Lázně říkají jasně proti

Lázně v Karlovarském kraji se obávají redukce hrazených pobytů

Lázeňské společnosti v Karlovarském kraji se obávají případných negativních dopadů, jež by mohla přinést navrhovaná redukce příspěvku na pobyty v lázních. Tým ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) chce snížit sumu, jíž vynakládají zdravotní pojišťovny na proplácení lázeňské péče ze současných zhruba tří miliard korun na polovinu.

To by podle zástupců lázní oslovených ČTK znamenalo nejen zásah do jejich ekonomiky, ale i do zaměstnanosti v regionu.

Navrhovaná úsporná opatření pocítí zejména klasické lázeňské společnosti se zaměřením na léčebné pobyty. Menší problém by to potom znamenalo pro subjekty, které se více orientují na relaxační a wellnes pobyty, uvedl prezident Svazu léčebných lázní ČR a generální ředitel Léčebných lázní Jáchymov Eduard Bláha.

"O záměrech ministerstva zdravotnictví nic bližšího nevíme a nikdo s námi o tak zásadních zásazích do hrazení lázeňských pobytů nejednal. Naopak jsme byli uklidňování, že něco takové nehrozí," uvedl Bláha.

Obdobná situace nastala podle Bláhy už v roce 2006, kdy hrozilo ministerstvo zdravotnictví obdobnými kroky, jako nyní. Bláha konstatoval, že se současný vývoj těžko hodnotí, protože chybí jakékoliv bližší informace. Podotkl, že by se redukce plateb od zdravotních pojišťoven patrně týkala některých indikací.

Ovšem momentálně není jasné, jakých. Bláha poznamenal, že tak výrazná redukce plateb na úhrady pobytů by nic dobrého nepřinesla ani pro lázně, ani regionu a ani státu.

Případný úbytek tuzemské klientely by jako zásadní problém pro ekonomiku lázeňského hotelu Thermal v Karlových Varech neviděl jeho generální ředitel Josef Pavel. V hotelu převládají zahraniční hosté a domácí klientela tvoří asi jedno procento. Pavel poznamenal, že je však třeba problém vidět regionálně.

"Nemůžeme se tvářit, že tu žijeme izolovaně. Tyto snahy, které jsem zažil už několikrát, nás mohou v konečném dopadu poškodit všechny. Karlovarský kraj je region, pro nějž je lázeňství klíčový resort," uvedl.

Lázně Mariánské Lázně mají kolem 12 procent tuzemské klientely. Z ní značná část přijíždí na hrazené pobyty. Pokud by je lázně ztratily, byl by to citelný zásah do tržeb, řekl generální ředitel společnosti Leo Novobilský. Mnohem hůře by ovšem případné uplatnění navrhovaných redukcí úhrad pocítily menší léčebné lázně ve vnitrozemí, které nemají tolik zahraniční klientely a jsou závislé na hostech tuzemských. "Do lázeňství jde stejný objem peněz už 20 let a teď by se měl ještě snížit. To je šetření na nesprávném místě," dodal.

Pokud by záměry ministerstva zdravotnictví prošly, bude to další z hřebíčků do rakve Karlovarského kraje, řekl hejtman Josef Novotný (ČSSD). Region už podle něho poškozuje zastavení stavby rychlostní silnice R6 z Karlových Varů směrem do Prahy a zdanění bezplatných emisních povolenek, které připraví největšího zaměstnavatele v kraji, Sokolovskou uhelnou, o 500 milionů korun.

"A teď může být výrazně poškozeno naše lázeňství. Určitě budeme vyvíjet aktivity, které by mohly záměry ministerstva zvrátit," dodal hejtman.

ČTK Vladimír Meluzín jpt

Třeboňských lázní by se omezení financování péče výrazně dotklo

Případné omezení financování lázeňské péče, jak navrhuje ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), by se výrazně dotklo lázní Aurora a Bertiných lázní v Třeboni. Většinu jejich klientely totiž tvoří právě pacienti, jimž na pobyt a péči přispívají zdravotní pojišťovny. Omezení úhrad za lázeňskou péči by tak ekonomické výsledky lázní výrazně ovlivnilo, řekl ČTK ekonomický ředitel lázní Martin Blažek.

Zatím ale nedokážou dopady takového opatření vyčíslit, protože se návrhy stále mění, poznamenal Blažek. Trvalo by však dlouho, než by se výpadek v počtu hostů po takové změně podařilo lázním dohnat. Ne všichni lidé by po změnách ve financování měli na lázeňský pobyt peníze. Klienti, kterým pojišťovny lázeňskou péči hradí, jsou většinou důchodci, uvedl Blažek. Ti by si museli na lázně ušetřit ze svého.

Omezení hrazení lázeňské péče či dokonce úplné zrušení plně hrazených pobytů by nemělo dopad jen na lázně samotné, ale na zaměstnanost v regionu. Na lázeňství jsou vždy navázány další služby, uvedl prokurista třeboňských lázní a předseda Sdružení lázeňských míst ČR Jiří Houdek. Lázně se často vyskytují v místech, kde je vyšší nezaměstnanost a málo jiných pracovních příležitostí.

Menší lázeňská místa jsou podle něj závislá zejména na pojištěnecké klientele. Zástupci sdružení jednali před časem s ministrem zdravotnictví a na tyto problémy ho upozorňovali.

Pokud by se mělo financování lázeňské péče měnit, pak by bylo podle něj třeba, aby změna byla pozvolná. Za přijatelné by se dalo považovat, že by lidé přispívali na stravování a ubytování, podotkl. Na nejdražší část pobytu, lázeňskou péči, mnoho klientů ale nebude mít peníze.

Lázně Aurora a Bertiny lázně patří městu Třeboň. Ročně je navštíví celkem kolem 30.000 klientů. V roce 2009 se oběma meziročně zvýšily tržby za nabízené služby, lázním Aurora o zhruba 14 procent na 325 milionů korun a Bertiným lázním o čtyři procenta na 156 milionů.

Zaměřují se na léčbu pohybového aparátu, hlavní léčebnou metodou jsou slatinné koupele a zábaly. Nabízejí i relaxační a wellnes pobyty. Zahraniční klientela zde tvoří asi deset procent.

ČTK kpe jpt

Lázním Poděbrady by kvůli omezení plateb klesly tržby až o pětinu

Lázním Poděbrady by kvůli plánovanému snížení plateb zdravotních pojišťoven na lázeňské pobyty klesly tržby až o pětinu. Záměr ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP-09) by tak zařízení, které se zaměřuje především na léčbu chorob srdce a cév, pocítilo velmi výrazně. ČTK to včera řekl ředitel pro strategii a obchod Martin Kubelka.

Pojišťovny ročně dotují lázeňskou péči v ČR třemi miliardami korun. Ministerstvo chce snížením plateb na plně hrazené pobyty uspořit téměř polovinu. "Ty zprávy, které se objevují, jsou velmi nepříznivé. V zásadě nesouhlasím s názorem, že lázeňství je nějaký přežitek. Nám by to snížilo obrat o deset až 20 procent, čili dost výrazně," uvedl Kubelka.

V loňském roce Lázně Poděbrady vykázaly tržby 240 milionů korun, předloni byly o 13 milionů Kč vyšší. Lázně tehdy měly čistý zisk 31 milionů Kč, loňský profit zatím nezveřejnily.

Loni komerčních klientů sice přijelo více, ale většinou na mnohem kratší dobu. "Na komerční pobyty loni přijelo 9000 hostů a na takzvané křížkové lázně přes zdravotní pojišťovny přes 6000. Těch 9000 komerčních klientů tady ale zůstalo v průměru čtyři dny, zatímco křížková klientela dva až tři týdny," podotkl ředitel.

Lázně Poděbrady jsou největší lázeňskou společností ve středních Čechách známou především díky úspěšnému lázeňství již od roku 1908. Věnují se pacientům, které trápí nemoci srdce, cév, ale i pohybového ústrojí. Poděbradská voda jim pomáhá zvenčí, hlavně masážemi a koupelemi, přestože pít lze i minerálku.

ČTK khj mol

Zdroj: ČTK