Když si žena schová vajíčko „na potom“
Z pohledu firmy to smysl dává – vysoce kvalifikované profesionálky mateřství odloží a svá nejproduktivnější léta se mohou soustředit jen na práci. Ženám tato nabídka dává možnost, aby své reprodukční plány lépe sladily s kariérou. Samozřejmě je ale také snadné najít řadu protiargumentů, proč takové ošálení přirozených biologických hodin není rozumné. Hyperstimulace vaječníků předcházející odběru oocytů není bez rizika, navíc žena nikdy nemá jistotu, že skutečně otěhotní, až se rozhodne uchovaný materiál využít. Přesto je pravděpodobné, že jde o fenomén, který bude časem sílit.
Podobné rozhodnutí dělají ženy i v České republice, i když bez podpory zaměstnavatele, „K uchování oocytů přistupujeme především u onkologicky nemocných pacientek, pokud si chtějí nechat zmrazit svá vajíčka pro možné pozdější otěhotnění. Nyní tuto možnost začínají vyhledávat i zdravé ženy, které chtějí posunout rodičovství na později,“ říká prof. Zdeněk Malý, CSc., z brněnského Institutu reprodukční medicíny UNICA a dodává, že důvody, proč někdo odkládá mateřství, nesoudí. „Nedovolil bych si říkat ‚Ano, vy máte správný důvod, proč ještě nemáte dítě, a vy ne a děláte chybu‘. Je to také o partnerovi, o touze být úspěšná v povolání, nezávislá, finančně zabezpečená… Každý má v životě jiné priority, ctí jiné hodnoty, ocitá se v různých situacích… Je to těžké, ženy to dnes obecně nemají jednoduché, celá společnost je nastavená tak, že je nejprve třeba vystudovat, něco dokázat, něco si užít a pak teprve řešit rodinu… prostě socioekonomický trend společnosti. Takže ať už za námi ženy přijdou z jakéhokoli důvodu, snažíme se jim pomoci a většině i pomůžeme. Pravdou je, že moderní medicína naše možnosti stále rozšiřuje.“
Možnost uchování vajíček sice přišla mnohem později, než tomu bylo u embryí, v současnosti už ale neplatí, že by zmrazení vajíčka bylo komplikovanější než zmrazení embrya. „Postup je stejný. Kryobiologie udělala v posledních letech obrovské pokroky. Mražení zárodečných buněk je již léta standardním medicínským postupem, ale teprve nejnovější metoda CryoTop, kterou nyní využíváme, umožňuje zmrazení a rozmrazení oocytů bez ztráty kvality. Po rozmrazení je až 95 % buněk v pořádku. Pouze pokud dojde k poškození buňky tím, že se v ní vytvoří krystalky ledu, což potká jistě 5 % buněk, pak je vajíčko definitivně zničeno, je to pouze jedna buňka. Zatímco pokud je takto zničeno několik buněk např. u pětidenního embrya – blastocysty, příroda má neuvěřitelnou schopnost regenerace a zničené buňky se nahradí a doplní,“ vysvětluje prof. Malý.
Kvalita i kvantita oocytů začíná klesat od 30. roku věku. S každým dalším rokem pak přibývá geneticky nedokonalých vajíček. „Studie prokázaly, že již ve 32 letech má žena až čtvrtinu vajíček aneuploidních, ve 40 letech jich je geneticky nekvalitních nejméně polovina – i když pod mikroskopem vypadají zcela normálně. Zároveň se snižuje funkční kapacita vaječníků, dochází tedy k poklesu tzv. ovariální rezervy. K tomu, aby se získalo stejné množství vajíček, je s postupujícím věkem ženy nezbytné použití vyšších dávek hormonu FSH, tedy vytvoření vyššího tlaku na vaječníky. Ale to zase může zvýšit počet geneticky nedokonalých oocytů.“
Pravděpodobnost, že z takto uchovaného oocytu vznikne těhotenství, je poměrně vysoká, zaručit to ale nikdo nemůže. „Při užití nejnovějších metod kryokonzervace lze dosáhnout stejných výsledků jako při použití čerstvých buněk. Při dřívějším pomalém mražení bylo tvorbou krystalků ledu zničeno až 50 % buněk, pozdější rychlé mražení, tzv. vitrifikace, umožnilo bezpečně zmrazit až 75 % buněk. Po nejmodernějším a nejšetrnějším zmrazení, např. metodou CryoTop, zůstává po rozmražení 90 až 95 % buněk naprosto v pořádku,“ uvádí prof. Malý.
Zdroj: Medical Tribune