Které zákony stihne ministerstvo do voleb prosadit?

Ministerstvo zdravotnictví tedy v tuto chvíli dává návrhy reformních zákonů do šuplíku a čeká, jak dopadnou červnové parlamentní volby?

Samozřejmě že ještě do voleb proběhnou nějaká jednání - vedení ministerstva bude jednat s jednotlivými poslaneckými kluby ve sněmovně a na základě jejich výsledků se teprve rozhodneme, zda tyto zákony znovu předložíme. Po první konzultaci se zástupci poslaneckých klubů je zřejmé, že většinová vůle je se těmito zákony nezabývat. Dodávám však, že k zákonům proběhlo rozsáhlé připomínkové řízení. Všechny zásadní připomínky byly vypořádány.

Znamená to tedy, že se základními tezemi současných návrhů nyní souhlasí lékařská komora, asociace sester, zdravotnické odbory, zástupci pacientů? to zřejmě těžko...

Víme, že ve zdravotnictví působí řada různých skupin, které mají často protichůdné názory a zájmy. Bylo by zvláštní, kdyby s návrhem souhlasili úplně všichni. Avšak byli s nimi seznámeni a většina poskytovatelů zdravotní péče s nimi vyjádřila souhlas. Navíc pokud by se návrhy zákonů dostaly najednání ve sněmovně, mohly by být ve druhém čtení ještě případně upraveny. Ty zákony byly zralé k projednání, ale bohužel z nedostatku politické vůle se do sněmovny ani nedostaly.

Jedním z bodů reformních zákonů, pro něž budete asi těžko hledat politickou podporu, je asi otázka vymezení nadstandardní péče. Jak by vlastně konkrétně vznikalo její určování? kdo všechno by měl podíl na vzniku standardů?

Samozřejmě že zákon o zdravotních službách zavádí vlastně celý proces tvorby standardů odborné zdravotní péče, které by měly být tvořeny za účasti odborných společností, České lékařské komory, poskytovatelů zdravotní péče, zdravotních pojišťoven. Ministerstvo zdravotnictví by poté vydávalo standardy odborné zdravotní péče ve věstníku. Stejně tak je v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění popsána otázka tvorby úhradových standardů na obdobné bázi.

Kdo by tedy určoval, které postupy při léčbě kterých diagnóz jsou nadstandardní? Jednotlivé odborné společnosti?

Návrh připraveného zákona předpokládá možnost připlatit si legálně za nadstandard. My jsme si vědomi, že samozřejmě otázka úhradových mechanismů ve zdravotnictví vyvolává diskusi na politické scéně. Otázku míry spoluúčasti pacienta, úhradových standardů a nadstandardů bych nepředjímal, je k řešení pro novou vládu.

Chystáte nějaké další, dílčí zákony, které budete do voleb předkládat do parlamentu?

My teď panu premiérovi pošleme návrh dalších legislativních norem, jež chceme do voleb projednat. V Poslanecké sněmovně máme návrhy zákonů, které transponují právo Evropské unie. Podle našeho názoru jsou to "bezproblémové" zákony. Jde o zákon o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh (sněmovní tisk 892). Dále je to novela zákona o zdravotnických prostředcích (sněmovní tisk č. 885), kde se převádí evropské právo a mění některé ohlašovací povinnosti směrem ke Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv.

Chceme také předložit novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, která teď byla stažena v prvním čtení. Tato novela transponuje některé směrnice, zejména o jakosti vod ke koupání. Zúženou verzi novely zákona o ochraně veřejného zdraví chceme předložit znovu do sněmovny, protože běží řízení pro nesplnění závazků Evropské unie.

Ministerstvo zdravotnictví chystá také novelu zákona č. 96/2004 sb. o vzdělávání nelékařských zdravotnických povolání. Co má konkrétně přinést?

Nově upravuje délku nutné praxe a způsob studia pro zdravotní sestry. Novela zákona je ve druhém čtení, očekáváme proto účinnost zákona nejdříve po novém roce. Dotkne se vzdělávacího cyklu až od následujícího školního roku - 2010/2011.

Přinese nelékařům výhodnější podmínky pro získávání kreditů? Zjednodušeně řečeno, bude jim stačit méně kreditů na to, aby mohli pracovat samostatně?

Novela zákona neřeší snížení počtu kreditů pro výkon zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Připravovaná novela "kreditní vyhlášky" upravuje snazší přístup k získávání kreditů, ruší některá omezení a rozšiřuje získávání kreditů o nové možnosti, nicméně počet 40 kreditů zůstává zachován po dobu šesti let registračního období. Podotýkám, že z dotazníků zaslaných členským státům EU je v 17 zemích celoživotní vzdělávání povinné a je zakotveno v legislativě.

Upravuje tato novela také snížení výše registračního poplatku nelékařů ze současných 500 kč na plánovaných 100 kč?

Ministerstvo zdravotnictví přislíbilo tuto změnu už letos v dubnu, zatím na ni nelékaři čekají marně... Ano, uvedené snížení výše poplatku bude předloženo jako pozměňovací návrh při projednávání novely ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně.

Začátkem října schválil senát v rámci "protikrizového balíčku" také opatření, jež se týkají zdravotnictví. Jde například o zvýšený dozor nad zdravotními pojišťovnami, nová pravidla pro úhradu léků a podobně. bude ministerstvo předkládat nějaké další zákony, které mají přinést státu úspory?

To je v tuto chvíli předčasná otázka, která se týká přípravy státního rozpočtu na rok 2011.

Součástí "reformních zákonů" byl také zákon o univerzitních nemocnicích. Zatímco za dob ministra Julínka počítal s transformací fakultních nemocnic na akciové společnosti, nyní ministerstvo zdravotnictví ustupuje a univerzitní nemocnice jako akciové společnosti už neprosazuje. Je to tak?

V současné době probíhá jednání specializované skupiny na ministerstvu, kterou vedu, a to za účasti ředitelů fakultních nemocnic a děkanů lékařských fakult. Cílem jednání je dopracovat se k takové verzi návrhu zákona, který bude připraven pro novou politickou reprezentaci po volbách. Z toho vyplývá, že tento zákon nebude do voleb předkládán a nemáme ho ani v aktualizovaném legislativním plánu v rámci současné vlády.

Takže zákon o univerzitních nemocnicích se do červnových voleb ani nebudete pokoušet do sněmovny předkládat?

Ne. My chceme, aby se děkani lékařských fakult a ředitelé fakultních nemocnic dohodli na určitém znění toho zákona. Pokud se dohodnou, ministerstvo zdravotnictví bude jejich dohodu akceptovat a připravíme tento návrh k předložení vládě, která vzejde z voleb do Poslanecké sněmovny. Děkani lékařských fakult i ředitelé fakultních nemocnic mají zájem tu věc řešit a připravit k řešení pro novou politickou reprezentaci.

Ale ta zase nemusí mít o tento zákon zájem...

Já si myslím, že pokud by se tyto dva segmenty, které by vlastně tvořily univerzitní nemocnici, dohodly na určitém návrhu zákona, jde o velmi silný argument pro další pokračování legislativního procesu a pro jeho politickou podporu.

Takže transformace fakultních nemocnic na univerzitní nemocnice nestojí na tom, že by se měly stát akciovými společnostmi?

Právní forma teď není rozhodující...

Ale je možná?

Je to na dohodě oněch dvou subjektů, jak lékařských fakult, tak fakultních nemocnic.

Čili otázka soukromého vlastnictví stále nebyla vyloučena?

Je otázka, co to znamená soukromé vlastnictví. Vždycky někomu musí daný subjekt patřit.

Je však určitě rozdíl mezi státem řízenou nemocnicí a akciovou společností...

Samozřejmě, ale zase víme, že univerzity nejsou státem řízené. Mají svoji subjektivitu, což znamená, že musí dojít k nějaké dohodě mezi akademickou obcí a fakultními nemocnicemi. Univerzitní nemocnice by nemohla mít například právní formu příspěvkové organizace, jako majíteďfakultní nemocnice. My teď nepředjímáme a neupřednostňujeme žádnou právní formu, vše skutečně závisí na dohodě zmíněných subjektů. Nastane-li dohoda, zákon předložíme, nebude-li, nepředloží se.

Zdroj: Medical Tribune