Lékaři odmítli i druhý návrh zákona o odměňování

Ministerstvo zdravotnictví a zástupci protestujících nemocničních lékařů dál hledají kompromis v otázce platových tabulek pro lékaře a zdravotníky všech nemocnic.

Ani upravený návrh nového zákona o odměňování zdravotnických pracovníků nevyhovuje představám zástupců nespokojených lékařů a zdravotníků, uvedli po jednání 26. září jeho účastníci. Na jednání se sešli zástupci ministerstva zdravotnictví, Lékařského odborového klubu, České lékařské komory a Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče.

Jedním z bodů, které se po tomto jednání budou měnit, je dynamika zvýšení platu lékaře v průběhu kariéry. „Je potřeba, aby bylo zohledněno v jeho platu, jak lékař získává zkušenosti a odpovědnost. Poslední návrh tyto rozdíly naopak smazává. To se nám na dnešním ministerském návrhu nelíbilo. Je potřeba, aby bylo po atestaci jasně v platu reflektováno, že lékař získal plnou odpovědnost,“ uvedl viceprezident České lékařské komory Jan Přáda.

Druhý problém je, že ekonomická situace nedává na příští rok příliš široké možnosti růstu platů a že ministerstvo zdravotnictví očekává, že změny v tabulkách nebudou ve výsledku znamenat zásadní navýšení mzdových nákladů. Ministerstvo tedy nenavrhlo takové zvýšení platů, se kterým by mohli zástupci nemocničních lékařů souhlasit.

„Ministerstvem zdravotnictví navrhované tarify pro lékaře by pro valnou většinu lékařů neznamenaly žádný faktický růst příjmů a pro část lékařů by šlo dokonce o snížení garantované výše příjmu,“ řekl po jednání předseda LOK Martin Engel.

„V konečném důsledku by si oproti současnému stavu prakticky nikdo nepolepšil, někteří by si dokonce pohoršili. Pak panuje nejistota, co by bylo s dalšími současnými příplatky a osobním hodnocením, které by zaměstnavatelé rádi ‘restartovali’,“ uvedl prezident ČLK Milan Kubek.

Navržené navýšení tabulek pro sestry bylo podle předsedkyně odborového svazu zdravotnictví Dagmar Žitníkové výsměch. Ministerstvo podle jejích slov navrhlo přidat sestrám pro příští rok pět procent, navíc by JIM návrh nepřinesl očekávané sjednocení tabulek platů a mezd ve všech nemocnicích. „Trváme na sjednocení odměňování, zvýšení základních tarifů lékařů podle memoranda a na proporcionálním zvýšení platů sester a dalších zdravotníků,“ řekla předsedkyně Žitníková.

Dále Přáda vyjádřil pochybnost, jestli se vůbec může stihnout schválení návrhu zákona tak, aby platil od začátku příštího roku, jak předpokládala loňská dohoda. To je podle něj velký problém.

Návrh zákona o odměňování je poslední zbývající nenaplněný závazek ministra zdravotnictví z loňské dohody s lékaři protestujícími proti nadměrným přesčasům. Podle ministra Vlastimila Válka ještě je reálné nový zákon o odměňování do konce roku schválit, pokud na něm bude shoda. Další schůzku v této věci mají lékaři a zdravotníci s ministerstvem domluvenou 15. října.

Nový zákon má upravit výši platu pro zdravotnické pracovníky ve všech lůžkových zařízeních se smlouvou se zdravotní pojišťovnou. Dnes platí státní tabulkové platy v nemocnicích, které jsou příspěvkovými organizacemi. Sjednocení odměňování ve všech nemocnicích má své odpůrce mezi řediteli, zřizovateli a ekonomy. Na nedávné konferenci Zdravotnictví 2025 uvedl s nadsázkou člen Národní ekonomické rady vlády Pavel Hroboň, že by požadavek na jednotné odměňování lékařů rád přihlásil do soutěže o titul absurdita roku.

Ministr Válek: Sliby plníme

Den před jednáním s odbory se ministerstvo zdravotnictví ohradilo proti tvrzení, kterými protestující lékaři v aktuální kampani Slibem neuzdravíš vysvětlují svoji přetrvávající nespokojenost.

Ministr Válek sice ocenil, že zástupci pracovníků ve zdravotnictví s ohledem na povodně odvolali plánované ostré protesty. „Vážíme si přerušení protestů, je to konstruktivní krok,“ uvedl Válek. Ovšem informace, které uvádí kampaň lékařů o nesplněných slibech, považuje za nepřesné.

O jednotlivých tvrzeních kampaně Slibem neuzdravíš se na ministerstvu zdravotnictví před novináři vyjádřilo hned několik lidí z úřadu, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky a ředitelka Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.

„S partnery jednáme dlouhodobě a intenzivně, není pravda, že se nám toho podařilo málo. Změnili jsme zákoník práce, abychom vyšli vstříc požadavkům partnerů. Celou legislativní změnu se podařilo prohnat parlamentem za měsíc a kousek. Podařilo se zorganizovat změny ve vzdělávání, vznikla pracovní skupina koordinátorů specializačního vzdělávání v nemocnicích a vzniklo kontaktní adresa pro podněty lékařů. To není malá věc,“ uvedl náměstek ministra Václav Pláteník. Na mysli měl e-mailovou schránku stiznosti-vzdelavani@mzcr.cz. Pokud by dnes byl mladý lékař nucen do služeb pod pohrůžkou nepokračování vzdělávání, jak o tom vypovídala loni některá svědectví, měl by jeho nadřízený co dělat s ministerstvem zdravotnictví a Českou lékařskou komorou, tvrdí Pláteník.

Dále náměstek uvedl, že má z nemocnic potvrzeno, že skutečně v souladu s loňskou dohodou rostly od začátku roku platy lékařů o 5 000, 8 000 nebo o 15 000 korun. „Lékaři byli v tomto roce v podstatě jediní, komu se podařilo přilepšit,“ řekl Pláteník. „Často ta vyjádření vyznívají, jako že jsme nedosáhli ničeho, to není pravda, přijde mi to neuctivé hlavně k mladým lékařům, věci se hýbou správným směrem,“ tvrdí.

„Co se týče Hegerova memoranda, vidíme, jaký je vývoj platu lékařů. V roce 2013 byl průměrný plat lékaře 2,49 násobkem průměrné mzdy v republice a v roce 2023 už 2,82 násobek. Plat lékařů je větším násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství, než tomu bylo dříve,“ uvedl ředitel odboru přímo řízených organizací Jan Michálek. Podle zmíněného Hegerova memoranda z roku 2011, na které se odkazuje i loňská prosincová dohoda, měli juniorní lékaři dostávat 1,5násobek průměrné mzdy v předloňském roce a ti nejvíce kvalifikovaní trojnásobek. Ovšem aktuálně odbory a Česká lékařská komora požadují tyto násobky za základní plat bez přesčasové práce. To také bylo hlavním důvodem, proč lékaři odmítli první návrh zákona o odměňování zdravotníků. 

Michálek dále poznamenal, že osobní náklady tvoří už v průměru už 50 procent nákladů nemocnic. Také v oblasti dodržování zákoníku práce se podle něj situace zlepšila. „Dodržování zákoníku práce je legitimní požadavek, pan ministr vyžaduje jeho dodržování,“ uvedl Michálek.

Mezi požadavky kampaně Slibem neuzdravíš je také zajištění financování regionálních nemocnic. Tomáš Troch, ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva zdravotnictví, tvrdí, že se jejich ekonomická situace v posledních letech výrazně zlepšuje. „Za posledních pět let se zisk regionálních nemocnic zečtyřnásobil, jejich marže se ztrojnásobila, podíl nemocnic, které jsou ve ztrátě, se významně snižuje. Je to sbližováním základních sazeb v systému DRG, to znamená vyrovnávání historicky nespravedlivých úhrad, které je za posledních pět let masivní,“ řekl Troch.

Utíkají absolventi, nebo ne?

Jako jeden ze slibů politiků, které nebyly naplněny, lékaři v kampani zmiňují výrok bývalého premiéra Bohuslava Sobotky z roku 2016, že není možné riskovat, že budou lékaři a sestry odcházet. K tomu se vyjádřil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

„Nevím, proč v mediálním prostoru často vybublává, že lékaři a někdy i sestry masivně odcházejí do zahraničí. Možná se to opakuje z historie, dnes to ale pravda není,“ uvedl Dušek a předložil data z registrů, které jednak sledují absolventy lékařských fakult, jednak zaměstnance v českém zdravotnictví. „Více než 90 procent českých občanů, kteří vystudovali všeobecné lékařství, pracuje v českém zdravotnictví. I slovenští občané, kteří u nás vystudovali, mnohdy zůstávají, zhruba v 60 procentech. Podobně to platí i pro vystudované všeobecné sestry, těch v českém zdravotnictví pracuje zhruba 80 procent,“ uvedl Dušek. Počet lékařů v Česku je v mezinárodním srovnání poměrně vysoký, roste a díky navýšení počtu mediků poroste i v dalších letech. Nové lékaře bude ale potřeba směrovat do potřebných oborů. „Stárnoucí populace vyžaduje, abychom směrovali absolventy do širšího spektra oborů, abychom se bavili například i o ambulantních psychiatrech nebo ambulantních diabetolozích,“ uvedl Dušek. „Potřeba akutní lůžkové péče klesá, v posledních deseti letech minimálně o 20 procent,“ doplnil Dušek.

Také Česká lékařská komora má o absolventech medicíny informaci, konkrétně o tom, jestli se stali jejími členy. Bez toho nemohou profesi v České republice vykonávat. Jak uvedl prezident ČLK Milan Kubek loni v červnu, rozdíl mezi počtem absolventů všeobecného lékařství v roce 2021 a počtem přihlášek do komory byl 467 osob. To je z celkového počtu 1 786 tehdejších absolventů 26 procent. „Absolventů v českém jazyce je řekněme 1 450 a do České lékařské komory se například v roce 2021 přijímalo 1 319 lékařů. Takže mezi celkovým počtem absolventů a tím, kolik jich nastoupí do českého zdravotnictví, je každý rok rozdíl zhruba 500, a to jsou pro české zdravotnictví ztracené duše,“ upozornil Milan Kubek a varoval, že to jsou velké ztráty.

ÚZIS ale hlásí neznámý stav celkem u 200 absolventů z roku 2021, ne u 500. Z toho 75 jsou občané České republiky. Ostatní vidí pracující, případně ve specializační přípravě. Zároveň uvádí nikoli 1 786 absolventů z roku 2021 jako komora, ale 1 400.