Lázně čelí úbytku klientů, změnami se snaží získat nové

Vyhláška například snížila počet nemocí, s nimiž se mohou lidé léčit v lázních na útraty veřejného pojištění, délka takto hrazeného pobytu se navíc zkracuje u dospělých ze čtyř na tři týdny.

Relativně menší starosti zřejmě působí ministerský předpis nejznámějším lázním v Karlových Varech. Karlovarská skupina lázeňských hotelů Imperial Karlovy Vary staví totiž už teď hlavně na hostech ze zahraničí.

A víc cizinců by chtěli získat v řadě jiných lázeňských míst, kde dosud spoléhali hlavně na tuzemskou klientelu. S poklesem počtu zákazníků bojují například lázně v Ústeckém kraji. V Teplicích mají od začátku roku o 45 procent méně návrhů na lázeňskou péči. O pobyty českých samoplátců zatím přílišný zájem není, úbytek takzvaných křížkových pobytů tak mají vyrovnat právě cizinci.

Velké lázně v Teplicích i menší Lázně Mšené se snaží klientům nabízet balíčky s wellness službami. Nový indikační seznam však naopak teplickým lázním umožnil rozšířit nabídku o pobyty pro pacienty s cukrovkou placené pojišťovnami.

I lázně v Moravskoslezském kraji přišly o některé klienty, jejichž péči hradí zdravotní pojišťovny. Sanatoria Klimkovice nedaleko Ostravy se teď proto zaměřují na speciální a méně rozšířené terapie. Státní léčebné lázně Karlova Studánka na Bruntálsku zase díky nové indikační vyhlášce přijímají hosty s výrazně širším spektrem zdravotních potíží než dosud.

V Karlovarském kraji jsou lázněmi s největším podílem českých pacientů dosud Léčebné lázně Jáchymov. I tam ale postupně podíl českých pacientů klesl ze 60 procent v roce 2011 na 56 procent vloni. Lázně Františkovy Lázně, které mají asi poloviční podíl českých pacientů, zaznamenaly v prvním čtvrtletí úbytek klientů na komplexní lázeňské péči oproti loňsku o 50 procent.

"Zatím se nám dařilo tento propad nahradit klientelou novou," uvedl ředitel Josef Ciglanský. Podle ekonomického ředitele Léčebných lázní Mariánské Lázně Pavla Říhy výpadek klientů z ČR nahrazují cizinci, v případě Mariánských Lázní zejména z Německa a rusky mluvících zemí.

Jihočeské lázně chtějí snižovat náklady a nabízet pobytové balíčky. Třeboň loni dokončila modernizaci lázní Aurora za 154 milionů korun, zařízení tím mimo jiné navýšilo kapacitu lůžek na 564. Bertiny lázně získaly dotaci na stavbu nového bazénu.

Také na návštěvníky lázní v Olomouckém kraji i letos čeká několik novinek. Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníku dokončují přeměnu dvou lázeňských domů Jubilejní vily a domu Mír. Oba objekty budou od 1. července nově propojeny, měly by sloužit především rodinné rekreaci.

V Lázních Libverda ve Frýdlantském výběžku v Libereckém kraji se snaží využít i prostředí Jizerských hor. "S výrazným úspěchem jsme v dlouhém zimním období letos nabídli i pobyty s přímým transferem na běžeckou stopu," řekl vedoucí obchodního oddělení Tomáš Chrudimský.

Lázně Poděbrady, kde se léčí zejména srdeční onemocnění, letos očekávají pokles návštěvnosti kolem deseti až 15 procent. "Se změnou indikačního seznamu jsme se rozhodli zaměřit i na rehabilitaci po operacích velkých kloubů," řekl ČTK obchodní ředitel Martin Kubelka.

V Lázních Hodonín na jižní Moravě budou rádi, když budou mít letos 85 procent hostů ve srovnání s loňskem, v Lázních Lednice chtějí aspoň tolik klientů jako loni. V Lednici se totiž nemusí výrazného úbytku obávat, protože k nim jezdili dosud jen samoplátci. Vyhláška je naopak zařadila mezi lázně, kam mohou jezdit pacienti, jimž léčbu hradí zdravotní pojišťovna.

Lázně ve Zlínském kraji mohou díky novému indikačnímu seznamu přijmout více pacientů. V Luhačovicích skončila na jaře velká rekonstrukce dětské léčebny. Obnovy se dočkalo také oddělení vodoléčebných procedur v Sirnatých lázních Ostrožská Nová Ves na Uherskohradišťsku.

ČTK

Lázně v Ústeckém kraji se snaží vyrovnat propad v pobytech placených zdravotní pojišťovnou. V Teplicích mají od začátku roku o 45 procent méně návrhů na lázeňskou péči. O pobyty samoplátců zatím přílišný zájem není, úbytek takzvaných křížkových pobytů mají vyrovnat cizinci. Velké lázně v Teplicích i menší Lázně Mšené se snaží klientům nabízet balíčky s wellness službami. ČTK to zjistila od provozovatelů lázní.

Lázním údajně uškodily kromě nového indikačního seznamu omezujícího placenou lázeňskou péči také mylné informace, které se objevily o jeho obsahu. "Došlo k určitým změnám, jako je přečíslování diagnóz, zkrácení délky pobytu či omezení opakování léčby v některých případech. Ale lázně 'na křížek' pokračují dál," řekla obchodní ředitelka Lázní Teplice Yveta Slišková.

Nový indikační seznam naopak teplickým lázním umožnil rozšířit nabídku o pobyty pro pacienty s cukrovkou placené pojišťovnami. "Zkušenosti máme, neboť k nám po léta přijíždějí klienti s problémy cévními a neurologickými, které jsou častými komplikacemi při léčbě diabetu. Základním pilířem léčby této indikace je samozřejmě dietní strava, pohyb a naše unikátní termální voda," uvedla.

Propad v počtu klientů, kterým pobyt platí pojišťovny, byl v Teplicích od začátku roku 45 procent. "O to více jsme museli získat hostů ze zahraničí, abychom lázně naplnili," dodala Slišková. Vloni služeb tamních lázní využilo 11.000 lidí, z nichž bylo cizinců asi 5000. Letos se ale poměr nejspíš zvýší v jejich prospěch.

V Teplicích zatím není přílišný zájem ani o pobyty pro samoplátce, podle Sliškové se teprve dostává do povědomí klientů. Zatím jej využila necelá stovka hostů.

Podobné problémy jako velké lázně v Teplicích, řeší i "lázně rodinného typu" v Mšeném-lázních na Litoměřicku. "Letošní lázeňská sezona je hodně přelomová a bude obrazem dalšího vývoje. Jsem rád, že především víkendy máme opět obsazené, což jistě podpořilo i krásné počasí," řekl předseda představenstva lázní František Och.

Dodal, že samoplátci o pobyt v tamních lázních zájem mají. "Asi největším trhákem je letos program Víkend splněných přání, kde si skladbu lázeňských procedur i jiných služeb navolíte zcela individuálně, a také o nové wellness beauty balíčky, kdy zakoupíte najednou základní ošetření kosmetiky, pedikúry, manikúry i kadeřnictví," doplnila obchodní ředitelka Iveta Kožnarová.

Lázně Poděbrady, ve kterých se léčí zejména srdeční onemocnění, letos očekávají pokles návštěvnosti kolem deseti až 15 procent. Dosud se do Poděbrad jezdilo léčit ročně kolem 16.000 pacientů. Nová pravidla hrazení lázeňské péče ale jejich počty s velkou pravděpodobností sníží, řekli ČTK starosta Poděbrad Ladislav Langr (Volba pro Poděbrady) a Obchodní ředitel Lázní Poděbrady Martin Kubelka. Lázně se proto zaměří i na jiné druhy léčby a rozšíří nabídku služeb.

"Se změnou indikačního seznamu jsme se rozhodli zaměřit i na rehabilitaci po operacích velkých kloubů. Vedle tradiční léčby srdečních chorob budeme od května nabízet špičkové ortopedicko-rehabilitační centrum Máj, které bylo vybudováno za 23 milionů korun. Vzniklo přestavbou z penzionu a je určeno k pooperační léčbě s překladem z lůžka na lůžko," řekl ČTK Kubelka. Dodal, že slavnostní otevření centra bude 29. dubna.

Lázně letos hodlají rozšířit nabídku pobytů o lékařské konzultace pro seniory a o další relaxační a estetické procedury. "V roce 2013 se zaměříme na co nejširší spektrum klientely s nabídkou od víkendů pro dámy či pro páry přes ozdravné pobyty pro manažery až po seniorské pobyty," dodal Kubelka.

Langr uvedl, že choroby, které se dříve léčily konzervativně, se dnes léčí radikálně, to znamená operací. Tlak na zvyšování počtu samoplátců podle něj pravděpodobně způsobí úbytek lázeňské klientely.

Terčem nespokojenosti českých lázeňských podnikatelů je loňská vyhláška ministerstva zdravotnictví, která například snižuje počet nemocí, s nimiž se mohou lidé léčit v lázních na útraty veřejného zdravotního pojištění.

Délka takto hrazeného pobytu se podle vyhlášky navíc zkracuje u dospělých ze čtyř na tři týdny.
Podle starosty Langra mají Poděbrady tu výhodu, že je zde centrum časné rehabilitace, což je v České republice unikátní pracoviště, kam jezdí pacienti již druhý nebo třetí den po operaci srdce místo pobytu na jednotce intenzivní péče. Problémy se podle něj očekávají spíše s běžnou, preventivní péčí u lidí se špatným zdravotním stavem kvůli cévním nebo srdečním problémům. Tito pacienti teď budou nuceni si lázně platit sami.
Lázeňská sezona v Poděbradech bude oficiálně zahájena 3. až 5. května s doprovodným programem včetně žehnání pramenů.

Klientela poděbradských lázní je většinou tuzemská, asi deset procent tvoří Němci a Rusové. Společnost Lázně Poděbrady, a.s. vznikla v roce 1992 a má 270 zaměstnanců. Tržby za loňský rok činily 232 milionů korun, zisk před zdaněním dosáhl výše 39,6 milionu korun.

Jihočeské lázně budou letos čelit nabídkou úbytku klientů. Třeboň, jež je zřizovatelem obou lázeňských zařízení, v minulých dvou letech investovala do modernizace Aurory, letos chce zahájit výstavbu bazénu v Bertiných lázních.

Nejen v Třeboni, ale také ve Vráži a nejspíše i v Bechyni budou letos úspornými opatřeními a nabídkou pobytových balíčků čelit úbytku klientů způsobeným novými pravidly hrazení lázeňské péče zdravotními pojišťovnami.

Třeboň loni dokončila modernizaci lázní Aurora za 154 milionů korun, zařízení tím mimo jiné navýšilo kapacitu lůžek na 564. Letos město podle místostarosty Zdeňka Mráze (ČSSD) v rozpočtu pro Auroru počítá s investicí deseti milionů korun. Bertiny lázně pak získaly z ROP Jihozápad dotaci 20 milionů korun na stavbu nového bazénu s příslušenstvím. Odhadované náklady na projekt, jenž by měl letos začít, činí zhruba 70 milionů korun.

Valná hromada koncem února schválila změnu organizačního schématu třeboňských lázní. Počet zaměstnanců se má ze 450 snížit o 12 procent. Hlavním důvodem byl úbytek klientely. Lázeňských hostů ubylo kvůli novému indikačnímu seznamu, který vstoupil v platnost loni v říjnu a omezil financování lázeňské péče pojišťovnami.

V porovnání s rokem 2011 se loni počet poukazů od pojišťoven snížil o 61 procent, loňský rok byl podle mluvčí města Jitky Bednářové navíc z důvodu velké rekonstrukce ubytovacích kapacit Lázní Aurora nestandardní. Výpadek příjmu od jednoho klienta pojišťovny je zapotřebí nahradit minimálně šesti hosty, kteří si pobyt hradí sami. Třeboňské lázně v minulých letech ročně navštívilo přes 30.000 hostů.

V Lázních Vráž na Písecku, které se specializují na léčbu neurologických onemocnění, přišli podle ředitele Jiřího Veselého loni vlivem nových pravidel hrazení lázeňské péče ze strany zdravotních pojišťoven o více než osm procent klientely. "Letos jsme pro hosty připravili nové pobytové balíčky za velmi příznivé ceny. Ke každému balíčku dostane zákazník zdarma bonus, třeba gastronomický zážitek, pobytový den či procedury," řekl ČTK.

Vyhláška ministerstva zdravotnictví například snižuje počet nemocí, s nimiž se mohou lidé léčit v lázních, navíc se zkrátila doba pobytu u dospělých ze čtyř na tři týdny.

Na návštěvníky lázní v Olomouckém kraji i letos čeká několik novinek. Lázně investovaly miliony koruny do oprav lázeňských domů, modernizace technologií, vybavení pokojů, venkovních prostor či rozšíření nabídky služeb, aby kromě pacientů přilákaly do svých relaxačních zařízení také lidi z okolí.

Například Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníku se chystají svou sezonu slavnostně otevřít 17. května, naplánovány jsou oslavy na celý víkend. Podle ředitele Romana Provazníka je už nyní ubytováno v lázních na 400 klientů. Kapacita lázní je 700 hostů, což by se mělo podle Provazníka naplnit do května.

Mezi největší novinky letošní sezony patří dokončení rozsáhlé přeměny dvou lázeňských domů Jubilejní vily a domu Mír, které vyhledávají především rodiny s dětmi. Oba objekty jsou kvůli rekonstrukci nyní uzavřené, investice se odhaduje na zhruba 40 milionů korun. Lázeňské domy budou po opravách nově propojeny, budou sloužit především rodinné rekreaci. "Domy by měly být otevřeny 1. července," řekl ČTK Provazník.

Ke stejnému datu chystají lázně dokončit také proměnu promenády, která zahrnuje rekonstrukci cest, laviček a obnovu zeleně. Její součástí bude i proměna louky před Priessnitzovým sanatoriem. "Louka je nyní rozkopaná, pracujeme na projektu výstavby parku částečně hrazeném z dotace EU. Půjde o nový park s veškerou výsadbou, který bude zaměřen na inhalaci léčivých rostlin pro alergiky, které tady léčíme," dodal Provazník.

Nezahálely ani Lázně Teplice nad Bečvou. "Hlavní letošní novinkou je, že naplno provozujeme lázeňský dům Janáček, konkrétně budovu balneoprovozu, kterou jsme za 65 milionů korun loni spravili," řekla ČTK ředitelka lázní Irena Vašicová. Lázně díky tomu disponují novým rehabilitačním bazénem, bowlingovou dráhou a kavárnou.

Lázně v Teplicích nad Bečvou, které se specializují na léčbu kardiaků, se od letošního roku zaměří také na pacienty s onemocněním pohybového aparátu. "Na jedné straně se nám tedy rozšiřuje spektrum indikací a velmi úspěšně je začínáme léčit, zároveň jsme se ale také více otevřeli lidem a firmám z okolí. Veřejnost u nás může strávit volný čas například v novém bazénu, bowlingu či kavárně," podotkla Vašicová.

Těžkou sezónu očekávají oba lázeňské areály v Libereckém kraji. Obávají se úbytku klientů v souvislosti s novými pravidly hrazení lázeňské péče ze strany zdravotních pojišťoven.

Vyhláška ministerstva zdravotnictví například snižuje počet nemocí, s nimiž se mohou lidé léčit v lázních na útraty veřejného zdravotního pojištění. Navíc se zkrátila doba pobytu u dospělých ze čtyř na tři týdny.

Negativně už změnu pocítili v Lázních Kundratice na Liberecku, kde se léčí lidé s pohybovým ústrojím. "Loni to bylo ještě 50 na 50 mezi samoplátci a pobyty placenými přes zdravotní pojišťovny. Nyní jich přes pojišťovny jezdí asi jen 20 procent," uvedl ředitel lázní Otto Doležal. Podle něj bude obtížné výpadek nahradit. "Průběžně se snažíme nabízet třeba slevy na ubytování, naše možnosti jsou ale omezené. Už nyní jsou ceny u nás ve srovnání s jinými lázněmi poloviční, týdenní pobyt vyjde na necelých sedm tisíc," řekl Doležal. Před letošní sezónou v Lázních Kundratice zrekonstruovali balneoprovoz.

V Lázních Libverda ve Frýdlantském výběžku při zahájení sezóny 4. května slavnostně otevřou zrekonstruovanou kolonádu, která tvoří symbolické srdce lázní. Její modernizace stála asi 30 milionů korun. Lázně jsou zaměřené na pacienty s onemocněním pohybového aparátu, srdce a krevního oběhu. I zde se ale v nabídce snaží přizpůsobit klientům.

"Pokud se obecných trendů v pobytech týká, stále zůstává atraktivní především léčebně zaměřená struktura pobytů v kombinaci s neobvyklými zážitky a stále častěji se objevuje i obecně vyšší poptávka po cenově zvýhodněných pobytech, bez ohledu na typ poptávajícího klienta," uvedl vedoucí obchodního oddělení Tomáš Chrudimský. V nabídce se podle něj snaží využít i prostředí Jizerských hor.

"S výrazným úspěchem jsme v dlouhém zimním období letos nabídli i pobyty s přímým transferem na běžeckou stopu," řekl Chrudimský.

Lázním i díky tomu přibývají hosté, kteří si pobyty platí sami, a to nejen z Česka, ale také nedalekého Německa. "Na druhou stranu však indikujeme drtivý dopad necitlivě zaváděných regulačních opatření ministerstva zdravotnictví v souvislosti s realizovanými úspornými opatřeními v lázeňství obecně," uvedl Chrudimský. Přilákat další klienty podle něj nebude snadné.

Lázně ve Zlínském kraji připravily na letošní sezonu nové procedury. Díky novému indikačnímu seznamu mohou přijmout více pacientů. Někde se také stavebně upravily prostory. V luhačovických lázních skončila na jaře velká rekonstrukce dětské léčebny. Obnovy se dočkalo také oddělení vodoléčebných procedur v Sirnatých lázních Ostrožská Nová Ves na Uherskohradišťsku, zjistila ČTK.

Novinkou v ostrožských lázních, kde bude sezona slavnostně otevřena na lázeňské kolonádě 18. května, je například sirná sprcha pro pacienty, pro které je z různých důvodů problematické absolvovat koupel ve vaně. Minerální voda získávaná z několika vrtů se využívá hojně i při kožních onemocněních, lázněmi ročně projde asi 500 pacientů s lupénkou.

Lázně také rozšířily řadu léčených indikací, přijímají pacienty s onemocněním tepen končetin, roztroušenou sklerózou a nově také s osteoporózou s komplikacemi. "Sirné sulfanové přírodní minerální léčivé vody mají příznivý účinek nejen při léčbě kožních onemocnění, ale působí pozitivně i při cévních a nervových onemocněních či nemocech pohybového aparátu," uvedl vedoucí lékař Leoš Sochor. Lázně loni navštívilo 3638 lidí.

V Lázních Kostelec u Zlína, které využívají místní sirný pramen s nejvyšším obsahem sirovodíku v zemi, jsou letošní novinkou konopné procedury, skořicový program či indická masáž hlavy, řekl obchodní ředitel lázní Jiří Fadler. Lázně vzdálené několik kilometrů od centra krajského města loni zrekonstruovaly lázeňskou budovu.
Lázně a hotel v Kostelci ročně navštíví přes 10.000 lidí, léčí se tam nemoci pohybového aparátu, bolesti kloubů, revmatismus či kožní onemocnění. Obyvatelé Zlína tradičně využívají venkovní vyhřívaný bazén, funguje tam také golfový klub.

Velkou investicí v luhačovických lázních byla rekonstrukce dětské léčebny Miramonti za 16 milionů korun. Lázně k ní přistoupily kvůli rostoucí poptávce po pobytech dětí s doprovodem. Společnost současně modernizovala také 15 pokojů v blízkém penzionu. Lázně rozšířily díky novému indikačnímu seznamu péči na děti už od 1,5 roku s doprovodem. Děti si tam léčí nemoci dýchacího ústrojí, obezitu, nemoci trávicího ústrojí, kožní a onkologická onemocnění. Loni se v lázních léčilo v dětských léčebnách 1200 dětí a dorostu, doprovázelo je 618 osob.

Nově se v Luhačovicích mohou léčit také pacienti s onemocněním pohybového aparátu a nervová onemocnění s plně hrazenou péčí od pojišťoven. Luhačovické lázně loni navštívilo 28.532 hostů, což znamená pokles o 1171 hostů oproti roku 2011. Počet pobytových dnů klesl o téměř sedm procent. Klienti s plnou nebo částečnou úhradou od zdravotní pojišťovny tvořili 20 procent hostů, 70 procent byli tuzemští samoplátci, zbytek zahraniční.

Samoplátci a cizinci nahrazují postupně pacienty, kteří do lázní v Karlovarském kraji jezdili na komplexní lázeňskou péči placenou zdravotními pojišťovnami. Vloni jich ubyla asi pětina, další pokles se čeká i letos. Přesto lázeňské společnosti očekávají v letošním roce většinou mírně ziskové hospodaření, zjistila od jejich zástupců ČTK.

Lázně z největším podílem českých pacientů jsou dosud Léčebné lázně Jáchymov. I tam ale postupně podíl českých pacientů klesl ze 60 procent v roce 2011 na 56 procent vloni. Podle generálního ředitele jáchymovských lázní Eduarda Bláhy chce společnost udržet alespoň poloviční podíl českých pacientů. "V současné době činí pokles návrhů na komplexní lázeňskou péči 45 procent, do dalšího období ale očekáváme mírné zlepšení. Celkově odhadujeme propad v této skupině hostů o 30 procent," uvedl Bláha.

Lázně Františkovy Lázně, které mají zhruba poloviční podíl českých pacientů, zaznamenaly v prvním čtvrtletí úbytek klientů na komplexní lázeňské péči oproti loňskému roku o 50 procent. "Zatím se nám dařilo tento propad nahradit klientelou novou," sdělil generální ředitel Lázní Františkovy Lázně Josef Ciglanský.

Podle ekonomického ředitele Léčebných lázní Mariánské Lázně Pavla Říhy se výpadek klientů z Česka daří nahradit klienty ze zahraničí, v případě Mariánských Lázní zejména z Německa a rusky mluvících zemí. "V porovnání s předchozím rokem došlo loni k poklesu počtu hostů od českých pojišťoven o 20 procent a poklesu tržeb o 23 procent. V letošním roce očekáváme, že trend bude obdobný, to znamená že bude docházet k dalšímu poklesu hostů a tržeb od českých pojišťoven," uvedl Říha.

Lázně, které mají vysoký podíl českých pacientů, se snaží přizpůsobit nabídku tak, aby vyhovovala změněným podmínkám. Například zrušení opakovaných pobytů mohou nahradit kratší příspěvkové pobyty. Podle ředitele jáchymovských lázní je ale důležité i vzdělávání lékařů, aby byli ochotni lázně pacientům předepisovat.
Karlovarská skupina lázeňských hotelů Imperial Karlovy Vary staví naopak hlavně na hostech z ciziny. Z celkových téměř 25.000 hostů bylo loni 21.332 cizinců. Nejvíce návštěvníků bylo z Ruska a Německa, následují Češi, Ukrajinci a Kazachové.

Vloni všechny velké lázeňské společnosti hospodařily s mírným ziskem. Zisk, byť i jen nízký, očekávají i letos. Kromě změn v systému hrazení lázeňské péče českými zdravotními pojišťovnami na něj ale mohou mít vliv i růst nákladů na energie nebo pohyb kurzu koruny.

V Lázních Hodonín budou rádi, když budou mít letos 85 procent hostů ve srovnání s loňskem, v Lázních Lednice chtějí alespoň tolik klientů jako loni. Před začínající hlavní lázeňskou sezonou přichystaly oba provozovatelé novinky, bez nichž si lze hosty jen obtížně udržet. Vyplývá to z jejich vyjádření pro ČTK. V obojích lázních léčí jodobromová voda, která je v Evropě výjimečná.

Lázeňství se stalo rizikovým oborem podnikání, když ministerstvo zdravotnictví loni rozhodlo o snížení úhrad péče zdravotními pojišťovnami. Lázním tak citelně ubyli klienti a musely propouštět. Na jižní Moravě se tento krok týká pouze Hodonína, který za první čtvrtletí zaznamenal pokles o 19 procent. "Určitě se nedá počítat s enormním nárůstem samoplátců, tak doufáme, že propad nebude vyšší než 15 procent, které avizuje ministerstvo," řekl ČTK ředitel Lázní Hodonín Milan Sýkora. Při takovém poklesu lázně dokážou přežít, na konci roku na tento počet lidí nastavily i počty zaměstnanců.

V Lednici se nemusí výrazného úbytku obávat, protože k nim jezdili dosud pouze samoplátci. Vyhláška ministerstva zdravotnictví z 1. října 2012 tyto lázně zařadila do seznamu těch, kam mohou jezdit pacienti, kterým léčbu hradí zdravotní pojišťovna. Za jejich peníze se zde mohou léčit lidé s problémy gynekologickými, nervovými a s postižením pohybového ústrojí.

V Hodoníně před sezonou investovali do zařízení pokojů, některé jsou nyní nadstandardně vybavené, upravili prostor pro překlady klientů z lůžka na lůžko. "Zjednoduší to situaci lidem, kteří jsou přímo po operaci a nemohou se sami hýbat," řekl Sýkora.

Nabídku pobytových balíčků se lázně snaží inovovat, méně využívané vyřazují. "Orientujeme se na vinařství a na místní folklor, se kterým pobyty spojujeme. Většina jich je na sedm až deset dní. Snažíme se vyjít vstříc lidem, kterým část uhradí zdravotní pojišťovna. Vědí, že jim procedura dělá dobře, tak jim připravíme pobytový balíček se stejnými procedurami," uvedl Sýkora. Speciální balíček patří k oslavám 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, je spojen s výletem na hradiště v Mikulčicích.

V Lednici na letošek připravili několik nových procedur, k nimž patří tibetská masáž solnými měšci, masáž zlatem, kofeinová kúra a procedura s léčivým konopím. "V nabídce máme zhruba 100 procedur a 40 pobytových balíčků," uvedla ředitelka lázní Alena Ďurišová.

V Lednici připravují také zavedení cestovní kanceláře CK-LAZNE.CZ, která bude nabízet pobyty v Lednici, Hodoníně a dalších spolupracujících lázeňských subjektech. "Chceme co nejvíce popularizovat region," doplnila Ďurišová.

Jak v Hodoníně, tak v Lednici se snaží získat také hosty ze zahraničí. "Jezdí k nám Slováci, v Rakousku jsme příliš neuspěli," řekla Ďurišová. Poznamenala, že lázeňský trh deformují slevové portály. "Nemyslím, že je to správná cesta," dodala.

Léčebné lázně Bohdaneč chtějí postupně více přilákat zahraniční klientelu. Dosud tvoří jen okrajovou část návštěvníků, vloni jich byla zhruba stovka. V budoucnu by mohli zčásti vyvážit propad domácí poptávky, řekl  výkonný ředitel lázní Rudolf Bubla.

"Zacílili jsme své aktivity více do zahraničí a začínají se objevovat první vlaštovky. Bude to ale trvat dva až tři roky, než se to projeví v našich výsledcích," uvedl Bubla. Za perspektivní považuje například arabské země nebo postsovětské státy. Podle něj mají české lázně v těchto zemích dobrý zvuk, lázeňství je tam stále považováno za významnou součást léčebného procesu a klientům postačuje zázemí a infrastruktura regionu.

Naopak nelze zřejmě čekat příliv klientů ze západní Evropy. Podle Bubly například Německo, které má velmi rozsáhlé lázeňství, chce omezit lázeňskou léčbu německých občanů mimo své teritorium, aby si ochránilo svůj zdravotnický trh.

Do lázeňství obecně přichází méně peněz od zdravotních pojišťoven, úhradu lázeňské péče omezila vloni úhradová vyhláška. Lázně v Bohdanči však nechtějí jít cestou výrazného snižování cen a slevových akcí. "Přijíždějí na ně klienti, které zajímá pouze cena, a když si mají dokoupit další procedury, nabídka je mine, natož aby se k nám vraceli," konstatoval Bubla.

Loni do lázní přijelo 12.306 klientů, což byl proti předloňským 12.560 pacientům mírný pokles. Lázně potřebují především klientelu, které hradí léčbu, pobyt i stravování pojišťovna, protože takoví pacienti zůstávají nejdéle, až 25 dní. Jejich počet ovšem loni klesl o téměř 14 procent na 4921 lidí.

Léčebné lázně kvůli tomu musely omezit počet zaměstnanců. V roce 2010 zařízení zaměstnávalo 300 lidí, letos má 240 pracovníků a někteří z nich patrně ještě budou muset odejít.

Letošní lázeňskou sezonu zahájí 4. května historická scénka s příchodem architekta Josefa Gočára, pavilon podle jeho návrhu byl otevřen právě před 100 lety. Následovat bude série hudebních vystoupení a zábavných pořadů, připraveny budou také historické prohlídky lázní.

Slatinné lázně se zaměřují na léčbu pohybového aparátu. Do Bohdanče se jezdí léčit lidé po operacích kyčelních a jiných kloubů nebo po úrazu. Počátek lázní je spojen se jménem Jana Veselého, první sezonu lázně zahájily v roce 1897.

ČTK

Zdroj: