Lékař z vybombardované nemocnice v Kundúzu: Splést si ji s jiným cílem? Skoro nemožné

Šebek odmítl původní tvrzení Američanů, že bombardování nemocnice bylo vedlejší škodou, protože ji obklopoval rozsáhlý park a nebylo takřka možné si ji splést s jiným objektem.

Moderátorka Daniela Drtinová nejprve připomněla, že nemocnici v Kundúzu v severním Afghánistánu vybombardovali spojenci. Zemřelo přitom 22 lidí. Šebek v nemocnici v Kundúzu pracoval naposledy letos na jaře, před tím pak v roce 2013.

Šebek přiznal, že zničení nemocnice jej velmi zasáhlo. S tamními lékaři totiž udržoval kontakt i nyní. V Kundúzu zemřelo 12 zdravotníků, všichni byli Afghánci. „Všechny jsem znal, dva tři z nich byli moji přátelé,“ přiznal. Z jeho pohledu není myslitelné, že by z nemocnice stříleli tálibánci.

Nemocnice v Kundúzu fungovala čtyři roky, byla respektovaná všemi stranami. „To z toho důvodu, že jako Lékaři bez hranic vystupujeme neutrálně a nehledíme na to, jaké má člověk náboženství, na které straně barikády stojí a přistupujeme k člověku, pokud nás potřebuje, jako k pacientovi,“ uvedl Šebek s tím, že dosud to všechny strany, ať už opoziční nebo koaliční jednotky, respektovaly. „Do nemocnice se nikdy nevstupovalo se zbraněmi. To je pravidlo, které platí na celém světě. Chrání jak nás, tak naše pacienty,“ dodal.

Jsme nestranná organizace, péči poskytneme všem, kteří ji potřebují

O bezpečnost nemocnice se staral místní kmenový náčelník. S respektem se k nemocnici choval i Tálibán. „Kmenový náčelník nám zajišťoval určitou míru advokacie, byl schopen řešit určité konfliktní situace, pokud nastaly,“ vysvětlil s tím, že transparentnost a neutralita, kterou Lékaři bez hranic disponují, je zároveň chrání. Nejen na čtyřech misích v Afghánistánu, ale na celém světě.

Lékaři nevěděli, zda mezi pacienty, které operovali, nebyli také členové Tálibánu. „My k člověku přistupujeme jako k pacientovi, který potřebuje péči, kterou my poskytujeme. To je naše základní pravidlo,“ řekl s tím, že Lékaři bez hranic nejsou soudci, ale nestranná organizace, která poskytuje péči komukoliv. Valná většina pacientů prý ale byli běžní civilisté.

Nemocnice v Kundúzu byla špičkově vybavená, šlo o zařízení téměř evropského typu a poskytovala servis 300 000 lidí, kteří ve městě Kundúz bydlí, a přilehlým oblastem. Tím, že byla zlikvidovaná, bohužel přišli o jediné zdravotnické zařízení v oblasti. „Útok byl veden na nejpotřebnější zařízení nemocnice, na jednotku intenzivní péče, operační sál, příjem urgentních pacientů a fyzioterapii. Bez těchto čtyř oddílů, které jsou totálně zničené, ta nemocnice nemůže fungovat,“ podotkl Šebek.

Že bude tamním lidem nemocnice opravdu chybět, dokládá i to, že v době, kdy Tálibán začal v oblasti operovat, což bylo asi týden před vybombardováním nemocnice, tam Lékaři bez hranic ošetřili asi 400 těžce poraněných pacientů.

Nemocnice Lékařů bez hranic nehlídají ozbrojenci

Šebek také uvedl, že nemocnice Lékařů bez hranic nejsou hlídané, lidé v nich pracující nepoužívají zbraně a nejsou hlídané ozbrojenci.

Všechny znesvářené strany znaly souřadnice nemocnice v Kundúzu. „Je to dobře viditelná betonová budova stojící v obrovském parku. Původní informace, že nálet na nemocnici byla jen ‚vedlejší škoda‘, tak to mohlo být těžko, protože v okolí nic jiného nebylo,“ konstatoval Šebek s tím, že to, že by si nemocnici někdo spletl s jiným zařízením, mu připadá nepravděpodobné.

Přiznal, že riziko napadení nemocnice považovali Lékaři bez hranic za minimální. Nikdy by jej prý nenapadlo, že bude nemocnice vybombardována. A to i když se občas velmi blízko nemocnice střílelo. „Ale sama nemocnice nebyla ani jednou zasažena, ani jednou na ni nikdo nevedl cílený útok,“ podotkl.

V Kundúzu zahynuli jedni z nejlepších lékařů

Šebek může srovnávat, protože byl předtím na misi na Haiti. Peršané jsou prý velmi vzdělaní, velmi chytří, velmi přátelští, velmi pohostinní. Jsou prý velmi dobří zdravotníci. „Bohužel v době, kdy proběhl nálet amerických letounů na nemocnici, měli službu jedni z těch nejlepších,“ posteskl si.

Většina zranění, která lékaři v Kundúzu ošetřovali, byla způsobena střelnou zbraní nebo výbušninou nebo dopravními nehodami.

V nemocnici v Kundúzu se podařilo zachránit život velké části pacientů, úmrtnost těch, kteří zde byli operováni, prý byla jen 0,5 %. Výsledky v nemocnicích Lékařů bez hranic jsou prý srovnatelné s výsledky špičkových klinik v USA. „V tak spartánských podmínkách a s jednodušším vybavením se i tak dá dělat velmi dobře urgentní medicína,“ podotkl Šebek.

Lékaři bez hranic v Afghánistánu i po zničení nemocnice v Kundúzu zůstávají, mají tam nyní tři mise. Zatím nedokáže říct, zda se Lékaři bez hranic do Kundúzu vrátí. „Ta nemocnice je nyní totálně zničená. Teoreticky by musela projít velkou rekonstrukcí,“ uvedl. A doufá, že vyšetření incidentu mezinárodní nezávislou vyšetřovací komisí bude precedentem, aby se už nic podobného nikdy neopakovalo, protože nálet na nemocnici protiřečí ženevské konvenci a mezinárodnímu humanitárnímu právu.

parlamentnilisty.cz

Útok na nemocnici v Kunduzu byl podle amerického generála omyl

Nemocnice v afghánském Kunduzu byla zasažena omylem. V branném výboru amerického Senátu to dnes řekl velitel mezinárodních sil v Afghánistánu generál John Campbell. Přiznal ale, že rozhodnutí zahájit sobotní útok na nemocnici prošlo obvyklým procesem napříč americkým velitelstvím.

Generál se vyjadřoval k situaci v Afghánistánu, kde minulý týden radikální Taliban nakrátko obsadil severoafghánský Kunduz. Americké jednotky se pak účastnily osvobozovacích bojů a v sobotu byla ve městě zasažena nemocnice organizace Lékaři bez hranic (MSF). Zemřelo tam 22 civilistů, mezi nimiž bylo 12 pracovníků MSF a deset pacientů.

Campbell dnes prohlásil, že nemocnice byla zasažena omylem a že USA by nikdy záměrně na zdravotnické zařízení neútočily. Potvrdil také, že afghánská armáda požádala o pomoc a že při následné operaci pak byla zasažena nemocnice.

"Pro objasnění říkám, že rozhodnutí o leteckém útoku bylo americké rozhodnutí učiněné v americkém velení," řekl Campbell.

Organizace MSF útok označila za válečný zločin a požádala o jeho nezávislé vyšetření. Zatím se vyšetřováním zabývají zahraniční jednotky působící v Afghánistánu a afghánská armáda.

Výkon afghánské armády není podle Campbella stabilní a vyrovnaný a vojsko potřebuje další výcvik, aby bylo schopné předejít situacím, do jaké se dostalo v Kunduzu. Armáda podle něj občas zakolísá, ale nejeví známky rozpadu. Podle Campbella se jí podaří dostat Kunduz znovu plně pod kontrolu. Ve městě dnes byla slyšet znovu střelba a generál řekl, že tam stále působí malé skupiny Talibanu.

Konflikt se prý v této asijské zemi rozšiřuje, protože se tam objevují nové radikální skupiny a mezi nimi také Islámský stát (IS). Tato skupina bojuje hlavně v Sýrii a Iráku.

Campbell se vyjádřil i k budoucím plánům USA týkajícím se ponechání nebo stažení zbylých vojáků z Afghánistánu. Americká administrativa počítá s tím, že po roce 2016 by tam měl být jenom kontingent, který bude chránit americké velvyslanectví. List The Washington Post citoval bývalého předsedu sboru náčelníků štábů armády USA Martina Dempseyho, podle něhož bude třeba, aby i po roce 2016 zůstalo v Afghánistánu až 5000 amerických vojáků. Nyní je jich tam 9800.

Campbell dnes konstatoval, že původní plány bude třeba vzhledem k rostoucí síle IS a přítomnosti Al-Káidy přehodnotit. O konkrétních počtech vojáků se nezmínil. Upozornil pouze na to, že IS ve stále větší míře nabírá nové bojovníků a rozšiřuje své operace. Připojuje se k němu údajně mnoho členů Talibanu.

ČTK

Zdroj: parlamentnilisty.cz, ČTK