Lékařky a vědkyně, které to nevzdaly

Ženy v medicíně i v akademickém prostředí narážejí při své profesní dráze na některé překážky, kterým jejich mužští kolegové čelit nemusejí. O jejich překonávání, o úspěšných ženách, ale i o ztrátě talentů kvůli těmto překážkám se mluvilo na konferenci 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Byla to oslava Mezinárodního dne žen bez karafiátů, zato se zásadním společenským tématem. Na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy uspořádali konferenci Ženy, které inspirují, na které prezentovaly své profesní příběhy úspěšné ženy nejen v medicíně a diskutovalo se o gen­de­ro­vých stereotypech a znevýhodnění žen v kariéře.

Králíčková: Péče o rovné příležitosti se organizaci vyplatí

Na konferenci vystoupila historicky první rektorka Univerzity Karlovy prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D. Rektorka zmínila několik momentů, které byly pro její kariéru významné. Jedním z nich byl stipendijní pobyt s podporou Fulbrigtovy komise, který absolvovala na konci 90. let v Massachusetts General Hospital. Tento studijní pobyt zlepšil její pozici na českém pracovním trhu. „Když jsem se vrátila z Fulbrightova pobytu, už jsem nebyla jen žena, která bude asi mít děti, ale žena se zahraniční zkušeností,“ popsala prof. Králíčková. Brzy poté získala titul Ph.D. na LF UK v Plzni, v roce 2008 pak docenturu a v roce 2016 byla jmenována profesorkou.

Pracovala jako lékařka, vědecká pracovnice, vedoucí, proděkanka, prorektorka a nyní rektorka. „Důvodem, proč je důležité z pohledu managementu jakékoli organizace pečovat o rovné příležitosti, je fenomén talent gap. Pokud o ně nepečuje, přichází o talenty, které by se mohly rozvíjet,“ říká prof. Králíčková.

Talent gap se dá zobrazit jako pyramida rozdělená na pravou a levou polovinu pro muže a ženy, kdy ve spodních patrech nastupuje na juniorní pozice do organizace podobný počet mužů i žen, ve vyšších patrech pyramidy v seniorních pozicích muži zaplňují svoji polovinu pyramidy, žen je ale na těchto patrech už méně, než by odpovídalo počtu žen v nižších patrech, a z postupu vypadávají. Takový efekt lze vidět v mnoha organizacích včetně akademické sféry, kde se tento problém aktuálně intenzivně diskutuje. V nejvyšších patrech vedení organizace, postižené ztrátou žen, pak někdy zbývají pouze muži. Počet žen, které chybějí na různých vyšších patrech pyramidy, je zároveň počet talentovaných lidí ztracených jen z důvodu pohlaví.

Talent gap na akademické půdě

Ve vedení Ústavu histologie a embryologie LF UK v Plzni, který řídila 11 let, se prof. Králíčková podle svých slov snažila umožňovat kolegyním, ale i kolegům s malými dětmi postupný návrat do práce podle jejich potřeb. Je přesvědčena, že se to na spokojenosti zaměstnanců vyplatilo.

Na univerzitní půdě data ukazují výrazný propad počtu žen s kariérním postupem. Zatímco na pozicích odborných pracovníků a pracovnic je žen o pár procentních bodů více než mužů, mezi odbornými asistenty už je mužů více a nůžky se dál rozevírají. Vědeckých pracovnic je zhruba třetina, docentek pětina a profesorek pouhá osmina. „Nepozoruji, že by se to rychle spravovalo. Je potřeba dělat aktivní kroky, aby se ženy vracely do akademické kariéry, samo to nepůjde. Je důležité, abychom jako univerzita vysílali zprávu, že jsme připraveni poskytnout podmínky, aby ženy mohly dokončovat doktorandské studium,“ uvedla rektorka.

Univerzita Karlova má zpracován plán rovných příležitostí a zřídila radu pro rovné příležitosti. Na půdě univerzity se vede i debata o genderově inkluzivním jazyce v oficiálních univerzitních materiálech, ale změny mají i své odpůrce. Na okraj pro ilustraci rektorka Králíčková podotkla, že je možné, že bude po celé své funkční období vydávat „opatření rektora“.

Lékařek je více než lékařů. A bude jich přibývat

Rektorka Králíčková citovala údaje České lékařské komory z roku 2016, podle nichž bylo mezi členy 7 535 žen a 5 483 mužů, ovšem mezi vedoucími lékaři 950 žen a 2 309 mužů. Z dat OECD Králíčková zmínila, že Česko patří s podílem žen lékařek 52,7 procenta mezi země s největším podílem žen v tomto povolání, jen Maďarsko, Polsko a Finsko mají lékařek více. Dá se očekávat, že podíl žen bude ještě dál narůstat. Na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy studuje skoro třikrát více mediček než mediků.

Jak zmínila rektorka Králíčková, feminizace lékařství bývá ve veřejné debatě spojována s obavami, někdy i jako vysloveně negativní trend. „Věřím, že se nám podaří překonávat obavy i pomocí příběhů úspěšných žen v medicíně,“ uvedla profesorka a zmínila, že v některých zemích se uplatňují ženy bez potíží i v chirurgických oborech.

Chiruržka v mužském světě

Dělat chirurgii není samo o sobě odlišné pro ženy a pro muže. Náročnější může být skloubit chirurgii a mateřství, ani to ale není nemožné, říká a svým příkladem dokazuje Barbora East, chiruržka na III. chirurgické klinice 1. LF UK a FN v Motole. Co je jednodušší skloubit s mateřstvím, je věda, a ta může být pro ženu v medicíně dobrým nástrojem, jak obejít určité překážky v klinické medicíně, dosáhnout prestižních výsledků a zlepšit svoje pracovní postavení. Doktorka East má titul Ph.D. a absolvovala roční stáž v Edinburghu.

Zatímco obecně je žen lékařek už více než mužů lékařů, chirurgie je stále převážně mužský svět. „Chirurgie je svět stvořený muži pro další muže. Ať na pracovištích, nebo na kongresu, kam přijdete, jste jako pěst na oko. Čím víc mužský obor si vyberete, tím víc se budete potýkat s překážkami, které budou i ve vaší hlavě. Už při přijímacím pohovoru bývají nepříjemné otázky. Potom přijdou různé dobře míněné rady. Někdy ani ne dobře míněné. Až začnete pochybovat, jestli má smysl v oboru setrvávat. Některé ženy odcházejí,“ popisuje doktorka East, jak může pracovní prostředí v chirurgii na ženy působit. Na domovském pracovišti přitom má podle svých slov velkou podporu jmenovitě od přednosty prof. Roberta Lischkeho.

East spolupracovala na založení Sekce ženy v chirurgii v rámci České chirurgické společnosti ČLS JEP, ta má za cíl podporovat chiruržky zejména na pracovištích, kde zatím nemají úplně vstřícné podmínky.

Co by mohlo chirurgii pomoci získat, udržet si a podpořit více talentovaných žen, je kromě podpory v období rodičovství také uzpůsobení používaných pomůcek. Jak podotkla doktorka East, například laparoskopické nástroje jsou designovány na větší ruce, než má většina žen, těm se pak s nimi méně pohodlně manipuluje. Ani ochranné obleky na operace nebývají k dispozici v dámském střihu.

Názory, že žena nemůže být dobrý chirurg, stále na některých pracovištích zaznívají. Přitom zhruba od roku 2017 publikují prestižní lékařské časopisy studie, které opakovaně prokazují, že není rozdíl mezi mortalitou a mírou komplikací po operacích mužských a ženských chirurgů, připomněla East.

Kultivovat podmínky pro ženy v chirurgii může být v příštích letech významné pro udržitelnost zdravotnictví a zajištění dostatečných kapacit, myslí si doktorka East.

Farmacie: ženský obor. Ne však ve vedoucích pozicích

Podobně, jako je prof. Králíčková historicky první rektorkou Univerzity Karlovy, je také Mgr. Irena Storová první řádnou ředitelkou Státního ústavu pro kontrolu léčiv za jeho více než stoletou historii. Přitom farmacie je jak na vysoké škole, tak v lékárenské praxi obor výrazně feminizovaný. „Stále jsem byla v ženském prostředí a přišlo mi to normální. První náraz s mužským prostředím nastal v momentě, kdy jsem začala vést nemocniční lékárnu,“ uvedla Storová. Jednání, na kterých seděli převážně muži, se pro ni postupně stala běžnými. Nebo společenské akce, kde byla svými protějšky zpočátku považována za doprovod svého manžela, zatímco ve skutečnosti on byl naopak jejím doprovodem. „Ženy v České republice mají často problém pochválit samy sebe a svou práci,“ poznamenala Storová.

3. lékařská fakulta chtěla konferencí Ženy, které inspirují nahlédnout na Mezinárodní den žen v jiném světle. „Pozvali jsme na půdu 3. lékařské fakulty inspirativní ženy z různých oblastí společenského života a nechali je vyprávět jejich příběhy. Lékařky, vědkyně, filosofky, političky nebo specialistky z oblasti etiky či psychologie přednášely a diskutovaly o rovných příležitostech, o roli žen ve společnosti a o genderových aspektech jejich povolání,“ vysvětlila prof. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D., proděkanka pro zahraniční a vnější vztahy, která na konferenci moderovala první blok. Na konferenci vystoupily kromě dalších také architektka prof. Eva Jiřičná, lékařka a spoluzakladatelka Nadace rodiny Vlčkových Katarína Vlčková, proděkanka FTVS Lenka Henebergová, advokátka Marie Janšová, ombudsmanka UK Kateřina Šámalová, uroložka Alžběta Kantorová nebo ředitelka kliniky estetické chirurgie Lucie Kalinová.