Lékárníci navrhují úpravu obchodní přirážky
Dokončené hloubkové revize cen a úhrad léků i zkrácené revize vycházející z podnětů zdravotních pojišťoven přinesly v posledních letech výrazné snížení cen a úhrad preskripčně vázaných léčivých přípravků. Vzhledem k tomu, že na cenách léků je závislá výše lékárenských marží, je jedním z důsledků tohoto trendu i významné snížení příjmů lékáren.
Zástupci České lékárnické komory (ČLnK) na tento důsledek v minulosti opakovaně upozorňovali a navrhovali změnu systému odměňování lékárníků s tím, že část odborné lékárenské péče, tedy výdej léčiva a spojené poradenské služby, by mohla platit zdravotní pojišťovna výkonově, čímž by se aspoň částečně potlačila závislost odměny lékárníků na ceně léčiv. Nejvíce postižen propadem příjmů je segment malých a středních lékáren. „V důsledku této situace musíme přijímat nepopulární opatření vedoucí k zefektivnění provozu lékáren. Pro zachování kvality odborné lékárenské péče však musíme zaměstnávat vysokoškolsky vzdělané farmaceuty, což si vyžádá nemalé mzdové prostředky. V praxi jsme pak svědky propouštění nižšího zdravotnického personálu, farmaceutických asistentů a v horším případě i ukončení činnosti celých lékáren,“ vysvětluje Mgr. Marek Hampel, předseda představenstva Grémia majitelů lékáren (GML), a dodává: „Pokud tato situace bude pokračovat, bude docházet k další koncentraci kapitálově silných provozovatelů lékáren, což může vyústit v rozdělení trhu mezi několik velkých hráčů, kteří budou mít silnou vyjednávací pozici ve vztahu k dodavatelům, ministerstvu zdravotnictví a také zdravotním pojišťovnám. V budoucnu se dá očekávat nerovnoměrné rozložení lékárenské péče a dramatické snížení její dostupnosti, především na malých městech a vesnicích. Ani velký řetězec si nedovolí dlouhodobě prodělávat v lokalitách s nízkou kupní silou obyvatelstva, a to už vůbec nehovořím o dalším fenoménu, kterým je masivní vývozu léků do zahraničí, což je v posledních letech hlavní příčinou nedostatku léků v Česku.“
Na jednání zdravotnické tripartity, které proběhlo minulý měsíc na ministerstvu zdravotnictví, Grémium majitelů lékáren navrhovalo úpravu cenového předpisu, kterou by ministerstvo mohlo výpadky příjmů lékárnám v důsledku snižujících se cen a úhrad léků kompenzovat. „Konkrétně navrhujeme společně s Českou lékárnickou komorou a Asociací velkodistributorů léčiv úpravu degresivní obchodní přirážky tak, aby se podle statistických modelací upravila výše prvních tří až čtyř cenových pásem směrem nahoru, protože v těchto cenových hladinách se vydává nejvíce léčiv v malých a středních lékárnách, a naopak se snížila obchodní přirážka v posledních dvou cenových pásmech, v nichž se léčiva v malých lékárnách vůbec nevydávají. Tím pádem by byl dopad na výdaje zdravotních pojišťoven neutrální. Další kompenzační mechanismy lze hledat i v oblasti oddělení distribuční a maloobchodní přirážky, které jsou využívány ve všech zemích Evropské unie i na Slovensku; tento mechanismus bychom chtěli projednat až ve druhém kroku s účinností k 1. lednu 2015, kdy navíc předpokládáme zrušení regulačních poplatků a snížení DPH u léčiv,“ upřesňuje Mgr. Hampel.
Napjatou situaci v malých lékárnách vnímá také ministerstvo zdravotnictví. „Uvědomujeme si, že nároky kladené legislativou na poskytování lékárenské péče vyžadují také určitý příjem, který zajistí jejich pokrytí. Je věcí jednání se zástupci poskytovatelů lékárenské péče, jakým směrem se bude odměňování lékárenské péče dále ubírat, a je mimo jiné jejich úkolem přesvědčit ministerstvo zdravotnictví o svých požadavcích a návrzích na řešení,“ vzkazuje ministr Němeček s tím, že pokud jde o kvalitu poskytované péče, nelze připustit, aby nebyly dodržovány požadavky stanovené zákonem.
Systémové úspory může přinést i elektronická preskripce
Grémium majitelů lékáren z několika důvodů podporuje větší rozšíření elektronické preskripce, která by podle platné legislativy měla být povinná pro lékaře od 1. ledna 2015. „Tím hlavním důvodem je centrální úložiště elektronických receptů a centrální úložiště pod správou státu. Máme velmi neblahé zkušenosti s tzv. lokálními úložišti receptů, kdy v praxi docházelo k omezování svobodného výběru lékárny pacientem, což považujeme za projev nekalé soutěže. Dalším důvodem je úspora administrativních nákladů na straně lékárny. V současné době neseme největší náklady na elektronizaci zdravotnictví jen my – převádíme tzv. papírové recepty na ‚elektronické‘, které předáváme zdravotním pojišťovnám a na SÚKL. Díky modelaci pro všechny lékárny máme spočítáno, že jen na administrativních nákladech by roční úspora v lékárně mohla dosáhnout až výše 300 000 korun. Významné úspory lze očekávat na straně zdravotních pojišťoven, které dnes musejí mimo jiné skladovat všechny papírové recepty, což může představovat i nemalou finanční zátěž. Podstatné úspory by však mohly vzniknout zabráněním duplicitním či vícenásobným výdejům léků se stejnou účinnou látkou, odhalením falešných receptů či špatně zadaných rodných čísel. Odhadujeme, že v této oblasti by se mohlo jednat o úsporu až jedné či dvou miliard korun ročně,“ říká Mgr. Hampel. Je však třeba přiznat, že GML požaduje od centrálního úložiště daleko více funkcí. Zákon o léčivech navíc lékárnám stanoví povinnost předávat informace o všech vydaných léčivech SÚKL. Přestože to provozovatelům ukládá zákon, stále jich několik stovek tuto zákonnou povinnost neplní, a to i přes skutečnost, že rodné číslo pacienta se již několik let na SÚKL nehlásí. V této souvislosti Mgr. Hampel upozorňuje, že v diskusích o povinnosti lékáren připojit se k centrálnímu úložišti dat při SÚKL by se nemělo zapomínat, že předávání informací je obousměrné, a to zabezpečeným kanálem, přičemž lékárny tímto kanálem velmi rychle získávají ze SÚKL důležité informace o závadách v jakosti léčiv a mohou tak přijmout adekvátní opatření ve vztahu ke konkrétnímu pacientovi při stahování závadných šarží léku. „Za celou dobu fungování úložiště byly takto předány na SÚKL již stovky milionů receptů a nedošlo k žádnému zneužití či úniku citlivých dat pacientů,“ dodává Hampel. Lékárna tak představuje důležité místo ve sledování bezpečnosti léčiv od výrobců přes velkoobchod až na úroveň pacienta.
Zdroj: Medical Tribune