Lékaři stahují výpovědi. Konec protestů věstí začátek reformy

Zástupci lékařů vyzvali ke stažení výpovědí z přesčasů. Jejich protest skončil týden po svém zahájení podpisem dohody s Ministerstvem zdravotnictví a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, která garantuje lékařům i nelékařům růst platů a mezd. Ujednání ale zahrnuje i příslib hlubších strukturálních změn, které by měly zásadním způsobem vylepšit klima v českém zdravotnictví – od organizace práce a redukce nadměrného množství přesčasových hodin přes oblast odměňování až po vzdělávání.

Tříměsíční vyjednávání lékařů s Ministerstvem zdravotnictví přineslo své ovoce. Lékaři dosáhli nejen zlepšení svých finančních podmínek, ale také příslibů k provedení reformních změn, které by zdravotnictví a zdravotníky mohly vyvést ze začarovaného kruhu nadměrných přesčasů, nerovného odměňování či průtahů a těžkostí při snahách o získání atestace.

Dohodu se zástupci zdravotníků podepsali za účasti premiéra Petra Fialy ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Za zdravotníky připojil svůj podpis hlavní představitel iniciativy Lékaři jsou jenom lidi viceprezident ČLK Jan Přáda, předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková, šéf lékařských odborů Martin Engel a prezident ČLK Milan Kubek (celý text dohody).

Peníze pro všechny

Poslední překážkou na cestě k dohodě mezi Ministerstvem zdravotnictví a lékaři byla nedostatečná garance navýšení finančního ohodnocení lékařů bez ohledu na zřizovatele nemocnice. Po schůzce s lékaři se tedy hledal mechanismus, který zajistí spravedlivé rozdělení premiérem Fialou přislíbených 9,8 miliardy tak, aby nikdo nepřišel zkrátka a aby tentokrát měli zdravotníci skutečně záruky, že se k nim přislíbené finanční prostředky skutečně dostanou. Řešení se našlo. Na navýšení platů i mezd půjdou vedle již avizovaných 6,8 miliardy korun skrze úhradovou vyhlášku také další tři miliardy korun. Tyto prostředky vyčlení VZP a budou zdravotnickým zařízením uvolněny na základě standardního úhradového dodatku. K dohodě jako takové se ale následně postavily rezervovaně ostatní zdravotní pojišťovny, podle kterých je plošná dohoda o růstu platů a mezd nákladná a neřeší problém s přesčasy.

Podle šéfa VZP Zdeňka Kabátka je ale klíčové zajištění péče pro klienty. „Úhradový dodatek je smluvní ujednání dvou stran, které vstupují do jednání svobodně. My tento dodatek nabídneme všem zdravotnickým zařízením a je na jejich managementech, aby naplnily dikci toho dodatku. To znamená, aby zajistily dostupné zdravotní služby,“ zdůraznil Kabátek s tím, že klíčové je, aby v zařízeních fungovala beze zbytku jak akutní, tak plánovaná zdravotní péče. Předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková následně dovysvětlila, že platy a mzdy se budou zvyšovat prostřednictvím kolektivních smluv a prostředky budou začleněny do mzdových předpisů jednotlivých nemocnic. Místo automatického navyšování skrze tarifní tabulky tak nemocnice zdravotníkům navýší plat či mzdu prostřednictvím jiných složek platu. Nejčastěji přes osobní ohodnocení. „Existuje dohoda mezi ministerstvem zdravotnictví a jednotlivými poskytovateli zdravotní péče, ve které avizují, že mají zájem na naplnění dohody o zvýšení platů a mezd,“ uklidňovala Žitníková. Premiéra Petra Fialu pro změnu uklidnil fakt, že prostředky na toto navýšení nijak neovlivní již tak velký schodek státního rozpočtu. „Nejsou to peníze, které by šly navíc ze státního rozpočtu nebo které by se někde zázračně našly. Žádné zázraky se v oblasti financí nedějí, nenavyšujeme rozpočet, ale jsou to peníze, které v tom systému již byly. My jen garantujeme, že půjdou na platy a mzdy,“ vysvětlil Fiala s tím, že tyto prostředky zohledňují mimořádnou náročnost zdravotnických povolání a také nutnost se dále vzdělávat. „Líbil se mi argument lékařů, že by mělo být více oceněno to, že lékaři po absolvování lékařské fakulty musejí procházet dalším intenzivním vzděláváním a teprve až když mají atestaci, tak jsou plnohodnotnými lékaři s různými právy a povinnostmi,“ uvedl Fiala. Platy a mzdy lékařů tedy porostou dle dohody právě v tomto duchu. O 5 000 korun pro lékaře po fakultě, o 8 000 korun po zkoušce z kmene a o 15 000 korun pro atestované. Od 1. ledna navíc vzrostou převážně formou osobního příplatku, případně skrze čtvrtletní odměny, o pět procent platy a mzdy také nelékařům. Zkrátka ale nepřijdou ani nezdravotníci, kteří zajišťují provoz například po technické stránce. Od podpisu dohody a výzvy Jana Přády ke stažení výpovědí z přesčasů se však začaly objevovat zprávy z terénu, které naznačují, že ne všude dochází ke stažení výpovědí. V některých nemocnicích, jako například FN Hradec Králové, FN Brno a zejména pak FN Motol, zde konkrétně lékaři váhají se stažením svých výpovědí, dokud neuvidí nové platové výměry. Nemocnice zase nechce dávat nové platové výměry, dokud nebude moci garantovat pojišťovně, že zajistí péči v plném rozsahu. Ve většině zdravotnických zařízení však lékaři své výpovědi z přesčasů stahují a jsou připraveni brát služby tak, jak bude potřeba, avšak v rámci zákonných mantinelů. „Nikdo z nás nemůže vyzývat někoho k nějaké ilegální činnosti,“ vysvětlil Jan Přáda
s tím, že výzva ke stažení výpovědí z přesčasů neznamená, že se lékaři vrátí k porušování zákoníku práce a budou sloužit více přesčasů, než jim umožňuje zákon.

Dohoda na penězích byla jen první krok

Ačkoli mediální prostor opanovaly, možná i kvůli nezbytnému zapojení odborů, především otázky platů a mezd lékařů, jak připomněl viceprezident a hlavní představitel lékařské iniciativy Jan Přáda, zvyšování ceny práce zdravotníků představuje jen jeden z cílů iniciativy. Všechny další části dohody se tak týkají už hlubších strukturálních změn. „Z našeho pohledu ta dohoda je jen prvním krokem a nasměrováním tím správným směrem, kterým by české zdravotnictví mělo vykročit, ale tato první kapitola rozhodně není poslední a my jsme připraveni na tom pracovat dále,“ ujistil Přáda s tím, že nebylo reálné za 12 týdnů realizovat reformu zdravotnictví. V následujících letech, ještě pod vedením ministra Vlastimila Válka, by tak mělo dojít k potřebným legislativním změnám jak v oblasti odměňování, tak pracovního práva či vzdělávání. Nadto se ministerstvo zavázalo ve spolupráci s nemocnicemi zavádět nové metody organizace práce ke snížení přesčasové práce. Fokus by měl směřovat také na kontroly porušování zákoníku práce. Na všech těchto změnách by navíc měli do budoucna participovat zástupci lékařů a ostatních zdravotníků. „Situaci jsme vyřešili pro tuto chvíli, ale nemůžeme říci, že jsme vyřešili všechny problémy, které se ve zdravotnictví nahromadily za uplynulá desetiletí. Musíme dál pracovat na strukturálních změnách, abychom i v budoucnu byli schopni poskytovat lidem zdravotní péči v plném rozsahu. V rozsahu, kterým se Česká republika může pyšnit i ve srovnání s řadou zemí v Evropě,“ uzavřel premiér Fiala s tím, že k tomu je třeba zajistit také odpovídající pracovní podmínky pro lékaře a ostatní zdravotníky.