Které nemocnice mají lepší platby? Stále tajné

„První hypotéza je, že financování zdravotnictví je z historických důvodů nerovnoměrné. Máme řadu indicií od lékařů a pacientů, které ukazují na to, že dochází k regionální diskriminaci v lékařské a ošetřovatelské péči," uvádí právník Platformy pojištěnců Ondřej Dostál.

"Oporou pro naše hypotézy jsou zkušenosti ze soudně řešených případů, kdy je pacient s určitou diagnózou přesunut z malé nemocnice do specializovaného pracoviště, a přestože jeho zdravotní stav zůstává stejný, po jeho příchodu do specializovaného centra se řádově mění intenzita a finanční náročnost léčby. Pokud by pacient byl takto léčen od začátku svého onemocnění, mohl by mít lepší vyhlídky na uzdravení či přežití.“

Plýtvání versus nedostatečná léčba

Podle Dostála vytvářejí poptávku po zdravotní péči zdravotnická zařízení. „Zdravotnická zařízení mohou mít ekonomickou motivaci nabídnout  pacientovi péči základní, pokročilou nebo velice drahou, podle toho, jaké mají smlouvy s pojišťovnami. Pokud zdravotnická zařízení nebudou mít jistotu, že jim pojišťovny uhradí nákladnou péči, mohou pacientům úmyslně zadržovat informace o tom, že je taková péče vůbec dostupná. Místo toho budou pacientům říkat, že medicínsky indikovaná je pouze ta péče, kterou jim pojišťovna zaplatí. Naopak pracovištím, která jsou si vzhledem k nastavení úhradových pravidel jistá, že dostanou uhrazenu i tu nejnáročnější diagnostiku a péči, se může vyplatit  generovat produkce více, posílat pacienty na složitější přístrojová vyšetření i tam, kde to není tolik potřeba nebo používají zbytečně nákladné léky, protože jejich lékaři jsou motivováni, aby tyto léky předepisovali a neexistuje tlak ze strany pojišťovny, aby tyto nemocnice šetřily.“

Prezidentka Platformy zdravotních pojištěnců ČR o.s. Michala Filipová (foto) zaznamenává konkrétní případy pacientů, kteří dopady nevyrovnané zdravotní péče pociťují na vlastní kůži. 

„Zaznamenáváme čím dál větší počet pacientů, kteří potřebují pomoci, protože nemají přístup k nejmodernější léčbě. Zdravotní péče měla být vyrovnaná. Nemělo by docházet ani k plýtvání, ani k podléčování pacientů. Naším cílem je pacientům pomoci tím, že dojde ke změně systému nerovnoměrného financování zdravotnictví.“

Tajemství okolo centrové péče

Zatímco v některých regionech se pacient k nejmodernější léčbě nedostane, ve velkých zdravotnických centrech aplikují nákladnou péči v některých případech proto, že je pro ně ekonomicky výhodnější. Systém center není podle Ondřeje Dostála dostatečně transparentní a může tak být velmi nehospodárný. „Informace od zdravotních pojišťoven ukáží, zda a do jaké míry jsou  onkocentra, traumacentra, kardiocentra jsou finančně zvýhodněná, a proto mají motivaci poskytnout péči co největšímu počtu pacientů. Není přitom vůbec zřejmé, na základě jakých zákonných pravidel  ministerstvo zdravotnictví určilo, které nemocnice statut těchto center dostaly a byly tak významně zvýhodněny oproti ostatním nemocnicím,“ poznamenává Dostál.

Informace o tom, kdo konkrétně rozhodl o zařazení daných pracovišť mezi zvýhodněná specializovaná centra, se snažil zjistit také bývalý poslanec ing. Ludvík Hovorka.

„Opakovaně jsem během interpelací žádal jmenný seznam lidí, kteří rozhodovali o zařazení nemocničních oddělení mezi specializovaná centra. Marně,“ uvedl již loni v květnu pro Medical Tribune Hovorka.

Tok peněz mezi pojišťovnami a centrovými pracovištěm bude zajímat nyní i Platformu pojištěnců. „Budeme se ptát, která zdravotnická zařízení dostala právo poskytovat centrovou péči z financí zdravotního pojištění. Na základě těchto informací je třeba zkoumat, zda jsou zde nějaké indikátory, proč právě určitá nemocnice dostala tento bonus, zda byly tyto prostředky využity pro pacienty účelně a nedošlo k žádné formě korupce. Chceme zjistit, která zdravotnická zařízení vzhledem k objemu své činnosti dostávají nadstandardní množstvích finančních prostředků,“ uvádí Dostál.

Zatím ale čeká Platformu pojištěnců další kolo vymáhání informací od pojišťoven. „Žádosti byly podány na pojišťovny na přelomu roku s tím, že všechny pojišťovny odpověděly pouhým dopisem. Vůči takovému postupu jsme podali na všechny pojišťovny odvolání a stížnosti a čekáme na jejich vyjádření. Bude vyvoláno osobní jednání se zástupci zdravotních pojišťoven. Pokud by bylo neúspěšné, jsme připraveni celou věc předat soudu,“ poznamenává prezidentka Michala Filipová.

Pojišťovny se neustále zaštiťují tím, že nejsou veřejnou institucí hospodařící s veřejnými penězi a požadované informace nemusejí poskytovat. S podobnými argumenty ale už v roce 2008 prohrála ZP Ministerstva vnitra soudní spor s lékařem, který požadoval podobné informace, o jaké nyní žádá Platforma pojištěnců.

Jaké informace například žádá Platforma pojištěnců:

Která zdravotnická zařízení mají nad rámec úhradové vyhlášky individuálně sjednanou péči a v jaké výši?

Jaké jsou výdaje na jednoho pojištěnce dle jednotlivých regionů?

Jak je financována tzv. centrová péče?

Iva Bezděková, www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz