Lék pro Čechy prodají venku desetkrát dráž

Nejmenší balení léku Lyrica stojí v tuzemských lékárnách 330 korun. V Německu tentýž balíček účinného antidepresiva pořídíte za cenu více než desetinásobnou. Je to nejen šokující cenový rozdíl, ale také základní příčina, proč některé medikamenty nejsou v Česku prakticky k dostání.

Aby více vydělali, vyvážejí totiž lékárníci a distributoři léky do ciziny.

Na seznamu jsou například léky proti onemocnění jater či žlučových cest, preparáty proti obezitě, léky na HIV, ale také vakcína proti pneumokokům.

Lékem, který je na úplném vrcholu loňského žebříčku – to znamená, že největší procento z jeho dodávek putovalo do zahraničí místo do místních lékáren – jsou tobolky Aknenorminu, přípravku proti akné.

Údaje o tom, kolik a kterých léků se dostalo do ciziny, pocházejí od Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Některé léky jsou nahraditelné jinými, ale na seznamu se najdou i takové, pro které se náhražka hledá jen obtížně.

Cest, jak se nežádoucí "export zdraví" děje, je hned několik. Jsou do nich zapojeni jak distributoři, tak větší lékárenské řetězce, ale i jednotlivé lékárny.

Několik menších lékáren se například domluví na spolupráci. Objednají jen několik kusů léku určitého druhu, pak se spojí a z několika menších dodávek vznikne jedna velká na vývoz. O zisk se pak dělí.

Nebo se český distributor rovnou domluví se zahraničním výrobcem a v tomto případě se ani lék do Česka nedostane.

Do vývozních operací jsou podle zjištění MF DNES zapojeny i nemocnice s distribučním oprávněním. To se děje u specializovaných léků, například pro pacienty s infarktem, které se v malých lékárnách ani neprodávají.

Z pohledu distributorů či lékárníků nejde o nijak zanedbatelný byznys. Roční obrat takzvaného reexportu léků činí pět miliard korun ročně.

"V porovnání s dobou, kdy jsme léky kupovali jako podpultové zboží, se změnila jen jedna věc. Dřív se o tom, kde co mají, pacienti dozvídali šeptandou, dnes si to mohou psát mailem," popisuje situaci Jana Petrenko z Koalice pro zdraví, sdružení tří desítek pacientských organizací.

Vážnosti situace si je vědom i stát. "Je to věc, která se musí začít řešit. Není možné, aby pacienti čekali na to, co se vlastně bude dít, oni se musí léčit," řekl MF DNES exministr zdravotnictví Martin Holcát. "Musí se udělat zákon, který má v rámci pravidel EU o volném obchodu něčemu podobnému zabránit. Máme natolik levné léky, že musíme řešit nikoliv jejich dostupnost, ale nedostupnost," dodal.

Už pátá lékárna ve Znojmě a stejná odpověď: "Lék Lyrica?! Ta se skoro nedá sehnat. Ta se dá pro každou lékárnu objednat jen pár dní v měsíci a my jsme rádi, když se to vůbec povede..." říká lékárnice z lékárny NATURA.

Populární lék užívaný hlavně jako antidepresivum na úzkosti tady prostě nikde neseženete. Totéž Fromilid sirup – antibiotikum pro děti. A v dalších šesti lékárnách podél rakouských a německých hranic zní na oba léky stejná odpověď: Bohužel nemáme.

Není divu. Nejmenší balení léku Lyrica přijde v Česku v lékárně na 330 korun. V Německu stojí v přepočtu na naše 4 400 korun. A to ještě když je v akční slevě jako nyní.

Kolik krabiček se asi vejde do jedné menší dodávky? A kolik dělá výdělek? "Pro mě milion čistého ročně," přiznal MF DNES lékárník z Ostravska pod podmínkou anonymity, kolik mu vydělají jen tyto vývozy levných léků za hranice, kde je prodá mnohonásobně dráž.

A stačilo mu k tomu jediné: dostat od Státního ústavu pro kontrolu léčiv distribuční oprávnění k vývozu a zřídit si sklad na léky tak, aby vyhovoval předpisům. "V životě tu ovšem žádný lék nebyl, to ale kontrola ústavu nezjistila. Tu zajímalo, jen jestli mám správné váhy a lednici," popsal muž.

"Ano, paralelní vývoz z Česka je důvod, proč Lyrica u nás chybí. A to přesto, že sem dovážíme mnohem víc balení, než by odpovídalo spotřebě českých pacientů. Firma vývoz léku bohužel nemá šanci nijak ovlivnit," říká Lenka Kaška ze společnosti Pfizer, která lék vyrábí. Čerstvá studie farmakoložky Jany Skoupé z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy spočítala, že se ročně reexportují z Česka léky za 5 miliard korun, v cizině se prodají za trojnásobek. Byl by to jen normální obchod, kdyby tyto léky pak nechyběly českým pacientům.

Vývoz vzrostl až o třetinu

"Ve srovnání s rokem 2012 vývoz léků určených na český trh vzrostl," říká Filip Vrubel, náměstek ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv. A to zhruba o třetinu. MF DNES se podařilo získat čerstvé údaje, které mapují, jaké léky z Česka mizely nejčastěji.

Jsou tu léky na akné, oční kapky, léky na astma nebo na snížení vysoké hladiny tuku v krvi, které mají své náhrady, nebo dokonce u nás ani nikomu nechybějí, protože byť zmizí v zahraničí bezmála polovina dodávky do Česka, výrobce léků s tím zřejmě předem počítá a raději prodá velkou část české dodávky o něco dráž distributorovi, který léky vyveze. A vydělají oba.

Na druhé straně jsou však na seznamu léky, které jsou nenahraditelné. "Střevní protizánětlivá léčiva, pankreatické hormony, léky na deprese či imunosupresiva," vypočítal Vrubel. Což jsou léky pro pacienty s Crohnovou chorobou, lidi s halucinacemi a úzkostmi či léky pro lidi po transplantacích.

V cizině mizí léky na rakovinu prsu Anaprex nebo lék Actilise, který se užívá v nemocnicích na rozpouštění krevních sraženin u pacientů s infarktem či mrtvicí.

Podle Evropské unie je tento paralelní export léků normální byznys. Jen v Česku tak má distribuční oprávnění na vývoz léků momentálně přesně 357 lékáren. Přesto exministr zdravotnictví Martin Holcát jako vůbec první dvakrát zakázal vývoz dvou léků, protože jejich zásoby podkročily kritickou mez.

V zahraničí si přitom zdravotní pojišťovny mnou ruce, jak ušetřily, protože jejich lékárny nakoupily levně. Proto také německé pojišťovny lékárníky motivují bonusy, aby léky z reexportů nakupovali.

"Potíž je, že kontrola zachytila loni první případ, kdy u paralelního dovozce v Německu byl padělaný lék," říká exšéf Ústavu pro kontrolu léčiv Martin Beneš.

"A nešlo o jen tak ledajaký lék, ale o injekční přípravek Pegasys, který slouží k léčbě chronické hepatitidy B a C. A to je obrovský rozdíl na zdraví a na životě, pokud se u této nemoci skutečně léčíte, nebo si jen myslíte, že se léčíte," říká Beneš s tím, že paralelní byznys v konečném důsledku neprospívá ani tomu státu, kam se vyvážejí.

"Prospívá to samozřejmě několika firmám, které se tím živí," říká i Jana Petrenko z Koalice pro zdraví.

Lenka Petrášová, s přispěním regionálních zpravodajů MF DNES

MF DNES

Zdroj: Mladá fronta Dnes