Konec návštěv u lékaře? Stačí přiložit kartu k tělu

Podle experta na digitální zdravotnictví Pavla Kubů bude do pěti let v českém zdravotnictví běžné využívání takových dálkových hlídačů zdravotního stavu.

"To proto, že umožňují sledovat pacientův stav v aktuálním čase, okamžitě na něj reagovat a upravit léčbu. A ne vyhodnocovat výsledky jakéhosi vyšetření, které bylo před měsícem a které už není aktuální. Medicína pracuje se zastaralými údaji o našem zdravotním stavu a to telemedicína zcela radikálně mění," říká.

Rozvoji telemedicíny nahrává i fakt, že spousta zdravotních údajů už se nemusí měřit u lékaře nebo invazivně – pomocí odběrů krve.

"My takto hlídáme třeba lidi se srdeční arytmií, po srdečním selhání nebo teď zavádíme program dálkového sledování pro pacienty s plicní arteriální hypertenzí," vypočítává kardiolog z olomoucké fakultní nemocnice Miloš Táborský, který založil Národní centrum pro telemedicínu.

Konkrétně to vypadá tak, že pacient s nemocným srdcem si přiloží kartičku k hrudníku a data se odesílají přes telefonní síť do počítačové centrály, kde je speciální program rozhodí do tabulek a grafů. K nim má přístup pacientův lékař a hned vidí, koho si pozvat na vyšetření. "Ty, kteří nám svítí červeně, hned obtelefonováváme a zveme do ordinace, protože je vidět, že něco je špatně," popisuje lékař.

Rychlá kontrola

Další z programů, který běží mezinárodně a jehož se Česko účastní, jsou domácí spirometry, do nichž se dýchá a které hlídají vývoj nemoci u pacientů s chronickou bronchitidou. Podle Miloše Táborského má telemedicína největší šanci se rozvíjet právě u chronicky nemocných, jejichž léčení je nákladně.

"Typickým příkladem jsou diabetici. Existují inzulinové pumpy, které umí zjistit hladinu cukru v krvi.
Nebo tlakoměry, které umí odeslat údaje lékaři. A ani to není drahé – oproti normálním tlakoměrům, které dnes už řada lidí doma má, jsou tyto asi o stovku dražší. A člověk má za dva tisíce korun jistotu, že je pod dohledem lékaře," říká kardiolog.

Inzulinové pumpy, které umějí vyhodnotit hladinu cukru v krvi a odeslat údaje lékaři, přijdou na pět tisíc, měsíční náklady na spotřebovaný materiál jsou asi 350 korun. "Cukrovka je přitom u nás obrovský problém, léčba pacientů je nákladná a je jich mnoho. Telemedicína může přitom předejít komplikacím v nemoci," říká lékař.

Podle Miloše Táborského má budoucnost i dálkové hlídání pacientů, kteří užívají léky proti srážlivosti krve.
"To vypadá tak, že pacient se píchne do prstu, kapka krve se nasaje do trubičky, která krev zanalyzuje, a výsledek se odešle lékaři. A my pak vidíme, že je třeba paní Novákové upravit dávkování léků, zavolat jí a říct, ať místo jedné tabletky bere dvě," popisuje Miloš Táborský.

Velký potenciál má telemedicína taky pro lidi, kteří mají vysoký tlak. "Ten nijak nebolí, takže pacienta nemá co varovat, ale když si paní Nováková změří tlak ráno, v poledne a večer a chytrý program porovná ty křivky s normálním stavem a vidí odchylky, dá se snadno zabránit tomu, aby žena skončila v nemocnici."

Telemedicína zdravotnictví šetří náklady. Jak moc, se však teprve ukáže.

"Projekty, v nichž hlídáme pacienty na dálku, poběží rok, pak se vyhodnotí a začne se řešit, co by bylo dobré hradit ze zdravotního pojištění," popisuje Táborský. V roce 2015 by tak podle něj mohla telemedicína začít fungovat plošně.

Zdroj: Mladá fronta DNES