postupujeme tak, aby Ústav zajistil plnění úkolů bez negativních dopadů, ať už do sféry ekonomické, tak do sféry ochrany veřejného zdraví.
ivb, www.tribune.cz
Zdroj: www.tribune.cz