KZ hájí onkocentrum: Pavilon za miliardu se za rok postavit nedá
Pavilon za miliardu se za rok postavit nedá, hájí Krajská zdravotní status komplexního onkologického centra.
Ústecké Masarykově nemocnici ho na konci loňského roku ministerstvo zdravotnictví dočasně pozastavilo, skončit úplně má v březnu. Další podmínky ministerstva, například požadavek na větší množství přístrojů, považuje vedení společnosti za nesmyslné.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) dnes ve sněmovně obecně uvedl, že od požadavků na technické vybavení center neustoupí. K ústeckému centru sdělil, že kvůli investicím z evropských peněz zrušeno nebude a že "věc není definitivně ještě uzavřena". Pokud Krajská zdravotní zjedná nápravu, "může ten status (centra) být obnoven a je to v zájmu ministerstva", řekl.
Ministerstvo zdravotnictví status v roce 2010 Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem přidělilo podmínečně, pokud splní do konce loňského roku stanovené náležitosti. Nemocnice se zavázala vybudovat nový pavilon, zatím ale nestojí.
"Nemohli čekat, že ho stihneme zprojektovat a vystavět za rok," řekl dnes náměstek společnosti pro zdravotní péči Jiří Madar. Navíc je to podle něj i otázka peněz, pavilon by měl stát přibližně miliardu korun.
Vloni v lednu podle něj ministerská kontrola na místě plánované stavby byla a musela vidět, že stavba není ani zahájená. Podle Krajské zdravotní ministerstvu vadí, že pacienti musí přecházet asi 700 metrů ze stávající onkologie na biologickou léčbu.
Další podmínku ministerstva na vybudování stacionáře pro biologickou léčbu prý nemocnice splňovat nemusí. "Existují dva typy smlouvy s pojišťovnami pro poskytování biologické léčby, buď ve stacionáři nebo ambulantní. My máme tu výhodnější ambulantní," vysvětlil Madar.
Nemocnice proto se stavbou stacionáře nepočítá.
Ministerstvo nemocnici také vytýkalo, že nemá speciální diagnostický přístroj PET/CT, ten ale nemocnice prý zařadila do seznamu investic pro letošní rok. Podle směrnice z roku 2007 má komplexní onkologické centrum mít dva lineární urychlovače, v Ústí ale mají jen jeden.
"Pracujeme na dvě směny, denně stihneme ozařování 75 až 80 lidí," řekl novinářům předseda představenstva společnosti Radek Scherfer. Pořízení dalšího je podle něj neekonomické, pokud nemocnice výkony zvládá.
Požadovanou ředírnu cytostatik pro biologickou léčbu nemocnice spustila v loňském roce, stála asi 24 milionů korun. Podle náměstka Madara v ní od prosince funguje ředění těchto látek pro plicní oddělení a od minulého týdne také pro onkologii.
Svoje argumenty se vedení společnosti společně s hejtmankou Ústeckého kraje Janou Vaňhovou chystá v pátek vysvětlit ministrovi zdravotnictví, se kterým mají sjednanou schůzku.
"Budeme se snažit obhájit naše argumenty a věříme, že dojde k dohodě," uvedl Madar.
"Budeme řešit i určité náznaky, že ministerstvo nepostupovalo správně," dodal Heger.
Pokud ministerstvo status onkologického centra ústecké nemocnici odebere, nebude moci aplikovat biologickou léčbu. Ta se ale často předepisuje společně s chemoterapií, vedení nemocnice proto předpokládá, že by velká část pacientů musela dojíždět na jiná nejbližší centra do Liberce, Prahy nebo Plzně.
Krajská zdravotní v nemocnicích v Ústí nad Labem, Teplicích, Mostě, Chomutově a Děčíně disponuje 3378 lůžky a poskytuje asi 70 procent zdravotní péče v Ústeckém kraji. Zaměstnává asi 6300 lidí, z toho zdravotních sester je zhruba 2800 a lékařů 820.
Ministerstvo financí podalo trestní oznámení kvůli nákupu zdravotnických přístrojů za 417 milionů korun, které byly podle něj předražené. KZ dostala na jejich nákup dotaci z evropských fondů, Evropská komise se nyní rozhoduje, jestli bude společnost muset stamilionovou dotaci vrátit.
------
autor: van
ČTK
Zdroj: ČTK