Léčíme diabetes moderně?
Na půdě Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny se 20. května sešli zástupci parlamentu, resortu zdravotnictví a zdravotních pojišťoven, aby společně s lékaři hledali cestu k efektivnějšímu čerpání prostředků a zajištění vyšší kvality života významnému množství českých pacientů s diabetem.
Odborníci přítomným připomněli, že diabetes je onemocnění, které má své významné ekonomické a sociální dopady. Péče o tyto nemocné stojí dnes Českou republiku přes 38 miliard korun ročně, z toho 22 miliard jde ze zdravotního pojištění, sociální náklady ministerstvo zdravotnictví odhaduje na 16 miliard korun. Diabetes tak představuje největší nákladovou položku v systému zdravotní péče. Pouze třetinu výdajů však stojí vlastní primární léčba diabetu (pouze 5 % jsou náklady na ambulantní péči, do 20 % náklady na farmakoterapii diabetu – inzulin se podílí třemi čtvrtinami tohoto objemu a perorální antidiabetika asi čtvrtinou, náklady na léčbu přidružených onemocnění diabetu, např. hypertenze, tvoří až 15 %). Naproti tomu systém neefektivně vyčerpá přes 60 procent na léčbu komplikací vyžadujících hospitalizaci pacienta. Tento poměr vychází z minulosti, kdy odpovídal tehdejším terapeutickým možnostem. Aktuální stav medicíny umožňuje snížit výdaje na léčbu komplikací zavedením moderní terapie. Přesun části prostředků z léčby komplikací do včasné moderní terapie přinese kvalitnější život významnému množství pacientů. „Je potěšitelné, že z úst zástupců pojišťoven zaznělo, že podpora diabetologie by mohla být mj. i v tom, že část finančních prostředků, jež uspoří díky revizím úhrad některých lékových skupin, např. statinů, i dalšími opatřeními, by věnovaly na úhrady moderní antidiabetické terapie u většího množství pacientů. Tento přístup velmi vítám, protože víme, že procento pacientů, kteří by z této léčby měli prospěch, je rozhodně větší, než kolik jich v současné době můžeme léčit. Lze to vnímat i tak, že by kolegové v ambulancích mohli nasazovat tyto nové moderní léky indikovaným pacientům, aniž by se museli obávat regulačních srážek,“ komentuje přístup plátců prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., předseda Diabetologické asociace ČR.
I když největší skupinu diabetiků tvoří nemocní s diabetem 2. typu, je dobré připomenout, že nedostatky v systému péče se týkají také pacientů s diabetem 1. typu, který se vyskytuje již v dětském věku. O problematice dětského diabetu na semináři hovořil doc. MUDr. Zdeněk Šumník, Ph.D., z Centra dětského diabetu Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Podle něj jsou velké rezervy v organizaci péče o tyto nemocné. Zlepšení by pomohla standardizace postupů na národní úrovni a zákonné zakotvení center pro dětský diabetes, v nichž by se o malé pacienty staral zkušený tým odborníků s jasně vymezenými kompetencemi. Nedostatečná je také sociální podpora rodin nejmenších diabetických dětí, přestože péče o ně je pro rodiče velmi náročná. Pravidelnou aplikaci inzulinu, monitoraci glykémií a dodržování dietních a režimových opatření totiž dítě samostatně zvládá až zhruba od deseti let. Do té doby musí být většina péče na bedrech rodičů, protože dítě není schopno ani chodit do předškolních zařízení. Chybí také podpora systému hodnocení kvality péče. Tuto mezeru se nově snaží vyplnit databáze ČENDA (Česká národní dětská diabetická databáze), které se již podařilo shromáždit údaje o dvou tisících diabetických dětí, což je 70 % z celkového počtu nemocných, a to navzdory tomu, že se jedná „jen“ o dobrovolnou aktivitu diabetologů založenou na jejich entuziasmu.
Jak zastavit epidemii diabetu?
Diabetici tvoří v Česku 10 % populace (v roce 2012 se s diabetem v Česku léčilo více než 840 tisíc pacientů, zhruba 250 000 lidí s diabetem žije, aniž o něm ví), jejich počet se za posledních dvacet let zdvojnásobil a stále roste. Chronickými komplikacemi diabetu trpí třetina pacientů (statistická data říkají, že postižením ledvin trpí 97 133 diabetiků, postižením zraku 100 662 nemocných a syndromem diabetické nohy 43 248 pacientů). Tento stav je dlouhodobě neudržitelný. Snížení počtu pacientů trpících chronickými komplikacemi diabetu představuje hlavní výzvu české diabetologie. Pokud chceme být efektivní a pomoci co největší skupině pacientů co nejdříve, jednoznačně musí dojít k navýšení podílu pacientů, kteří obdrží účinnou léčbu včas. Časně zahájená a dobře vedená léčba umožňující dosažení kompenzace diabetu je prevencí vzniku pozdních komplikací, nebo je alespoň o řadu let oddálí. Odborníci se shodují, že tak můžeme snížit výskyt komplikací diabetu až o polovinu. Investice do primární léčby diabetu, tedy do prevence komplikací, se vrací, a to v časovém horizontu dvou až pěti let.
Pomoci zlepšit současný neuspokojivý stav a zastavit nárůst počtu pacientů s komplikacemi by měl také Národní diabetologický program pro léta 2012 až 2022, s jehož základními body se měli poslanci také možnost seznámit. „Posláním tohoto programu je podpořit opatření pro prevenci, včasnou diagnostiku a léčbu diabetu i jeho komorbidit, prevenci komplikací diabetu a kontrolu kvality systému. Přímým důsledkem bude snížení počtu nemocných, časnější záchyt pacientů s diabetem a intenzivnější terapie diabetu a komorbidit,“ říká prof. MUDr. Terezie Pelikánová, DrSc., předsedkyně České diabetologické společnosti.
Závěrem je možné dodat, že Česká diabetologická společnost i Diabetologická asociace ČR velmi uvítaly možnost představit poslancům úskalí péče o diabetiky. „Uvědomujeme si, že bez podpory politiků se systémové změny prosazují těžko, a proto vnímáme aktivitu zdravotního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR při přípravě semináře jako deklaraci podpory našim snahám o zlepšení péče o pacienty s diabetem. Je dobré, že chápou, že toto onemocnění představuje problém jak zdravotní, tak ekonomický, že má i své významné sociální konsekvence a že všechny snahy, které mají možnost zlepšit stávající situaci, ať už je to prevence, časná depistáž či využití nových způsobů léčby, je dobré podporovat,“ uzavřel prof. Kvapil.
V Evropě a Severní Americe jsou komplikace diabetu nejčastější příčinou slepoty a nejčastější příčinou amputace dolních končetin. „Čtyřicet až šedesát procent pacientů s chronickým selháním ledvin, kteří musejí kvůli záchraně života docházet na dialýzu nebo je jim funkce ledvin jinak kompenzována, mají diabetes,“ upozorňuje prof. Pelikánová.
Zdroj: Medical Tribune