Krizový štáb kritizuje ministerstvo kvůli úhradové vyhlášce

Krizový štáb nemocnic, pacientů a odborů napadl ministerstvo zdravotnictví kvůli úhradové vyhlášce. Pokles úhrad za akutní a následnou lůžkovou péči i za péči ambulantní nemá podle něj obdoby, přestože nárůst výběru pojistného podle propočtu štábu byl loni nejvyšší od roku 2009. Náměstek Petr Nosek propočty odmítl jako chybné a vytkl štábu, že účelově kalkuluje a straší lidi, aby dosáhl zvýšení plateb.

"Postupně jsou odhalovány stále nové záludnosti vyhlášky. Po započtení kumulované inflace za roky 2011 až 2013 jde o pokles reálných úhrad akutní lůžkové péče o 13,5 procenta, následné péče o 12,5 procenta a ambulantní péče o 17,5 procenta," sdělil dnes ČTK v prohlášení štábu jeho mluvčí místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) Petr Fiala.

Podle štábu dosáhl loni výběr pojistného 226 miliard korun, o 10,4 miliardy víc než v roce 2011. Výběr tak narostl na 104,8 procenta. Tím, že ministerstvo dalo do vyhlášky "drastická" omezení, prohlubuje podle štábu krizi ve zdravotnictví.

"Štáb v propočtech neočistil výběr pojistného o to, co přineslo mimořádné přerozdělení," řekl ČTK Nosek. Za pozitivní naopak považuje to, že nenastal propad výběru pojistného, meziroční nárůst se podle jeho odhadu bude pohybovat do dvou procent.

Nosek připomněl, že také loňská a předloňská úhradová vyhláška byly "restriktivní". Pak se utratilo víc, pojišťovny si s nemocnicemi a lékaři domluvily úhrady vyšší. "Vyhláška je tak to poslední, čím se pojišťovny řídí. Rozhodující je, co nasmlouvají s poskytovateli a zaplatí," řekl.

Například v roce 2011 byla vyhláška rovněž restriktivní, nárůsty se odvíjely od roku 2009. "Ačkoli náklady v roce 2009, což je sto procent, byly 2010 miliard korun, tak náklady v roce 2011 skončily na 218 miliardách. Stouply tedy o osm miliard, ačkoli vyhláška počítala jen s dvouprocentním nárůstem," doplnil Nosek. Podle něj je reálné, že i letos zaplatí pojišťovny víc, než kolik je ve vyhlášce.

"Takže prohlášení krizového štábu musím odmítnout. Jejich kalkulace považuju za účelové. Jde jim jen o tlak, aby do systému byly jednorázově přility další peníze," shrnul náměstek a připomněl, že vláda přilít peníze odmítla. AČMN by podle Noska měla situaci uklidňovat, ne pokračovat ve strašení lidí, se kterým začala při petiční akci proti rušení nemocnic.

Předpokládaný vývoj systému zdravotního pojištění projednala vláda minulý týden. Dnes se v médiích objevila informace, že Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) hrozí propad šest až 11 miliard korun. V krizové variantě VZP zvažovala čtyřprocentní propad DPH a dvouprocentní propad příjmů. Podle Noska se tyto varianty ale nenaplní. Jako předseda správní rady VZP se prý musí ptát, kdo má zájem pozici VZP oslabit.

Naďa Myslivcová

ČTK

Zdroj: ČTK