Krizový štáb varoval
Pokud se lékaři nedohodnou s některou zdravotní pojišťovnou na přijatelných úhradách za péči ve druhém pololetí, začnou svým pacientům doporučovat, aby od ní odešli. Krizový štáb soukromých lékařů, lékárníků a nemocnic včera varoval, že dohody se zdravotními pojišťovnami o cenách péče na toto období váznou.
"Pokud dohody uzavřeny nebudou, může nastat velký přesun pacientů od těchto pojišťoven," řekl dnes novinářům za krizový štáb Jan Jelínek. Poznamenal, že jednání zatím trvají, a tak nechce vyslovovat hrozby. Problém se však týká hlavně Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která má asi 6,5 milionu klientů.
Ředitel VZP Pavel Horák ČTK řekl, že dodatky o cenách péče uzavřela s VZP už valná většina praxí, takže postoj vedení lékařských organizací a jejich členů se liší. Výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček ČTK řekl, že cenové dodatky podepsalo téměř 90 procent lékařů. "Hovořit o účelové neochotě pojišťoven není na místě, jde spíše o účelovou snahu lékařů získat mediálním tlakem určité výhody," řekl.
Podle Jelínka ale nezná podstatná část lékařů ceny, za které v tomto pololetí léčí. Pojišťovny hradí péči zálohově. Platby, které nabízejí v cenových dodatcích, jsou podle něj nepřijatelné.
Pojišťovny ve svých návrzích počítají se srážkami, které vycházejí z vyhlášky platné na první pololetí. Vydal ji tehdejší ministr David Rath, aby snížil zadlužení resortu. Jelínek zdůraznil, že i díky lékařům pojišťovny objem peněz na péči nepřekročily, proto by měly ve druhém pololetí od srážek ustoupit. "Chtěli bychom, aby pojišťovny peníze, které podle zdravotně pojistných plánů mají k dispozici na úhradu péče, vyplatily," řekl. Dohoda o cenách ve druhém pololetí je podle něj důležitá i pro příští rok. Letošní ceny totiž jsou základem pro výpočet nových cen.
Horák připomněl, že podle zdravotně pojistného plánu má VZP snížit zadlužení o dvě miliardy korun. VZP letos dostala navíc 7,5 miliardy, příjmy lékařů navýšila a platí téměř bez zpoždění.
"Za této situace, pokud budou vůči zdravotně pojistnému plánu v daném druhu péče úspory, jsme ochotni věnovat je poskytovatelům," potvrdil Horák. Dodal, že lékaři kvůli hrozícím regulacím v prvním pololetí sami omezili výkon, jen výjimečně svůj rozpočet překročili. "Pro generální regulace není tedy důvod," řekl. Někteří lékaři však dostali větší zálohy, než kolik léčili, a teď o ně nechtějí přijít.
Jelínek uvedl, že krizový štáb se setká 21. listopadu s Horákem, aby si vyjasnil postup pojišťovny. Zatímco v ústních jednáních se zástupci VZP dostali lékaři příslib, že se bude posuzovat celý rok jako celek a regulace nebudou, pokud daný druh péče nepřekročil rozpočet, pobočky rozesílají lékařům dopisy s návrhy regulací. Všem lékařům končí tento rok smlouvy, pobočky podmiňují nové smlouvy podepsáním cenového dodatku na toto pololetí. Horák informace o nucených podpisech odmítl.
Stanislav Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) uvedl, že nemocnice rovněž nemají cenové dodatky. "To nemá obdoby, zatím nikdy se nestalo, abychom pracovali a léčili pacienty a nevěděli, kolik za to dostaneme," prohlásil. Nemocnice mají podle Fialy problém hlavně se zaměstnaneckými pojišťovnami. Ty s nimi chtějí vyjednávat ceny individuálně, asociace podle Fialy trvá na tom, aby úhrada pro všechny nemocnice byla domluvena jednotně.
"Situaci bereme jako vážnou a 13. listopadu na to upozorníme sociální partnery v tripartitě. O den později uspořádáme shromáždění delegátů AČMN. Budeme chtít odpověď od ministra zdravotnictví i zástupců zdravotních pojišťoven," řekl Fiala.
Zdroj: ČTK