Lékárníci ovlivňují při výběru Rx léků až pětinu pacientů

I když má v České republice i na Slovensku stále nejsilnější vliv při výběru přípravku vázaného na předpis jednoznačně lékař v ambulanci, nezanedbatelný počet pacientů přiznává i vliv lékárníka při samotném výběru léků v lékárně. Lékárníci ovlivňují při výběru léků až pětinu pacientů v obou zemích, přičemž míra jejich vlivu se liší v závislosti na jednotlivých typech onemocnění. Slovenští lékárníci zasahují do rozhodovacího procesu s nabídkou alternativ intenzivněji v porovnání s jejich českými kolegy. Převážná většina pacientů se alternativní nabídce nevyhýbá a v minulosti již beze strachu nabídku alternativního léku přijala. Nejčastějším motivem pro alternaci předepisovaného léku je pro pacienta buď vysoký doplatek, anebo momentální nedostupnost v lékárně.

Aktuální studie společnosti GfK s názvem „Klíčové faktory a úloha lékárníka při volbě léku“ odhalila, že lékárníci pracují s nabídkou alternativ u předpisových léků ve 34 až 64 % případů. Intenzita nabízení alternativ se mění v závislosti na indikačních skupinách a samozřejmě rozsahu možných zástupných léků. Výzkum proběhl v srpnu 2012 na reprezentativním vzorku populace, v každé zemi v rozsahu 1 000 respondentů.

Dále bylo zjištěno, že na Slovensku je míra nabízení alternativ o něco vyšší a pohybuje se mezi 42 až 63 procenty. „Slovenští lékárníci nabízejí alternativy léků častěji a intenzivněji při všech typech onemocnění. Může to souviset se zavedením preskripce účinné látky na Slovensku, což posílilo postavení lékárníka při výdeji konkrétního léku,“ říká PharmDr. Eva Vlčková, CSc., která ve společnosti GfK zastává pozici HealthCare Sector Leader pro Českou i Slovenskou republiku.

Role pacienta při výběru léků na lékařský předpis však není nezanedbatelná. „Tady mají daleko silnější postavení čeští pacienti, kteří se jednak v mnohem větší míře podílejí s lékařem na spolurozhodování o lécích, jež jim lékař nakonec předepíše, a na druhé straně jsou také mírně aktivnější v lékárně při hledání výhodnějších alternativ ve srovnání se slovenskými pacienty,“ říká PharmDr. Eva Vlčková, CSc.

Jeden z deseti pacientů si občas předepsaný lék nakonec nevyzvedl. Zatímco v České republice sehrály hlavní roli finance nebo propadnutí receptu, na Slovensku stojí za nevyzvednutím receptu i aktuální nepotřebnost léku, tedy stav pacienta se zlepšil, nebo pacient používá starší zásoby léků.

Naproti tomu, nejdůležitějším faktorem při nákupu volně prodejných léků a doplňků stravy v České republice a na Slovensku je osobní zkušenost s konkrétním produktem. Při výběru značky jsou spotřebitelé k té své loajální. Názor odborníků, ať již lékaře nebo lékárníka, je druhým nejsilnějším kritériem při nákupu volně prodejných léků a doplňků stravy. Převážná většina spotřebitelů volně prodejných léků a výživových doplňků má už před vstupem do lékárny jasnou představu o tom, jaký produkt si chtějí koupit. Často se však nebrání vyslechnutí rady a doporučení od lékárníka. Třetím nejdůležitějším kritériem je cena.

U některých kategorií volně prodejných léků až polovina uživatelů sahá jedině pro svoji oblíbenou a osvědčenou značku. „Vysokou míru preference jedné značky mají spotřebitelé především u volně prodejných léků na alergie a na problémy s trávením, a to bez rozdílu v obou zemích. Mezi výživovými doplňky má značka silné postavení u přípravků na hubnutí,“ říká PharmDr. Eva Vlčková, CSc.

U ostatních kategorií pak spotřebitelé volí mezi dvěma až třemi nejoblíbenějšími značkami. U kategorií s velkou loajalitou ke značce si nechává doporučit od lékárníka alternativu necelá polovina spotřebitelů, zatímco u jiných kategorií je jejich sklon nechat si poradit o něco vyšší, a to v rozmezí 60 až 80 procent. „Téměř všichni spotřebitelé připouštějí, že lékárníkem doporučenou alternativu alespoň někdy přijmou. Důvodem je důvěra v lékárníka jako odborníka a cena, respektive výhodnější nabídka v akci,“ říká PharmDr. Eva Vlčková, CSc.

Volně prodejné léky nakupují spotřebitelé stále téměř výhradně v kamenných lékárnách. Nákup na internetu je okrajový – v České republice tvoří pětiprocentní a na Slovensku tříprocentní podíl. Na druhé straně pro různé výživové doplňky a přípravky na hubnutí jsou významným kanálem i supermarkety/hypermarkety, specializované prodejny, drogerie a internet.

Zdroj: Medical Tribune