Krokoměry prý dobrou motivací pro sport, ale je třeba mít cíl

Krokoměr považují mnozí odborníci za dobrou motivaci pro sport, neboť kromě ušlých kroků často počítá i spotřebovanou energii. Podle nového shrnujícího mezinárodního výzkumu ale tento nenápadný přístroj plní dobře svoji funkci, tedy podněcuje lidi, aby toho víc nachodili nebo naběhali, jen tehdy, když si majitelé vedou záznamy o svém výkonu a stanoví si nějaký cíl. Ti, kdo to dělali, zhubli a snížil se jim také krevní tlak.

Krokoměr se obvykle připevňuje k opasku a počítá svému nositeli kroky, které udělá během dne. Ty dokonalejší mají více funkcí a jsou schopny spočítat i spálené kalorie, lze na nich nastavit délku vlastníkova kroku, hmotnost pro přesnější výpočet ušlé vzdálenosti a spotřebované energie. Některé přístroje mohou měřit okolní teplotu nebo mají zabudované hodiny, stopky či rádio. Z analýzy, o které informovala agentura AP, vyplynulo, že člověk vyvine větší fyzickou aktivitu v závislosti na tom, zda si stanoví cíl a zda si potom každý den zapisuje ušlé kroky.

"Každý večer si zapíšete, kolik kroků jste ten den ušli," řekla spoluautorka studie Dena Bravataová ze Stanfordovy univerzity. "Když si pak zalistujete diářem zpět, můžete v něm zjistit určité modely: dva dny v týdnu jsem chodil po schodech pěšky a zvýšil se počet kroků."

Internistka Bravataová chtěla doporučit krokoměr svým pacientům. Napřed ale chtěla zjistit, zda tyto malé přístroje, které jsou mezi lidmi velmi populární, skutečně fungují.

Spolu se svými kolegy analyzovala 20 studií ze Spojených států a Kanady a půl tuctu z Japonska, Evropy a Austrálie. Průměrný věk účastníků výzkumu byl 49 let a 85 procent byly ženy, protože některé studie se zaměřily právě na ně. Celkový počet dobrovolníků překročil 2700.

Výzkum ukázal, že uživatelé krokoměrů zvýšili svoji fyzickou aktivitu o 27 procent, ušli denně o kilometr a půl více než v době, kdy krokoměr neměli. Ve většině studií byl stanoven základní požadavek, aby chodci po dobu, co budou nosit u sebe krokoměr, neměnili svoje obvyklé aktivity. Krokoměr byl zapečetěn, aby nemohli sledovat počet ušlých kroků.

Dobrovolníci zhubli v průměru o několik kilo. Jejich krevní tlak výrazně klesl, čímž se snížilo riziko mozkové mrtvice a srdečních nemocí, řekla Bravataová.

Klíčové je podle ní vést si "krokový deníček"; ti, kdo to nedělají, obvykle chůzi nezintenzivní. Fyzickou aktivitu nezvýší obvykle ani ti, kdo si nestanoví krokový cíl.

Japonské hnutí fyzické zdatnosti stanovilo například jako denní cíl 10.000 kroků, ale ke zvýšení aktivity stačí i skromnější cíl, soudí Bravataová.

Zdroj: ČTK