Ke Dni diabetu ministr poprvé podpořil diabetologický program
Již poněkolikáté se Česko připojuje ke Světovému dni diabetu, který proběhne, tak jako každý rok, 14. listopadu. Toto datum nebylo zvoleno náhodou, upomíná na den narození Fredericka Bantinga, který spolu s Charlesem Bestem stál u objevu inzulinu. Na globální úrovni tuto akci pořádá Mezinárodní federace pro diabetes. Na lokální rovině se připojují miliony lidí v desítkách zemí světa a pořádají nejrůznější akce, které mají upozornit na to, že zátěž spojená s touto nemocí se týká každého. „V této chvíli skoro každá rodina má ve svém blízkém okolí jednoho nebo dva pacienty s diabetem,“ říká předseda České diabetologické asociace prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc.
Nad touto iniciativou převzal záštitu ministr zdravotnictví MUDr. Martin Holcát. „Čísla o rostoucí prevalenci a incidenci diabetu jsou jasná. Už to je důvodem, proč diabetes patří mezi nemoci, kterými se musíme obzvlášť zabývat,“ uvedl. Reakcí na tento vývoj je Národní diabetologický program, dokument, který Česká diabetologická společnost loni dokončila a předala k veřejné diskusi. „Jeho podstatou je identifikace oblastí, kde si myslíme, že zlepšení bude mít dopad na osud nemocných s diabetem. V této chvíli se pracuje na načasování jednotlivých kroků,“ uvádí prof. Kvapil. Až dosud se vedení resortu nevyslovilo jednoznačně, že přejímá svůj díl zodpovědnosti za plnění tohoto záměru. To se nyní změnilo. „Ministerstvo program akceptuje a podporuje ho. Jako ministr jsem jeho garantem a doufám, že můj nástupce si jej vezme také za svůj,“ řekl při příležitosti letošního Dne diabetu ministr Holcát. „Jsem rád, že to pan ministr zdravotnictví poprvé takto deklaroval. Nejdůležitější je, že program je přijat jako něco, co je důležité realizovat z hlediska státní správy. Doteď to bylo něco, co si myslí lékaři, teď se za něj postavil stát,“ dodal prof. Kvapil.
Chceme být nejlepší na světě
Ministr Holcát si je přitom vědom, že plnění programu má i své ekonomické konsekvence: „Medicína v léčbě diabetu pokročila, není to ale zadarmo. Moderní léčba, byť stojí hodně, tak se nám v jiných oblastech vrací, především v nižším výskytu komplikací.“ Národní diabetologický plán se připravoval několik let. „To samozřejmě neznamená, že se během té doby nic nedělo. Byť se počet diabetiků neustále zvyšoval, výskyt komplikací nestoupá, například u diabetické nohy dokonce klesá. Jsme v tomto segmentu péče na srovnatelné úrovni se západní medicínou,“ dodal ministr. „Určitě nejsme horší než v některých státech Evropy, v porovnání s některými zeměmi jsme lepší. Naším cílem je ale být nejlepší na světě,“ reagoval prof. Kvapil.
Děkan 3. LF UK prof. MUDr. Michal Anděl, CSc., v této souvislosti zdůraznil odpovědnost státní správy v prevenci diabetu. „Jde například o příjem transmastných kyselin. Dnes se již jednoznačně ví, že poškozují beta‑buňku a přímo se podílejí na rozvoji diabetu. Jsme přitom mezi zeměmi, které vykazují vyšší přísun těchto látek. To je dáno především jejich dostupností, potraviny s jejich obsahem se sice u nás nevyrábějí, ale jsou k nám dováženy. Některé evropské státy, jako Dánsko, Švýcarsko a Rakousko, tyto látky regulují, naše opakované žádosti, aby tomu tak bylo i u nás, nebyly vyslyšeny. Stejně tak bychom přivítali ucelenější přístup státu k omezení saturovaných mastných kyselin živočišného původu,“ uvedl prof. Anděl.
V rámci Dne diabetu jsou připraveny akce pro nejširší veřejnost. Díky aktivitě organizace IMFSA, která sdružuje studenty medicíny, mohou podobné aktivity probíhat ve všech šesti městech, kde jsou lékařské fakulty.
V Praze pak ve 13 hodin z náměstí Republiky odstartuje již 10. ročník Pochodu proti diabetu. Funkce startéra se ujme ministr zdravotnictví Martin Holcát.
Tento den bude také spuštěn nový informační zdroj pro nemocné a jejich blízké. „U diabetu je více než kdekoli jinde klíčová edukace pacientů. Zatím chybí webová stránka, kde by byly informace validované odborníky a zároveň srozumitelné a snad i zajímavé. Při příležitosti Dne diabetu takový web na stránkách diabetologické asociace spouštíme,“ popsal prof. Kvapil s tím, že do budoucna by tento nástroj měl obsahovat i unikátní možnost certifikované edukace pacientů. „Víme, že principem úspěšné edukace je opakování. Pacient je schopen si zapamatovat jen zlomek toho, co říkáme. V praxi samozřejmě narážíme na omezené časové možnosti. Tento projekt by měl opakování prohloubit. V praxi by to mohlo vypadat tak, že lékař či sestra pacienta poučí v určité oblasti. Ten se pak na internetu naloguje na podobně zaměřený jednoduchý kurz, ukončený testem. Zdravotníci budou mít kontrolu, že si kurz skutečně prošel. Myslím, že naprostá většina nemocných ve věku do 75 let je schopná to zvládnout,“ soudí prof. Kvapil.
Zdroj: Medical Tribune