Lékařský velký bratr

Představte si, že farmaceutické firmy budou vědět, kolik lidí a jakou nemocí trpí. Komu přesně zaslat poštou nabídku na nejnovější přípravek, který může třeba srazit cholesterol. Kde ale takové nejintimnější informace získat? V centrální databázi s kompletní lékařskou dokumentací, kterou například zajišťují provozovatelé elektronických zdravotních karet.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) i autoři projektu elektronické zdravotní knížky IZIP se ale dušují, že záznamy o zdravotním stavu ani jiné osobní údaje nelze v současné době nijak zneužít. "Takové podobné zprávy už v médiích v minulosti proběhly, ale není to možné," řekl TÝDNU mluvčí VZP Jiří Rod.

Intimní data na prodej

Intimní data na prodej Realita je však poněkud jiná. Poměrně čerstvou zkušenost má za sebou devětadvacetiletý počítačový expert Tomáš Petrů z Prahy. Ten se po návštěvě obchodních zástupců firmy IZIP v jeho společnosti letos v květnu stejně jako přes dva miliony dalších Čechů rozhodl nechat si elektronickou zdravotní knížku zřídit.

Po čase ho ale čekalo nemilé překvapení. Přestože podle smluv nesmí se správcem dat mimo zdravotní pojišťovny údaje sdílet nikdo jiný, Petrů se začala znenadání ozývat prodejkyně penzijního připojištění.

"Začala s tím, že se musím připojistit na důchod, protože bez důchodové reformy to dopadne zle a že jsou nejznámější a největší poskytovatel těchto služeb v ČR," popisuje TÝDNU svou zkušenost.

Když se začal zajímat o to, kde žena vzala číslo mobilu a jak ví, kde pracuje, odpověděla mu, že její pojišťovna sdílí data systému IZIP. "Byl jsem z toho v šoku. Jak mohou takové věci předat třetím osobám?!" rozčiluje se mladík, který celý případ předal k šetření Úřadu na ochranu osobních údajů. Není podstatné, zda si pojišťovačka příhodu o sdílení dat vymyslela a kontakty dostala třeba od své spolubydlící. Jisté je, že v přístupu k jedné z nejcitlivějších databází je někde chyba.

Má to svá úskalí

Příběh Tomáše Petrů zaujal i novopečeného poslance TOP 09 Jiřího Skalického, který je zároveň členem správní rady VZP. "Popisovaný případ je zralý na trestní oznámení," míní politik, který zasedá i ve zdravotním výboru Poslanecké sněmovny.

Podle Skalického je systém elektronické dokumentace ve zdravotnictví do budoucna potřebnou věcí a je nutné ho podporovat. Připouští však, že má svá nemalá úskalí. "To, co je zřejmě špatně, je fakt, že do systému IZIP tečou data naprosto nekontrolovatelně. A jak je vidět, možná i nabouratelně," říká.

Celý projekt podle něho zřejmě potřebuje totální přehodnocení. Jedním z nejdůležitějších hledisek vedle otázky zabezpečení systému má být i ekonomická rentabilita. "Musí se říci, co bude dál. Na minulé správní radě jsem požádal, aby na následujícím listopadovém jednání byla zodpovězena řada otázek. Kolik IZIP už celkově stál? Co to v daném okamžiku přináší pro pacienty? Respektive, kdo ho skutečně efektivně využívá?" neskrývá své výhrady.

Lékařům totiž za vkládání dat pacientů (po jejich souhlasu) do systému IZIP jeho provozovatel platí. Pro samotnou práci s pacientem a zjišťování informací o něm však systém využívá jenom mizivá část doktorů, tvrdí Skalický. To nejdůležitější, proč byl stamilionový systém budován - tedy pomoci získat zdravotníkům informaci v reálném čase - tak zatím postrádá smysl. "Důležité by to mohlo být například při urgentních lékařských zásazích, pro rychlou lékařskou pomoc a podobně."

E-mail, nebo psací stroj?

Elektronizace lékařských karet má velkého zastánce v předsedovi správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny Marku Šnajdrovi. Bývalý ministerský náměstek a poslanec za ODS tvrdí, že jde o logický vývoj a samozřejmou modernizaci. Vzdát se systému IZIP by byl krok zpět. "Jako by se v jedenadvacátém století místo e-mailů v počítači začaly psát dopisy přes kopírák na psacím stroji," srovnává Šnajdr. Případ Tomáše Petrů podle něho ale rozhodně zaslouží vyšetření.

Přesto však před návratem k "papírovým" databázím varuje. Představa, že jsou bezpečnější a úniku intimních lékařských dat lépe zamezí, je podle něho mylná. "Jednotlivé lékařské úkony a třeba i předpisy léků si totiž zdravotní pojišťovny elektronicky evidují už nyní. Navíc vstup do systému ani nahlížení nejsou kontrolovány. Elektronická zdravotní knížka to může změnit," domnívá se Šnajdr.

Fungování elektronických zdravotních knížek bude podle něho třeba do budoucna upravit i legislativně a hlavně stanovit postihy, které za zneužití databáze hrozí. "Je to podobné jako s papírovou zdravotní dokumentací, která se řídí přísnými normami. Něco podobného by mělo nastat i u lékařských karet elektronických," popisuje vize tohoto programu Marek Šnajdr.

Týden, Josef Hympl

Zdroj: Týden