Lékaři pečují o běžná akutní onemocnění i o dlouhodobě chronicky nemocné děti z Ukrajiny

I když je vzhledem ke geografické a socioekonomické blízkosti Ukrajiny a Česka riziko importu exotických přenosných onemocnění poměrně malé, válečný konflikt a masivní přesídlení obyvatelstva jsou spojeny s narušením základních hygienických podmínek, s omezením přístupu k sanitárním zařízením, se zvýšeným množstvím mezilidských kontaktů a nahromaděním osob ve stísněných a nevětraných prostorech, s expozicí chladnému počasí a zejména s psychickým a fyzickým vypětím a zvýšenou pravděpodobností poranění. To vše spolu s omezeným přístupem k základním zdravotním službám, především primární péči a chronické medikaci, představuje významné rizikové faktory nejen pro rozvoj či zhoršení řady neinfekčních onemocnění, ale i sporadický výskyt či epidemické šíření infekcí. Značnou část válečných uprchlíků navíc tvoří děti. Na to, jak situaci zvládají zdravotníci ve FN Bulovka, jsme se zeptali primáře Pediatrického oddělení MUDr. Ivana Peychla.

• Kolik dětských pacientů z Ukrajiny denně ošetříte?

Denně se jedná o deset až patnáct dětí.

• Jaké jsou nejčastější problémy, které řešíte, a jaká je jejich závažnost? Kam nemocní následně směřují?

Jde jednak o akutní problémy, často málo závažné, jako jsou respirační, zažívací nebo močové infekty s mírným průběhem u dětí, které ještě nemají svého praktického lékaře pro děti a dorost (PLDD). Dále k nám přicházejí děti, které měly na Ukrajině zavedenu dlouhodobou léčbu chronické nemoci, např. astmatu nebo onemocnění štítné žlázy, a my pro ně zařizujeme umístění do příslušné odborné ambulance v ČR a předepisujeme jim potřebné léky. Další skupinou jsou děti, které přicházejí k doplnění běžných očkování. Někdy rodiče potřebují pro dítě lékařské potvrzení, že je schopno nástupu do školy či školky. Jde tedy vesměs o situace, které za jiných okolností řeší PLDD, nyní je potřeba i naše pomoc, zejména u dětí, které jsou v ČR velmi krátce.

• Je o práci na UA pointech zájem ze strany lékařů a sester?

Je to pro nás práce navíc, kvůli které do jisté míry obtížněji zvládáme své běžné činnosti. Byli jsme proto nuceni např. mírně přeorganizovat dlouhodobé sledování v našich odborných ambulancích a povinné stáže lékařů. Lékaři i sestry chápou, že je to v současné době třeba, děláme to proto, abychom ukrajinským rodinám pomohli vyznat se v systému a dostat se bez zbytečného odkladu k potřebné péči. Jinak z našeho hlediska doufáme, že UA pointy budou spíše dočasným opatřením a že dlouhodobou péči o ukrajinské děti postupně převezmou PLDD tak, jak je to běžné u dětí ostatních.

• Využíváte pomoc ukrajinských zdravotníků k usnadnění komunikace? Mají o tuto práci ukrajinští lékaři zájem?

Jednou z našich tlumočnic je ukrajinská studentka medicíny a naše zkušenosti se spoluprací s ní jsou výborné.

• Co je pro vás v tuto chvíli největším problémem?

Naše pracoviště má omezené prostory a omezená je i personální kapacita. Určitým problémem tedy je nutnost každý den vyčlenit jednoho lékaře, jednu sestru a jednu ambulanci pro činnost UA pointu. Zvládáme to, ale budeme rádi, když se podaří nově příchozí ukrajinské děti zařadit do péče PLDD tak, aby jim primární péče, preventivní prohlídky, očkování či posudková činnost byly poskytovány tam.

• V čem vidíte největší přínos UA pointů?

Ukrajinské rodiny mají díky UA pointům možnost ihned po příchodu do ČR dostat pro své děti potřebnou zdravotní péči. Nedochází tak k odkladu diagnózy a léčby a zbytečným komplikacím. Očkováním dětí bráníme tomu, aby se v ČR šířily některé choroby, které se na Ukrajině vyskytují v poněkud zvýšené míře, např. spalničky. Prováděním bazální posudkové činnosti umožňujeme dětem začít docházet do školy či do mateřské školy, rodičům tak usnadňujeme nástup do práce.

• Jaká je v současných dnech situace v oblasti infekčních onemocnění? Řada infekčních nemocí je na Ukrajině běžnější než v ČR. S jakými chorobami jste se již setkali?

O vyšším výskytu některých chorob, zejména spalniček a tuberkulózy, víme zatím jen z literatury a statistik. U dětí ošetřovaných u nás se tyto nemoci nevyskytly.

• Jaká onemocnění patří k nejčastějším, kolik pacientů jste zatím ošetřili?

Nejčastější jsou respirační infekty typu zánětu hltanu, zánětu mandlí nebo průdušek. Naším UA pointem zatím prošlo zhruba 100–150 dětí. Další děti pak ošetřujeme v rámci akutní ambulance mimo běžnou pracovní dobu. Může jít od začátku vojenské agrese proti Ukrajině o zhruba podobný počet.

• Jaká je vaše dosavadní zkušenost ohledně vakcinace, jak řešíte, když děti nemají očkovací průkaz?

Řídíme se doporučením České vakcinologické společnosti. Vždy se snažíme dát rodině čas, aby získala dokumentaci o očkování, a pak očkování příslušně doplňujeme. Pokud rodina dokumentaci nemá možnost sehnat, dáváme alespoň základní očkování.

• Nakolik práci komplikuje, když u vážně chronicky nemocných pacientů nemáte k dispozici jejich dokumentaci?

To se stává i u jiných než ukrajinských pacientů, jsme pak závislí na informacích získaných od rodičů, na anamnéze. Může to vést k nutnosti opakovat některá vyšetření.

• Lze říci, že se léčba některých konkrétních onemocnění u nás liší od té na Ukrajině (dostupnost léků, jiné odborné postupy atd.)?

Do jisté míry ano. Zdá se, že v některých oblastech Ukrajiny je léčba a zdravotní péče víceméně shodná s naší praxí, jindy se setkáváme s historií používání postupů, které u nás v současné době nepoužíváme.

• Navázali jste spolupráci s ukrajinskými lékaři? Je o ni zájem, jak probíhá?

Zatím ne.

• Co se ukazuje při této práci jako největší výzva? Přináší vám něco nového?

Hlavní výzvou je pomoci Ukrajině zvládnout katastrofální situaci, do které ji uvrhla ruská agrese. Museli jsme se naučit fungovat rutinně přes tlumočníky. Je to časově náročnější, ale díky tomu, že s námi spolupracují kvalitní tlumočnice, se to dá zvládnout. Nová je pro nás práce s dětmi, pro které se v krátké nedávné době zhroutil jejich dosavadní svět a ony nechápou proč.