Lékaři: nový formulář PN je naprostý zmetek

Od 1. ledna letošního roku začal platit nový zákon č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění. Má řešit problematiku nemocenského pojištění, včetně posuzování zdravotního stavu pojištěnců pro účely nemocenského pojištění. Největší změnou v současné úpravě je posuzování udělení dočasné pracovní neschopnosti. Nyní však status ošetřujícího lékaře získali i ambulantní specialisté.

Ošetřujícím lékařem se podle zákona rozumí osoba, která je oprávněna posuzovat zdravotní stav pro účely dočasné pracovní neschopnosti v rozsahu své odbornosti.

Co přináší tento nový zákon za výhody či problémy a jak vypadá jeho naplňování v praxi? Odpovědi dotazovaných lékařů ukazují, že vyplňovat nové formuláře DPN zrovna jednoduše nelze. Podrobnější vyjádření některých z nich přinášíme uvnitř sešitu.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) ve vyjádření pro Medical Tribune přiznává, že s negativními reakcemi na formulář PN se setkává, ale zároveň slibuje nápravu. „Ano, o negativních podnětech ze strany lékařů víme, ale ČSSZ spolu s MPSV připravuje změnu zákona o nemocenském pojištění v části, která se týká rozhodnutí ve věcech dočasné pracovní neschopnosti, na základě které se teprve bude odvíjet úprava nebo nová podoba tiskopisu ‚Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti‘. Beze změny právní úpravy není možné zásadnější zjednodušení používaných tiskopisů,“ říká vedoucí oddělení interní komunikace ČSSZ Jana Buraňová.

Lékaři: nový formulář PN je naprostý zmetek

V souvislosti se změnami, které do praxe od 1. ledna přinesl nový zákon č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, jsme se lékařů zeptali:

1. Od letošního ledna se změnila pravidla pro vystavování neschopenek. Jak vnímáte tento krok? Co se pro vás od uvedení zákona v platnost změnilo?

2. Někteří praktičtí lékaři kritizují specialisty za to, že si u praktiků dosud nevyzvedli nutné tiskopisy. Je to skutečně pravda? Musí si je vyzvedávat?

3. Jaká je vaše zkušenost s komunikací s Českou správou sociálního zabezpečení? Vychází vám při řešení případných problémů vstříc?

MUDr. Vladimír Dvořák, předseda České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP:

Ad 1. Na tiskopisu potvrzení o pracovní neschopnosti je znát, že jeho podoba nebyla připomínkována ze strany lékařské veřejnosti. Vyplňování je podstatně komplikovanější, než tomu bylo v minulosti. Formát tiskopisu je velmi nepraktický. Skutečnost, že je nutné ruční vypisování, je v 21. století zarážející. Věřím, že ministerstvo práce a sociálních věcí zohlední připomínky lékařů a vznikne přijatelnější materiál.

Ad 2. O tom, že by si někdo tiskopisy záměrně nevyzvedl, pochybuji.

Ad 3. Nemám informace o tom, že by komunikace s uvedenou institucí činila kolegům problémy.

MUDr. Rudolf Hoffmann, Lékařské centrum VÁCLAVKA, s. r. o.:

Ad 1. Vzhledem k tomu, že jsme zavedená lékařská praxe působící 15 let, nevnímáme s nástupem nových neschopenek zásadní změny. Neschopenky se snažíme vydávat stejně jako v minulých letech, spíše by je měl vést praktický lékař. Dosti často dochází ke kombinaci dvou onemocnění u několika odborníků, a pak je to jednodušší. Naprosto nešťastný se nám ale jeví nový formulář pracovní neschopnosti po stránce provedení. Takový zmetek se nevidí často.

Ad 2. Neschopenky je jistě dobré si vyzvednout. Ale neměli bychom degradovat praktického lékaře na kontrolora pracovní neschopnosti a zapomínat na jeho integrující roli. Pacient, který například utrpí úraz páteře, poté podstoupí operaci, pak rehabilitaci a další kontroly na ambulantní ortopedii, by v optimálním případě shromáždil neschopenky u PL. Dle navržené vize by asi chodil dodnes na první místo, kam ho s úrazem přivezli? Jen kvůli tomu, že dle rigidního výkladu pravidel má neschopenku vystavovat specialista?

Je na spolupráci obou stran – praktických lékařů a specialistů – aby to nedošlo do absurdity. Příklad: hematolog by měl vystavit neschopenku anemickému pacientovi, který přijde od praktika pro dušnost. Posléze je stanovena diagnóza vředu žaludku, později se diagnóza ukáže být karcinomem. Pacient projde od praktika k hematologovi, internistovi, gastroenterologovi, chirurgovi a nakonec onkologovi, a neschopenku vede hematolog? Jak absurdní.

Ad 3. Komunikace se SSZ je dobrá, zatím jsme se vždycky dohodli. Jde zejména o případ akutních změn. Pacient, který byl v pátek uschopněn, si zlomí o víkendu nohu a je třeba vystavit storno neschopenku apod.

MUDr. Pavel Lindovský, předseda sdružení Praktik.cz:

Ad 1. V novém zákoně je nyní tato povinnost přesně popsána, je definován ošetřující lékař a jsou přesně stanoveny jednotlivé postupy. Zákon nově stanoví sankce za nedodržení nebo porušování této povinnosti. To je pozitivní. Dosavadní praxe vycházela z představ některých lékařů, úředníků i občanů, že obvodní lékař je sekretářka odborníků, a že je tedy možno tuto náročnou administrativu přesunout na něj. V naší ordinaci se tímto zákonem řídíme. Nezaznamenali jsme dosud žádný problém. Celkově poklesl počet vystavených a vedených krátkodobých DPN. Pacienti stonají v rámci firmou tolerovaných „sick days“ nebo své dovolené.

Ad 2. Zkušenosti a postřehy pana doktora nesdílím. Nemám čas ani možnosti zjišťovat, zda si jiní lékaři zajistili tiskopisy nebo ne. Stejně tak není mým úkolem řešit, zda nemocnice řádně vystavení DPN hlásí a zda jsou pacienti řádně předáváni do další péče… Asi to bude tím, že dodržujeme zákon, a pokud není dočasná pracovní neschopnost pacienta řádně vedena, nejsem schopen tuto administraci převzít. Vyzvedávání formulářů probíhá báječně. Potřebuji-li doplnit pohotovostní zásobu formulářů, pošlu úřednici správy sociálního zabezpečení e-mail (s ověřeným digitálním podpisem). V tomto e-mailu specifikuji typ dokladu a požadovaný počet. Úřednice obratem žádost vyřídí a do vlastních rukou pošle poštou zásilku s potřebnými formuláři.

Ad 3. Komunikace se správou je v posledních letech minimální a celkem bezproblémová. Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o ukončení DPN posílám poštou, což naši ordinaci finančně zatěžuje a někdy mám problém stihnout otevřenou poštu, abych dostál povinnosti odeslat vše v termínu… Uvítal bych možnost elektronické komunikace. Hlášení ošetřujícího lékaře týkající se vedení a změn DPN zasílám ihned e-mailem (s ověřeným digitálním podpisem) na adresu vedoucí oddělení kontroly a vedení DPN Pražské správy sociálního zabezpečení.

MUDr. Stanislav Konštacký, CSc., člen výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP

Ad 1. Nelze říci, že teprve od 1. 1. 2009 mohou ambulantní specialisté vystavovat potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti. Tuto povinnost měli i podle předchozích norem, ale většinou odkazovali na to, že pracovní neschopnost vystaví praktický lékař, i když k naplnění celého rozsahu cíleného nebo kontrolního vyšetření měli toto potvrzení vystavit. Nová legislativa jim to opět ukládá, navíc ještě s určitými sankcemi, pokud by doklad o dočasné pracovní neschopnosti nevystavili. Stále někteří z nich potvrzení nevystavují a odkazují na praktické lékaře.

Ad 2. Ano, někteří ambulantní specialisté si doposud předepsané tiskopisy nevyzvedli.

Ad 3. Spolupráce se správou sociálního zabezpečení je dobrá, i když díky nové legislativě jsou konzultace s ní daleko častější, ale při řešení problémů nám vychází vstříc.

MUDr. Dana Moravčíková, členka výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP:

Ad 1. Tento krok vnímám jako správný. Každý ošetřující lékař, který vyhodnotí zdravotní stav pacienta, by měl rozhodnout i ve věcech DPN a i vystavit potvrzení o DPN. Bohužel ale nové tiskopisy přinesly s tímto zákonem více administrativy, někdy zbytečné a nelogické, a tím i více času s vystavením DPN, a i rozpočtové položky se zvýšily pro zdravotnická zařízení vzhledem k tomu, že nejpozději následující den musí odeslat na OSSZ na předepsaném tiskopisu hlášení o vzniku/ukončení DPN a všechny změny režimu DPN.

Ad 2. Plně souhlasím s tím, že někteří specializovaní lékaři si dosud nevyzvedli tiskopisy DPN. Tiskopisy si musí opravdu ošetřující lékař vyzvednout osobně na OSSZ anebo za sebe vyslat osobu s občanským průkazem a plnou mocí od ošetřujícího lékaře k vyzvednutí tiskopisů.

Ad 3. Pokud budu mluvit za sebe a spolupráci s OSSZ v Olomouci, tak problémy, které nastaly, jsme celkem bez větších problémů vyřešili. Myslím si, že zvláště s posudkovými lékaři byla spolupráce dobrá a naše posudková lékařka se snažila okamžitě podávat informace při někdy ne správném výkladu nového zákona.

MUDr. Jaroslav Veselý, klinický psycholog:

Ad 1. Před více než 30 lety jsme na ambulanci měli zavedené vystavování a ukončování neschopenek. Administrativně nás to značně zatěžovalo, a proto jsme vystavování, evidování i ukončování PN zrušili s tím, že tato činnost přešla na obvodní (praktické) lékaře, kteří mají kompletní dokumentaci a měli by pacienty znát dokonale. Pacienty na PN často a pravidelně zveme na kontroly a praktickým lékařům posíláme vždy odborné nálezy. Dobrovolně pro existující časovou náročnost práce na ambulanci nehodlám vystavovat potvrzení o PN. Spíše preferuji spolupráci s praktickými lékaři jako dosud.

Ad 2. Jak vyzvedávají specialisté tiskopisy, nevím, ale nedivím se jim. Administrativní, časová zátěž je i tak dost velká. Ano, tiskopisy je nutné vyzvedávat. Je přitom dost podepisování a razítkování.

Ad 3. S OSSZ asi více a přímo jednají praktičtí lékaři. Z dřívější doby nemám na komunikaci s OSSZ dobré vzpomínky: byla jednostranná, jen z jejich strany, kdy jsem např. dostával ultimativní a časově limitované žádosti (spíše nařízení, příkazy) k vyšetření pacienta a napsání odborného nálezu (statim).

Štěpán Feik

Zdroj: