Lékař: Operace srdce s mimotělním oběhem patří k velkým objevům

Operace srdce s mimotělním krevním oběhem, která se poprvé v Československu uskutečnila před 50 lety, patří podle ředitele Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně Petra Němce mezi nejvýznamnější medicínské objevy. Přinesla podle něj nejen větší bezpečnost, ale umožnila také operovat delší dobu, a provádět tak složitější výkony. Řekl to na tiskové konferenci k výročí operace.

První operaci srdce s mimotělním krevním oběhem nejen v Československu, ale i v zemích střední Evropy, uskutečnil ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně 5. února 1958 Jan Navrátil se svým týmem. Na II. chirurgické klinice úspěšně operoval sedmiletou pacientku s vrozeným defektem mezisíňové přepážky.

"Považuji to z hlediska medicíny za jeden z největších vynálezů vůbec, který bych mohl přirovnat třeba k letům do kosmu," uvedl Němec. Předtím se podle něj prováděly operace srdce "naslepo". Uvedl, že se otevřela srdeční dutina a prstem se rozrušovaly například srůsty. Postupně se však zvyšovaly diagnózy vrozených srdečních vad, které bylo třeba operovat jiným způsobem.

Mimotělní oběh, který nahrazuje funkci srdce a plic, podle něj přinesl velký skok, protože srdce bylo možné zastavit a otevřít. První přístroje však byly podle Němce oproti současným dost primitivní. První přístroj, který se užíval, prý bylo nutné na operaci připravovat pět hodin, musel se napustit pěti litry krve. Dnes je asi 30 procent pacientů operováno bez toho, aby dostalo cizí krev.

Němec si myslí, že operace se mohla uskutečnit v Brně především kvůli osobnosti Navrátila. Podle něj byl nesmírně odvážný, měl obrovské charisma a invenci a dokázal si vytvořit dobrý tým. Vlastní operaci předcházely experimenty na zvířatech. Mimotělní oběh byl předtím vyzkoušen asi na 50 psech.

Přestože na konci 50. let byla situace v kardiochirurgii podle Navrátila srovnatelná se zeměmi západní Evropy, postupně prý Československo zaostávalo. Důvody byly ekonomické, ale také se do země špatně dostávaly nové informace, uvedl ředitel.

Situace se podle odborníků začala zlepšovat až na počátku 90. let. Ještě v roce 1990 se prý na operaci srdce čekalo jeden až dva roky, na seznamu bývalo více než 300 pacientů. Dnes podle nich čekací listiny prakticky neexistují, pacient si prý může někde vybrat i svého operatéra. Od roku 1990 se údajně zvýšil i průměrný věk pacientů skoro o 17 let.

O současnosti i budoucnosti kardiochirurgie budou odborníci diskutovat 6. června v Brně na mezinárodní konferenci.

Jan Navrátil se narodil 26. ledna 1909 v rakouském Melku. Lékařství vystudoval na Masarykově univerzitě v Brně. S programem srdečních operací začal po svém nástupu do funkce přednosty II. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v roce 1952. V roce 1967 byl na základě konkurzu jmenován profesorem Vídeňské univerzity a přednostou tamní II. chirurgické kliniky. Zemřel v roce 1992 ve Vídni.

Zdroj: ČTK